20.–30. léta 20. století – počátky

Házená, tj. původní česká míčová hra později označovaná termínem česká házená a v posledních desetiletích uváděná pod názvem národní házená, vznikla v roce 1905 v Praze. U jejího zrodu stáli tři učitelé tělocviku na pražských školách – Václav Karas, Josef Klenka a Antonín Krištof.
Po první světové válce se házená šířila rychle a český a moravský venkov. V sousedním Holešově se házená začala hrát již v roce 1919, ve Zlíně pak v roce 1920. Počátky házené v Bystřici pod Hostýnem bohužel zůstaly nezaznamenány. Pomohl však denní tisk.

Deník Obzor ze 13. srpna 1922 informuje o zápase kombinované studentské sedmy Holešov s SK Hostýn Bystřice pod Hostýnem, který byl před početnou návštěvou sehrán v Holešově a skončil 2:2. Stejný deník z 8. září 1922 připomíná i odvetu, v níž 3. září v Bystřici vyhrál SK Hostýn nad Holešovem 14:8, opět „před velkou návštěvou a za dobrého rozhodování slečny Hofmanové z Holešova“. Zápas se hrál asi na hřišti kopané v Přerovské ulici naproti bývalé restauraci Kasino v rámci sportovního dne, jehož součástí byl tenisový a házenkářský turnaj, kterého se kromě týmu Bystřice a Holešova zúčastnilo ještě družstvo SK Kunovice.

Od těchto zřejmě prvních zpráv o házené v Bystřici uplynulo tedy letos v létě 90 let. Z těchto dochovaných materiálů je zřejmé, že SK Hostýn byl pravděpodobně i průkopníkem házené v našem městě. Sportovní klub Hostýn vznikl 26. června 1921 a od svého založení se věnoval kopané a tenisu a stal se tak průkopníkem těchto dvou sportů v Bystřici. Žádné údaje o házené  v souvislosti s rokem 1921 však nebyly zjištěny. zajímavé ovšem je, že další informace o házené hrané v SK Hostýn se již nezachovaly.

V roce 1922 byly v rekordním čase od června do října postavena bystřická sokolovna. Podle projektu architektů prof. arch. Bohuslava Fuchse z Brna a rodáka z blízkých Všechovic, a ing. Miloše Lamla z Prahy měla být v navazujícím prostoru postavena tělocvična a restaurace s hotelem. Pro nedostatek finančních prostředků se však tyto stavby již nerealizovaly a v roce 1925 byl tento prostor upraven na letní cvičiště, osázen stromy a oplocen. Od roku 1927 zde Sokol pořádal svá veřejná cvičení a někdy v té době zde sokolové začali hrát házenou, která se tu pak hrávala dalších několik desetiletí.

Dne 9. května 1926 bylo uvedeno do provozu fotbalové hřiště SK Bystřice pod Hostýnem u lesoparka Zahájené – sehráno bylo první utkání v kopané. O pouhé čtyři dny později, 13. května, zde byl sehrán také první zápas v házené mezi SK Bystřice pod Hostýnem a TJ Sokol Valašské Meziříčí. Ještě v květnu se utkali házenkáři SK Bystřice pod Hostýnem s SK Baťa Zlín a v červnu s SK Holešov. informace o házené ve sportovním klubu v následujících letech také bohužel chybí. teprve v první polovině 40. let sehrál SK Bystřice významnou úlohu v dějinách házené, ale o tom ještě bude řeč.

Někdy ve druhé polovině 20. let si DTJ (Dělnická tělovýchovná jednota)  a FDTJ (Federativní dělnická tělovýchovná jednota) zřídily společné hřiště házené v trojúhelníkové lokalitě U stodol v Mlýnské ulici v blízkosti Ležákova mlýna. Zatímco FDTJ měla dvě družstva mužů, DTJ měla vedle družstva mužů asi tři sezony také družstvo žen. 
Na hřišti DTJ a FDTJ v Mlýnské ulici začal s házenou i bystřický Orel – pak se však nakrátko přestěhoval na Bělidla, kde si zřídil hřiště v sousedství obdélníkového rybníka Bělidla I., v místě, kde se už přes 40 let nachází osmnáctibytovka. Po zrušení bystřického panství se orli přestěhovali do Fryčajovy ulice, kde sehráli několik zápasů i v bývalé jízdárně (rajčula) a tím se vlastně již ve 30. letech stali průkopníky házené pod střechou. pak si však zřídili hřiště v přilehlém prostoru a do jízdárny se vracívali jen v zimě a za nepříznivého počasí.

