Litografický kámen, jak už název napovídá, je jakousi matricí pro tisk obrázku provedeného grafickou technikou zvanou litografie. Litografický kámen je jemnozrnný vápenec uhličitý, který se těží jen na několika místech v Evropě. Nejkvalitnější vápenec se těžil v Rakousku. Dnes je kopec, z něhož se kámen těžil, už zcela srovnán se zemí.

Na vyhlazenou vápencovou desku kreslí malíř litografickou tuší nebo autografickým inkoustem zrcadlově obraz jako na papír. Ke kresbě používá litografické štětce. K tvorbě litografie může využít i jiné techniky, nakreslit obraz  přímo na zvláštní přenosový škrobový papír (už ne zrcadlově) a odtud jej otisknout na kámen. Kámen se potom zaleptá. Protože je litografická barva mastná, přijímají při tisku barvu už jen mastná pokreslená místa. Obrázek se tiskne pod tlakem v lisu. Tlak v lisu je velký, proto musí být kamenná deska silná. Pro menší formáty grafických listů se používá síla 5 cm, pro větší 10 cm. Malíř většinou litografie netiskne sám, práci pro něj vykonává tiskař.  

Litografie je poslední ze základních grafických technik, které byly vynalezeny. Tento způsob tisku objevil pražský rodák Alois Senefelder koncem 18. století. Senefelder měl být původně právníkem, ale protože pocházel z herecké rodiny, táhlo to i jeho k umění a začal psát hry. Tiskárna, která měla jeho hru tisknout, se s objednávkou opozdila a Senefelder přemýšlel o způsobu, jak by své dílo rozmnožil. Vyzkoušel více technik, až jednou si ve spěchu napsal poznámky inkoustem na vápencovou desku. Po vyleptání vznikly pěkné tisky a litografie byla na světě. Nový způsob tisku sloužil sice zpočátku především k tisku not, přidaly se k němu ale i obrazové přílohy do knih.

Do roku 1802 používal litografii Senefelder sám téměř výhradně pro levný tisk psaných dokumentů. Po tomto roce začali techniku zkoušet mnichovští malíři. První německá litografie byla vytvořena v roce 1812, v Anglii vznikaly první litografie od roku 1803, ve Francii v letech 1806–1812 a v Rusku kolem roku 1816. Dlouho potom sloužila litografie jako reprodukční technika výtvarných děl. Litografie se zalíbila i romantickým malířům, používali ji Delacroix i Goya.

Kdo je autorem výjevu „Vynášení nemocných na sv. Hostýn“, bohužel nevíme. Obrázku vévodí skupina mužů, kteří nesou směrem k vrcholu Hostýna na nosítkách nemocnou ženu. Výjev na litografii zobrazený se odehrává mezi lety 1748 a 1787, kdy byl hostýnský chrám na základě josefinských církevních reforem odsvěcen. Dokládá to jednak vzhled hostýnského chrámu v pozadí, jednak mohutná zeď, která je na vrcholku Hostýna patrná. Stejnou zeď zobrazil i autor jiného pohledu na toto posvátné místo, který je zachycen na ocelorytině „Odsvěcený hostýnský chrám.“  Zbytky této zdi jsou vidět také na jiném vyobrazení Hostýna, které vzniklo kolem roku 1820 a je na něm také zpodoben odsvěcený hostýnský chrám.

Litografický kámen „Vynášení nemocných na sv. Hostýn“ patří k těm větším. Plocha, na níž je obraz namalován, je 27 x 37,5 cm tloušťka desky dosahuje 10 cm.
            eda