Archiv Zpravodaje

Prezentace na adrese www.mubph.cz slouží jako archiv a není od 31.12. 2016 aktualizována.

Aktuální prezentace Městského úřadu v Bystřici pod Hostýnem najdete na adrese www.bystriceph.cz



Dějiny Bystřice a světa v zápiscích (rok 1814 a 1815)

Josef Krumpholc:
Roku 1814 nařízeno povinné očkování snoubenců, za to se platilo ještě před oddavkami 21 kr. (Co J. Krumpholc tímto „očkováním“ mínil, se nám nepodařilo zjistit. Očkování ve smyslu imunologickém bylo zavedeno až koncem 19. století. Za průkopníka imunologie je považován Louis Pasteur, který se narodil v roce 1822 – tedy 8 let po tomto zápise. Očkování ve smyslu zahradnickém sice tehdy už možné bylo, ale týká stromů, nikoliv snoubenců. Pátrali jsme dokonce i ve všeobecném zákoníku, který byl vydán roku 1811, snoubenců se ale žádné podobné opatření netýkalo. Pozn .red.)
Abdikace Naopoleon II., Ludvík XVIII., Napoleon donucen zříci se trůnu a internován na Elbě, za jednání Vídeňského kongresu vrátil se z Elby.

Jan Galuška:

Vydán řád mlynářský.

Josef Krumpholc:

1815 bitva u Waterloo, Vídeňský kongres, uzavřena Svatá aliance mezi carem Alexandrem I., Friedrichem Pruským a rakouským císařem Františkem II. (Vídeňský kongres se konal od 14. září 1814 do 19. června 1815 za účasti všech států Evropy kromě Turecka. Kongres ukončil epochu napoleonských válek. Po Vídeňském kongresu se 26. září 1815 vytvořil spolek panovníků zvaný Svatá aliance k obraně politického uspořádání Evropy. Členy Svaté aliance byli ruský car Alexadr I., rakouský císař František II. a pruský král Friedrich. Pozn. red.)  Po napoleonských válkách panoval velký hlad a bída. Lidé na Záhoří mleli i kůru stromovou, kterou míchali do otrub a z té směsi pekli rozmanité osuchy.              (V dobách neúrod nebo po skončení válek býval mezi lidmi z nejchudších vrstev tak velký nedostatek potravin, že se uchylovali k přípravě jídla i z nepoživatelných surovin, jakými bylo dřevo, tráva apod. Z takové stravy pramenil vysoký výskyt nemocí. Pozn. red.)
Podle některých pramenů provedeny první hry v jazyce českém.
(Za první hru v českém jazyce v době raného národního obrození je považována fraška Kníže Honzik přeložená             z němčiny a uvedená v roce 1771 v pražském divadle V Kotcích. Hry jiných autorů upravoval dlouho před rokem 1815 do češtiny i Prokop Šedivý, zakladatel a herec vlasteneckého divadla Bouda (zal. r. 1786 na podporu českého divadelnictví). Na počátku 19. stol. už tu ale byly první původní české hry autorské psané Václavem Thámem právě pro Boudu (1789 zbořena). Od roku 1812 zastával funkci dramaturga a režiséra českých představení ve Stavovském divadle Jan Nepomuk Štěpánek, a právě od té doby se zde pravidelně hrálo česky, přestože divadlo bylo původně německé.        V  té době vznikají kromě Štěpánkových  i původní  české hry V. K. Klicpery, později Tylovy. Pozn. red.)
19. X. večer vyšel oheň v Horní ulici v č. 91 u Jiřího Kotase z jeho stodoly (kouřil prý ve stodole) a vyhořelo 37 čísel         v Horní ulici a na Kamenci.

Jan Galuška:

18. 6.1815 bitva u Waterloo
19. 10.1815 v domku č. 91 vypukl oheň a zničil 37 usedlostí.

Jan Sova:

R. 1815 dne 19. října večerní dobou vyšel oheň z čís. 91 u Jiřího Kotase, zvaného Kopec. Oheň vyšel ze stodoly a pravilo se, že Kopec s dýmkou kouřil, když večerní dobou do stodoly šel. Vál právě silný vítr a padlo tomuto zhoubnému ohni za oběť 37 čísel, totiž Horní ulice a celá řada domků na Kamenci.

Připravily eda, msch



Design By Macik