Brzy však byla zahájena přestavba jízdárny na restauraci a kinosál a tím se tento objekt pro házenou definitivně uzavřel. Na svém hřišti pořádali orli každoročně turnaj pěti bystřických družstev (Orel, DTJ, FDTJ, TJ Sokol, Sportovní klub). Toto hřiště pak ještě v 50. letech sloužilo hokejovým zápasům Tatranu Bystřice. V roce 1963 bylo v severní části hřiště zřízeno letní kino. Před několika lety byla na původním orelském hřišti postavena víceúčelová hala.

pamětníci se shodovali v názoru, že družstvo Orla bylo ve 30. letech nejlepším a nejsilnějším házenkářským týmem Bystřice. V jeho barvách hráli:brankaři Josef Rozací, Josef Benetka a Jaroslav Režňák, obranu a zálohu tvořili Josef Vinklárek, Jindřich Vrbecký, Josef Vrbecký, Rudolf Vrbecký, v útoku se střídali Ludvík Němec, Karel Kučera, Josef Musil I., Alois Musil, Josef Musil II., František Vinklárek, Alois Vrbecký a další.

Bystřická mužstva se utkávala vzájemně v přátelských zápasech nebo se soupeři z blízkého okolí, k nimž pak zajížděla hrát odvetu.není známo, že by některé bystřické družstvo bylo účastníkem mistrovských soutěží  ve 30., nebo dokonce ve 20. letech.

Slibný rozvoj bystřické házené se zastavil po 15. březnu 1939, kdy vznikl Protektorát Čechy a Morava. Činnost DTJ, FDTJ a Orla více či méně rychle slábla a ustala –  a totéž platilo i oházené vtěchto jednotách. Hřiště DTJ a FDTJ dokonce zaniklo a nebylo obnoveno ani po 2. světové válce. Prostor se stal na řadu let stanovištěm kolotočů a cirkusů.
Hráči z výše uvedených jednot, pokud měli zájem hrát, přestupovali do TJ Sokol.

Dne 11. dubna 1941 byla zastavena činnost TJ Sokol na celém území Čech a Moravy. tím byla postižena i házená, která byla v sokolských jednotách velmi rozšířeným a oblíbeným sportem. Téměř všude sokolská družstva házené přecházela do jiných jednot a klubů (i když Svaz házené vydal zákaz přestupu celých sokolských družstev), aby ve své činnosti mohla pokračovat. Ani Bystřice pod Hostýnem nebyla výjimkou. Sokolské družstvo a vůbec celý odbor házené přestoupilo do Sportovního klubu.

Házená SK Bystřice pod Hostýnem se přihlásila do Hanácké župy Svazu házené (HŽSH) a byla zařazena do valašského okrsku, který hanácká župa založila 17. května 1941 pro velkou rozšířenost házené na Vsetínsku a Valašskomeziříčsku (13 družstev). V roce 1942 se tak v Bystřice pod Hostýnem začaly poprvé hrát zápasy o mistrovské body. I tato událost má tedy v roce 2012 kulaté výročí. házená o body se hraje v Bystřice pod Hostýnem plných 70 let.
Družstvo SK Bystřice pod Hostýnem obsadilo v roce 1942 v I. třídě valašského okrsku 5. místo. Vzhledem k poloze Bystřice na hranici okrsků valašského, zlínského a přerovského bylo družstvo SK Bystřice přeřazováno podle potřeby. v sezoně 1942–1943 bylo bystřické družstvo účastníkem mistrovství zlínského okrsku, v němž obsadilo pravděpodobně 4. místo, V sezoně 1943–1944 hrál bystřický celek opět v mistrovství Valašska a obsadil 3. místo ve II. třídě za  HS Hrabůvka a SK Valašské Meziříčí.

 Vlastimil Doležel