Archiv Zpravodaje

Prezentace na adrese www.mubph.cz slouží jako archiv a není od 31.12. 2016 aktualizována.

Aktuální prezentace Městského úřadu v Bystřici pod Hostýnem najdete na adrese www.bystriceph.cz



O městském znaku

Znak je jedním ze symbolů města, dědictvím předků, město vyjadřuje a obsahuje, o městě vypovídá a je vlastně jeho podpisem. Jedna ze starších podob bystřického městského znaku zdobila po celý rok obálku Zpravodaje, aby připomněla, že Bystřice před 150 lety získala statut města. Zářijová návštěva prezidenta republiky a komunální volby 2014 znovu obrátily naši pozornost k městskému znaku. Přemýšleli jsme o jeho stáří, významu, podobě a diskutovali o podmínkách pro jeho užívání. Výsledkem tohoto úsilí bude na počátku příštího roku směrnice stanovující pravidla užívání znaku města Bystřice pod Hostýnem. 

Znakové privilegium pro Bystřici pod Hostýnem není známo a původ bystřického městského znaku je nejasný. Jak píše heraldik Miroslav J. V. Pavlů, jeho podoba je pravděpodobně odvozena z erbů bývalých majitelů bystřického panství – pánů z Kunštátu, Bystřických z Hustopeč a Prusinovských z Víckova. Kozla jako heraldické zvíře žádný z nich v erbu neměl. Kromě Bystřice jej ovšem ve svém znaku má (podle registru komunálních symbolů na stránkách Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR) dalších 22 obcí v České republice a jsou to hlavně obce moravské, ležící v krajině, kde se lidé odedávna živili pastevectvím.


Nejstarší doloženou podobu bystřického znaku najdeme na typáři městečka z roku 1624. Typář rychtáře z téhož roku však zdobí místo kozla dvojocasý lev. Podle mladšího pečetidla purkmistra a obecní rady městečka Bystřice pod Hostýnem, jehož první dochovaný otisk je znám z roku 1727, se pak tvořil znak města, jak ho známe dnes. Během staletí samozřejmě bystřický kozel prošel mnoha proměnami, někdy dokonce vypadal spíše jako lev či gryf, jindy jako srna nebo ovce. Vznešených heraldických tvarů nabyl a náležitě hněvivý výraz budící respekt získal až v roce 2007 právě díky heraldikovi J. V. Pavlů, který bystřický městský znak na základě rozhodnutí rady města odborně přepracoval. Jak je zřejmé a jak potvrdila také Mgr. Helena Nováková, odborná referentka podvýboru pro heraldiku a vexilologii, výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, bystřický městský znak je znakem historicky vydrženým a město má právo jej užívat, aniž by kohokoliv žádalo o souhlas. Kromě města Bystřice pod Hostýnem mohou znak užívat také právnické osoby či organizační složky jím zřízené nebo založené. Jiné subjekty mohou užívat znak města jen s jeho souhlasem. 


Jak uvádí zákon o obcích, volně k užití je na rozdíl od znaku vlajka města. V roce 1994 byla předsedou Poslanecké sněmovny PČR oficiálně schválena podoba vlajky města Bystřice pod Hostýnem a stanoven její odborný popis. List tvoří pět vodorovných pruhů: červený, černý, bílý, černý a bílý v poměru 4:1:1:1:1. Ve středu červeného pruhu je bílý kozel vyrůstající z městského znaku. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

V listopadu 2014 rozhodla Rada města Bystřice pod Hostýnem požádat Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, podvýbor pro heraldiku a vexilologii, o stanovení odborného slovního popisu (blasonu) také pro znak města Bystřice pod Hostýnem. Požádala zároveň o doplnění aktualizované podoby znaku a vlajky města Bystřice pod Hostýnem do registru komunálních symbolů v systému REKOS na stránkách Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.


Po vyřízení všech náležitostí budou znak i vlajka města s odbornými popisy a připravovanou směrnicí stanovující podmínky jejich užití umístěny na městských webových stránkách.

