Nadmořská výška města Bystřice pod Hostýnem

Ptáte se, jakou má vlastně Bystřice pod Hostýnem nadmořskou výšku? V turistických letácích a příručkách se často objevují rozdílné údaje. Všechny mohou být správné. Kostel sv. Jiljí leží ve výšce 315,7 m n. m., radnice 314,1 m n. m., zámek 316,6 m n. m., pošta 319 m n. m., kaplička na křižovatce Přerovské a Holešovské 309 m n. m., autobusové nádraží má 307,7 m n. m., nám. M. Thoneta 301,2 m n. m., nádraží ČD 314, 9 m n. m., kaple sv. Vavřince v Zahájeném 326,4 m n. m. SVČ Včelín 334 m n. m., Loudonský hřbitov 338,7 m n. m., Vinohrádek 406 m n. m., Bedlina 455,3 m n. m., Chlum 418,4 m n. m., Zábřeh 360,3 m n. m., Bartovec 322,8 m n. m.

Kde se ale vlastně oficiální nadmořská výška města měří? V Bystřici pod Hostýnem byl k tomu účelu určen pevný bod zasazený v přední stěně kostela sv. Jiljí. Vztahoval se k měření, které se provádělo ještě v dobách Rakouska-Uherska. Najdete ho po pravé straně od hlavního schodiště. Nad ním je umístěna bílá tabulka registrující nivelační bod.
Nadmořské výšky se vždy stanovovaly v metrech nad hladinou moře. Dlouhodobým pravidelným pozorováním přílivu a odlivu na daném místě na pobřeží se stanoví průměrná výška vodní hladiny a od ní se pak přesnou nivelací určuje nadmořská výška příslušného místa (bodu). Tímto systémem byly v minulosti za Rakouska-Uherska určeny nadmořské výšky i na území Čech a Moravy.

Staré měření nadmořských výšek pro naše území, tzv. jadranský systém, má svůj počátek v Jaderském moři, v tehdejším největším přístavu Rakouska-Uherska v Terstu, na molu Sartorio. Od tohoto místa byly nadmořské výšky přeneseny přesnou triangulací až do Čech, kde byl stanoven základní bod, který leží v obci Lišov na Českobudějovicku. Od něho pak byly odvozeny všechny nadmořské výšky v Čechách a na Moravě. Tyto nadmořské výšky jsou uváděny na všech systémech map vydávaných až do roku 1952, kdy se začal postupně zavádět baltský výškový systém. Od roku 1957 už baltský systém platil na celém našem území. Výškový rozdíl mezi oběma systémy, jadranským a baltským, kolísá v intervalu od 35 do 42 cm. Všechny mapy všech měřítek vytvořené a vydávané po roce 1957 jsou tedy vyhotoveny v baltském systému po vyrovnání, který má svůj základ vztažen k průměrné výšce hladiny Baltského moře v Kronštadtu, opevněném městě na ostrově Kotlin, zhruba 30 km západně od Petrohradu.

Pokud chcete získat rychlou informaci o nadmořské výšce vybraného místa v České republice, na webové stránce Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního http://ags.cuzk.cz/dmr/ najdete geoportál Analýzy výškopisu, který nabízí webovou aplikaci pro základní analýzy výškopisných dat území České republiky. Umožňuje přepínání mezi různými typy zobrazení výškopisu, k dispozici je i odečet výšky bodu v mapě a dynamická funkce výškového profilu zvolené trasy. Aplikace používá jako zdroj dat pro analýzu nové modely výškopisu území České republiky, které byly pořízeny metodou leteckého laserového skenování nebo dalšími systémy.

-red-