Hlavní změnou oproti dosavadnímu stavu je úprava kácení v zahradách. Nově platí režim kácení bez povolení pouze pro ovocné dřeviny rostoucí na pozemcích v zastavěném území evidovaných v katastru nemovitostí jako druh pozemku zahrada, zastavěná plocha a nádvoří nebo ostatní plocha se způsobem využití pozemku zeleň. Z vyhlášky tak zmizela problémová speciální definice pro zahradu a kácení bez povolení se zúžilo pouze na ovocné dřeviny. Ty však bude možné nově kácet bez povolení např. i u rekreačních objektů, pokud jsou v zastavěném území.

Ve všech ostatních případech kácení dřevin s obvodem kmene nad 80 cm  a zapojených porostů nad plochu 40 m2 stále podléhá povolení orgánu ochrany přírody podle § 8 odst. 1) zákona č. 114/1992 Sb. v platném znění a vlastníci pozemků o povolení takového kácení žádat musí.

Podle § 3 vyhlášky č. 189/2013 Sb. povolení ke kácení dřevin, za předpokladu, že tyto nejsou součástí významného krajinného prvku (např. vodní tok, údolní niva – tzv. „břehový porost“ nebo stromořadí), se podle § 8 odst. 3 zák. č. 114/1992 Sb. nevyžaduje:
a) pro dřeviny o obvodu kmene do 80 cm měřeného ve výšce 130 cm nad zemí,
b) pro zapojené porosty dřevin, pokud celková plocha kácených zapojených porostů dřevin nepřesahuje 40 m2,
c) pro dřeviny pěstované na pozemcích vedených v katastru nemovitostí ve způsobu využití jako plantáž dřevin,
d) pro ovocné dřeviny rostoucí na pozemcích v zastavěném území evidovaných v katastru nemovitostí jako druh pozemku zahrada, zastavěná plocha a nádvoří nebo ostatní plocha se způsobem využití pozemku zeleň.
 
Vymezení pojmů (§ 1 vyhlášky č. 189/2013 Sb.)
a) Zapojeným porostem dřevin se rozumí soubor dřevin, v němž se nadzemní části dřevin jednoho patra vzájemně dotýkají, prorůstají nebo překrývají, s výjimkou dřevin tvořících stromořadí, pokud obvod kmene jednotlivých dřevin měřený ve výšce 130 cm nad zemí nepřesahuje 80 cm. Jestliže některá z dřevin v souboru přesahuje uvedené rozměry, posuzuje se vždy jako jednotlivá dřevina.
 b) Společenskými funkcemi dřeviny rozumíme soubor funkcí dřeviny ovlivňujících životní prostředí člověka, jako je snižování prašnosti, tlumení hluku či zlepšování mikroklimatu. Mezi společenské funkce patří také funkce estetická, včetně působení dřevin na krajinný ráz a ráz urbanizovaného prostředí.
 c) Stromořadím rozumíme souvislou řadu nejméně deseti stromů s pravidelnými rozestupy. Chybí-li v některém úseku souvislé řady nejméně deseti stromů některý strom, je i tento úsek považován za součást stromořadí. Za stromořadí se nepovažují stromy rostoucí v ovocných sadech, školkách a na plantážích dřevin.

Žádost o povolení kácení dřevin rostoucích mimo les ve smyslu § 4 vyhlášky č. 189/2013 Sb. musí vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu obsahovat:
a) označení katastrálního území a parcely, na které se dřeviny nacházejí, stručný popis umístění dřevin a situační zákres,
 b) doložení vlastnického práva či nájemního nebo uživatelského vztahu žadatele k příslušným pozemkům, nelze-li je ověřit v katastru nemovitostí, včetně písemného souhlasu vlastníka pozemku s kácením, není-li žadatelem vlastník pozemku,
 c) specifikaci dřevin, které mají být káceny, zejména druhy, popřípadě rody dřevin, jejich počet a obvod kmene ve výšce 130 cm nad zemí; pro kácení zapojených porostů dřevin lze namísto počtu kácených dřevin uvést výměru kácené plochy s uvedením druhového, popřípadě rodového zastoupení dřevin,
 d) zdůvodnění žádosti.

Formulář žádosti o povolení kácení dřevin rostoucích mimo les je možné stáhnout z webových stránek Městského úřadu Bystřice pod Hostýnem – sekce formuláře, případně získat na odboru životního prostředí (zámek).
Kácení dřevin se provádí zpravidla v období jejich vegetačního klidu (od 1. listopadu do 15. března). Obdobím vegetačního klidu se rozumí období přirozeného útlumu fyziologických a ekologických funkcí dřeviny.

 
Ing. Tomáš Svačina