Kozel ve znaku? Nejsme sami.
Kozla jako heraldické zvíře ve svém znaku mají kromě Bystřice pod Hostýnem také: Kozlany, Kozojídky a Lipov v Jihomoravském kraji, Dobrá, Košařiska, Kozlovice, Morávka a Pstruží v Moravskoslezském kraji, Dolní Újezd, Drahanovice a Malhotice v Olomouckém kraji, Velké Karlovice, Prostřední Bečva, Rokytnice a Študlov ve Zlínském kraji, Košetice v kraji Vysočina, Kozly v Libereckém kraji, Kožlany v Plzeňském kraji, Kozojedy (okr. Rakovník), Kozojedy (okr. Praha-východ), Dolní Stakory a Pěčice ve Středočeském kraji.
Ukázky znaků těchto obcí uvádíme pro srovnání na třetí straně obálky.

Bystřická erbovní pověst
Pozdní podzim bývá obdobím, kdy si děti na prvním stupni základních škol v prvouce povídají o České republice, městech a obcích. Aby si třeťáci ze ZŠ Bratrství prožili kousek historie svého města, mluvili jsme s nimi při jejich návštěvě na radnici také o městském znaku. Dospěli jsme společně k tomu, že Bystřice pod Hostýnem nemá svou vlastní erbovní pověst a že je nejvyšší čas ji začít tvořit. Jak se kozel dostal do našeho městského znaku? Budeme-li uvažovat jen racionálně, nejspíš opravdu symbolizoval podhostýnské pastevectví. Pověst však může poskytnout daleko zajímavější vysvětlení. Někde jste slyšeli, že se kozel jako jediný z celého městečka zachránil při dávné povodni, a proto že byl znak občas vyveden v historicky nepodložené modré barvě znázorňující vodu? Říkali vám, že kozel ve znaku sedí jako ve vaně a že je tedy symbolem někdejší slávy zdejšího lázeňství? Mohlo to být jinak? Základ psané bystřické erbovní pověsti se pokusily položit šikovné děti z 3. A ZŠ Bratrství Čechů a Slováků. Kdo bude později chtít, může ji převyprávět po svém, zůstane v ní stejně pravdy. Inu, od toho je lidová slovesnost. 

Byl jednou jeden sedlák a ten zdědil po svém otci hospodářství. Vlastnil mnoho zvířat – ovce, krávy, koně, prasata i slepice. Jeho nejoblíbenějším zvířetem byl ale bílý kozel. Žili spokojeně až do dne, kdy přišla velká bouře. Zaplavila celé hospodářství i okolí. Všechna zvířata zůstala pod vodou, jediný kozel se vynořil. Rozhlížel se po hospodáři, ale nikoho neviděl. Byl moc smutný, myslel na chvíle, které spolu prožili. Kozel věděl, že na místě nemůže zůstat dlouho, a tak se slzami v očích odešel. Šel tři dny a tři noci, lesy a loukami, až došel pod jeden kopec. Leželo tam malé městečko. Tam se kozlovi líbilo a všem lidem povyprávěl o velké povodni, kterou se mu povedlo přežít. Městečko se jmenovalo Bystřice pod Hostýnem a od té doby má kozla ve svém znaku.
Kateřina Kolářová, Lucie Nedbalová, Tereza Otáhalová, Nela Scheinostová, Eliška Vojáčková

V městečku Bystřice pod Hostýnem žil kozel. Jednou přišel nečas. Velká bouře způsobila obrovskou povodeň. Kozel vyplaval na hladinu a uviděl ve vodě malé plačící děťátko. Popadl ho zuby za límec a plaval s ním do bezpečí. Na památku tohoto statečného činu je kozel s vyceněnými zuby v erbu Bystřice pod Hostýnem.
Bořek Ševčík

Za pokus o napsání erbovní pověsti děkujeme i Lucii Dytrychové.
Chcete nám také poslat svou bystřickou erbovní pověst? Budeme se na ni těšit v redakci Zpravodaje na adrese musichina@mubph.cz po celý rok 2015.
msch



Design By Macik