Archiv Zpravodaje

Prezentace na adrese www.mubph.cz slouží jako archiv a není od 31.12. 2016 aktualizována.

Aktuální prezentace Městského úřadu v Bystřici pod Hostýnem najdete na adrese www.bystriceph.cz



75 let od postavení světelného kříže na Sv. Hostýně

Stavba elektrifikovaného světelného kříže se na Hostýně prováděla v průběhu roku 1939, tedy právě před 75 lety. Kříž byl vztyčen 28. září 1939 a zapnut na zkoušku před večerem. Podle jiných pramenů byl kříž poprvé rozsvícen v den svátku sv. Václava již o sedmé hodině ranní. V noci svítit nesměl, protože bylo nařízeno zatemnění. Dne 1. září 1939 totiž vypukla 1. světová válka, fašistické Německo proniklo do Polska. Po celou dobu této války kříž nesvítil. Znovu se rozzářil až 2. července 1945 u příležitosti oslav 100. výročí obnovení hostýnského chrámu.


Kříž postavily pod břehem, po levé straně od hostýnské trafostanice Středomoravské elektrárny Přerov, které spolu s poutníky hradily i náklady. Celá stavba stála 200.000 korun.  V současnosti je místo, kde kříž stál, jen těžko identifikovatelné, žádné stopy po něm prakticky neexistují.


Kříž byl 28 metrů vysoký, časopis Holešovský kraj z roku 1939 uvádí výšku 30 metrů. Šlo o velmi náročnou stavbu.  Pro zhotovení ramen o rozpětí 18 metrů (jiný pramen uvádí 20 metrů), bylo nutné postavit lešení 15–20 metrů vysoké. Kříž byl složen z trámů o síle 10 x 12 cm a 12 x 12 cm. Vyztužení (pantonování) bylo provedeno úhlovou ocelí 35–40 mm silnou. Konstrukce vytvořená z těchto trámů tvořila v půdoryse zhruba čtverec o rozměrech  1–1,15 metru. Výšku ramen nad terénem lze podle různých fotografií odhadnout na 18–19 metrů. Konstrukce byla pobita deskami a opatřena bílým nátěrem, trnová koruna nátěrem červeným. Vrch kříže a ramena byly zakryty asfaltovou lepenkou. Na ramena kříže konstruktéři umístili 900 patnáctiwattových žárovek a stejný počet objímek. Zapojení bylo rozloženo do tří fází při celkovém výkonu 13,5 kW. Porcelánové objímky byly namontovány na povrchu kříže a vedení bylo také venku.


Proti vichřici a zimní nepohodě byl kříž zabezpečen dvanácti kotevními ocelovými lany, která byla upevněna do kotevních bloků. Spodní část kříže konstruktéři upevnili do plochého betonového základu (základové patky). Rozsvícený kříž byl viditelný do vzdálenosti několika desítek kilometrů – z Valašského Meziříčí, z Olomouce, Přerov, Vyškova i Brna, ze Slovácka, z úpatí Chřibů a Oderských vrchů a také z Českomoravské vrchoviny.


V prosinci roku 1947 mezi Vánocemi a Novým rokem vál silný severozápadní vítr od Přerova a kříž byl, naštěstí v nočních hodinách, vyvrácen na břeh, o nějž se zlomil. Do míst, kde bylo dřevo v konstrukci spojováno, zatékala voda a kříž postupně poškozovala. Odhadovalo se, že by byl vydržel na vrcholku Hostýna po dobu pěti let a musel by stejně být z bezpečnostních důvodů odstraněn. Proto se s jeho obnovou po nešťastném pádu už nepočítalo. Jedinečný hostýnský kříž tedy zářil do kraje jen dva a půl roku.


