„V této uspěchané době, kdy vítězí peníze, vlastní prosperita, moc, pokrytectví a pýcha nad Lidstvím, zdravým selským rozumem, porozuměním a Láskou, se naštěstí najdou lidé plní víry, elánu a chuti  rozdávat radost, něhu a pohlazení po duši, které všichni tak moc potřebujeme. Děkuji Sylvě Králové a jejím hudebním přátelům ze skupiny „U Pramene“, kteří zazpívali a zahráli na hudební nástroje, zatancovali a přenášeli na obecenstvo hlubokou Radost, Lásku a Naději na uzdravení celé naší společnosti
Rozdávali Krásu, Víru, Úctu, zdravé Sebevědomí a Nadšení prostřednictvím zpěvu milostných písní, písní o Odpuštění, o vnitřní síle a Odvaze, Moudru, o uzdravení a  napravení všech lidských hodnot, které se dobou pokřivily. Zpívali, jak české tak hebrejské písně také o Lásce k Zemi, Vodě, ke všemu, co nás obklopuje a čeho si máme doopravdy vážit a na co jsme docela zapomněli. Zpívali o tom, kdo jsme, kdo jsou ti druzí, jak můžeme být obyčejně šťastní, zpívali a tančili ze srdce a s úctou ke všemu živému, k sobě, k ostatním lidem a k celé naší krásné planetě.
Prociťovala jsem každý  jejich pohyb, pohled, překrásná slova i líbezné tóny kytar a hlasů, hluboké přesvědčení zpěváků…. To vše se odráželo v každé mé buňce. Cítila jsem něco krásného, co se slovy nedá vyjádřit.  To krásné pročisťovalo a uzdravovalo mé tělo i duši, proměňovalo starost v Radost, bolest v Uzdravení a strach v Naději. Kdo chce Krásu nalézat a sdílet, nalezne ji.
Nalezne ji kdekoliv a u kohokoliv. Je jedno, jakým jazykem mluví nebo jaké náboženství vyznává. Jde o umění naslouchat a respektovat druhého ve všem. To nás nikdo nikdy neučil.
Odcházela jsem plná dojetí a naděje v lepší zítřek.“