Jak jsme již v minulém čísle Zpravodaje krátkou zprávou oznámili, byl Krajskému soudu v Brně předložen Ing. Kamilem Karafiátem návrh na neplatnost voleb a neplatnost volby kandidáta ve volbách do Zastupitelstva města Bystřice pod Hostýnem. Odpůrci  byli Městský úřad Bystřice pod Hostýnem a všech 21 nově zvolených zastupitelů. Navrhovatel uvedl, že za stranu KSČM kandidoval kandidát, který již byl v den konání voleb 15 dnů po smrti. Jeho hlasy (169) tedy neměly být započítány do celkového počtu KSČM a tato strana měla získat pouze 1 mandát a strana ODS měla získat mandáty 3.

Na základě návrhu vyzval krajský soud volební orgán (městský úřad vykonávající funkci registračního úřadu) k předložení veškeré volební dokumentace a vyžádal si stanoviska všech odpůrců, kteří byli účastníky řízení. Po zjištění, že je možno připustit návrh k meritornímu projednání, tak učinil a věc projednal. Na téměř 6 stranách odůvodnění  soud podrobně rozvádí svá zjištění a úvahy, které jej dovedly k zamítnutí návrhu. 

Mimo jiné konstatuje s odvoláním na judikaturu např. skutečnost, že v obecních volbách jsou primárně voleny volební strany, a nikoliv jednotliví kandidáti. Jinak řečeno, i v případě odevzdání hlasu (byť mrtvému) kandidátovi, volič odevzdal hlas volební straně. Krajský soud dospěl dále ke konstatování, že zákon o volbách do zastupitelstev obcí, jakož ostatně ani žádný jiný právní předpis, explicitně neupravuje, jak postupovat v případě úmrtí kandidáta volební strany v období mezi ukončením registrace kandidátních listin a konáním voleb; tedy v situaci, která nastala podle shodných tvrzení účastníků právě v souzené věci. Navíc konstatuje, že zákon příslušným volebním orgánům (tj. městskému úřadu nebo okrskové volební komisi), jejichž úkolem je dohlížet na průběh voleb, nestanoví výslovnou povinnost, jak postupovat v případě smrti kandidáta volební strany před konáním voleb. Volební orgány jsou přitom jako orgány vykonávající státní moc oprávněny na základě imperativu zakotveného v Ústavě a Listině práv a svobod činit pouze to, k čemu zmocňuje zákon. Stejně tak, podle krajského soudu neukládá  zákon ani nikomu jinému (např. zmocněnci volební strany) výslovnou povinnost, jak postupovat v případě smrti kandidáta volební strany před konáním voleb.

Krajský soud  vzhledem k výše uvedeným závěrům dospěl k názoru, že „zákonodárce nespojil s úmrtím kandidáta procesní postup předpokládaný v právní úpravě, jehož  nerespektování by ve smyslu zákona o volbách do zastupitelstev obcí vyvolávalo nutnost vydání rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb, či neplatnosti volby kandidáta“. Přitom soud upozorňuje na skutečnost, že jednoznačná nezákonnost je teprve prvním předpokladem pro vydání rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb či volby kandidáta. Dalšími předpoklady jsou zásadní intenzita této nezákonnosti a existence příčinné souvislosti. Všechny tyto předpoklady musí být splněny současně, jinak nemůže být návrh na neplatnost voleb úspěšný. Za těchto okolností dospěl krajský soud k závěru, že „postrádá smyslu, aby se krajský soud za neexistence jednoznačné nezákonnosti zabýval splněním zbývajících předpokladů“. Na základě výše uvedeného proto Krajský soud v Brně dospěl k závěru, že návrh je nedůvodný, a jako takový ho usnesením zamítl.   

 Závěrem chci dodat, že v této kauze jsou vedle právních aspektů ve hře ještě aspekty etické. Je škoda, že navrhovatel nepožádal o vysvětlení nejprve registrační úřad. Pokud by jej argumenty úřadu nepřesvědčily, měl dostatek prostoru k podání návrhu ke krajskému soudu. Vzhledem k průtahům, které podáním návrhu nastaly, bylo opožděno ustavující zasedání městského zastupitelstva a je také vážně ohroženo schválení rozpočtu města na rok 2011. I tato skutečnost má etický rozměr. A myšlence, že možná znovu přichází do módy nechvalně známé „čím hůře, tím lépe“, se bráním ze všech sil…
                  Pavel Malének