Svátek poezie si na naší škole připomínáme tradičně. Letošní ročník příjemně překvapil, proto jsme se rozhodli, že své umění recitovat předvedeme i jinde. Doslechli jsme se, že ve Chvalčově existuje zařízení pro seniory, kteří jsou rádi za každé rozptýlení. Zeptali jsme se tedy vedoucí Ingrid Vaculíkové, zda by na nás, školáky, byli důchodci zvědaví. Protože jsme netušili, v jakém prostředí budeme vystupovat, byli jsme zvědaví i my.

Po menším zpoždění, za něž se znovu omlouváme, nás přivítali v místnosti plné usměvavých babiček a dědečků. Z úvodního slova jsme se dozvěděli, že účastníci setkání Vítáme jaro poezií vyplnili chvíli čekání recitováním básniček, na které se rozpomněli. Procvičili si tak paměť a zavzpomínali na své dětství, kdy se pod přísným dohledem pana řídícího učili nazpaměť. Pak už se jejich pozornost obrátila k nám, jedenáctce recitátorů.

 Počáteční ostych překonaly pobídky diváků – pojď blíž, neboj se, my potřebujeme dobře slyšet – na to se už nedalo reagovat jinak než úsměvem.  Vtipně jsme také využili chodítka jako pultíku pro noty, protože někteří z nás zahráli na hudební nástroje. Přestože v přednesu poezie a prózy nepřevažovala bujarost a veselí, dostalo se našemu kulturnímu programu ocenění upřímným potleskem.  A známé verše klasiků přednášel celý sál.

„Překvapilo nás, kolik se tu sešlo lidí. Byli hodní, chtěli přidat a taky si s námi chtěli povídat. Byla tu hezká atmosféra a chutné perníčky,“ zhodnotila za účinkující Vendula Nováková z osmé třídy. 

Děkujeme bystřické Charitě za zprostředkování nevšedního setkání a těšíme se na další podobné shledání.
                 Eva Mikešková