1890

Krumpholc:
*Dne 14. 8. v sedm večer vichřice smršti podobná, střechu s hotelu u nádraží strhla, na kostelní věži plech potrhala, kříž otočila, hromosvod strhla. Věž byla 26. 9. opravena a pak i kostel vymalován.

Sova:
*Velká vichřice v den 14. srpna večer o 7. hodině. Plech na kostele strhán, věž porouchána, kříž na věži obrácen, hromosvod stržen, na polích mandele a pokládky rozmetány. Dne 26. září vytaženy báně a kříž na věž s velkým nákladem opravenou.

Krumpholc:
*Založena první sodovkárna (výroba sodové vody ing. Slezáka)
*Bismarck propuštěn. (Po smrti Friedricha III. nastoupil 15. června 1888 na německý trůn poslední německý císař, Vilém II. Pruský. Byl daleko razantnější než oba jeho předchůdci, Otto von Bismarckovi nedůvěřoval a 18. března 1890 jej donutil k rezignaci. Po Bismarckově odchodu vedl militaristickou politiku. Pozn. red.)
*Zmaření punktací, jimiž měly být Čechy rozděleny v oblast českou a německou. Vítězství strany mladočeské! (V srpnu 1889 se konaly volby do českého zemského směnu, staly se ostrým soubojem mezi staročechy, konzervativnější částí české politiky, a mladočechy. Mladočeši získali 42 mandátů, staročeši 55. Dne 4. ledna 1890 bylo zahájeno jednání o tzv. články punktační, jehož se účastnili mj. ministerský předseda Eduard hrabě Taafe, kníže Lobkovic a hrabata Clam-Martinic a Kinský, za staročechy F. L. Rieger. Mladočeši na jednání nebyli přizváni. Jedním z 11 bodů, o nichž se jednalo, byla i jazyková otázka. Punktace byly zveřejněny 27. ledna 1890 a potom také schváleny. Částečně byly sice realizovány, jejich základní smysl ale nikoliv, což považovala strana mladočechů za své vítězství. Většina „obyčejných občanů“ sdílela podobné názory jako mladočeši. Pozn. red.)

Galuška:
*Velká povodeň 14. 8. 1890 potrhala více mostů, rol, břehů, strhla hráz mlýnské struhy před domem č. 53 a 54, odplavila i cestu a spojila struhu s potokem, zničila mnoho úrody, vůbec velkých škod natropila. Místodržitel přijel na ohledání škody, avšak dřív, nežly brána slavnostní byla hotova, než se spolky k uvítání sešly a nežly husy s pastvy mohly domů zahnány býti, povoz jeho v rychlosti přejel husu ženy Matěje Kotasa a tá v divokosti zaběhla na radnici se vykřičeti.
*Roku 1890 bylo v Bystřici 440 usedlostí, v nichž bydlelo 3 602 obyvatelů.