Základem tohoto článku jsou vzpomínky Josefa Kolaříka z Bystřice pod Hostýnem, který byl jako elektromontér zaměstnancem Východomoravských elektráren (dříve Středomoravské elektrárny) a v poválečných letech několikrát prováděl opravy osvětlení na tomto kříži. Zúčastnil se také s dalšími pracovníky VME Přerov likvidace kříže v lednu roku 1948. Informace o hostýnském kříži lze najít i v textu „Hostýnskému světelnému kříži bylo letos sedmdesát“ ve Zpravodaji 10/2009. Jeho autor Mgr. Karel Zahradník objevil záznam o stavbě hostýnského kříže v časopise Holešovský kraj č. 42, z 21. října 1939. O světelném kříži píše také Ing. Mgr. František Rýznar ze Vsetína (Listy svatohostýnské 4/1998, článek „Světelný kříž na Sv. Hostýně“).


Pravděpodobně poprvé od roku 1948 byl článek na toto téma zpracován v roce 1991. V bystřickém Zpravodaji (6/1991, str. 20–21) byl uveřejněn text s titulkem „Svatohostýnský světelný kříž“. Je převzat z Hlasů svatohostýnských a je velmi bohatý na informace. Autor článku (značka JJ) především připomíná všech jedenadvacet pracovníků, kteří se o stavbu hostýnského kříže zasloužili. Plán vypracoval a stavbu vedl úředník propagačního oddělení SME Přerov Svatoslav Nepala. Tesařskou práci řídil mistr František Kopalík z Přerova, s ním spolupracoval Stanislav Kopečný z Čekyně. Montáž provedl Jan Kaďourek z Předmostí u Přerova spolu s Aloisem Drábkem z Čekyně a Janem Bláhou z Bochoře. Betonování měl na starosti Josef Bouchal z Čekyně spolu se zaměstnanci stavebního oddělení vysokého napětí SME Přerov Janem Pekařem z Pustiměře, Otakarem Valentou z Horní Moštěnice, Josefem Michalíkem z Týna u Lipníka, Františkem Fialou ze Skaštic, Antonínem Jelínkem z Olomouce-Slavonína, Jindřichem Topičem z Beňova a Josefem Procházkou z Kyselovic. Světelné zařízení instaloval vrchní montér Josef Krátký z Pržna, pomáhali mu Antonín Roubal a František Vičík, oba z Dřevohostic, a Karel Kovář z Pržna. Nátěr kříže prováděl malíř písma Ferdinand Bouda z Předmostí, spolu s Vincencem Štefanem a Josefem Horákem z Přerova. Antonín Roubal pak patřil do skupiny pracovníků, kteří v lednu 1948 spadlý kříž likvidovali.


Článek z roku 1991 dále uvedl řadu číselných údajů týkajících se jednotlivých druhů prací. Pro práce tesařské bylo potřeba236 prken délky 4–5 metrů, trámců velikosti 15 x 15 cm 40 kusů, 10 x 10 cm 47 kusů, 8 x 8 cm 155 kusů. Práce montážní si vyžádaly 600 kg různých šroubů, 425 kusů železných spojek, podpěr a rámů, 440 kg železného lana na kotvení a 15 kg hřebíků. Betonový základ měl rozměry 4 x 4 metry, hloubky byla 2,30 metru, spotřebovalo se 30 kubíků štěrku 35 q cementu. Světelné zařízení tvořilo kromě žárovek a objímek také 1050 metrů izolovaného drátu, jeden hromosvod s příslušenstvím a další potřebný materiál. Nátěr kříže si vyžádal 130 kg barev, hlavně bílé. Autorem původního článku v časopise Hlasy svatohostýnské z roku 1939 byl Alois Viceník.


Co ještě dodat k pozoruhodnému objektu, který byl postaven na hostýnském temeni před 75 lety? Snad jen malou úvahu. Uzraje někdy v budoucnosti čas na jeho obnovení? Pokud ano, pak by se nový světelný kříž mohl stát vedle chrámu, rozhledny a větrné elektrárny další dominantou tohoto věhlasného poutního místa na Moravě.
Vlastimil Doležel  



Design By Macik