Restaurátorské práce v interiéru bílavského kostela sv. Bartoloměje, kulturní památky, byly zahájeny v říjnu 2012 a pokračují i letos. Stále se při nich objevují nové zajímavé skutečnosti – loni na podzim například jedinečné nástěnné malby vytvořené ve stylu pozdního historismu. Postupně restaurován je barokní oltář a pokračuje odkryv přemaleb. V září během prací na klenbě presbytáře odkryli restaurátoři ke svému překvapení v její pravé části figurální výjev malovaný na stropě. Malba je podepsána jménem Ježek, za jménem stojí číslice 10. Jedná se tedy nepochybně o malbu bystřického malíře Jana Ježka, který podle záznamů z farní kroniky na kostele pracoval několikrát – v letech 1910–1911 a později v roce 1938. Jan Ježek, otec známějšího Stanislava Ježka, vypracoval návrhy na kostelní výmalbu pro téměř padesátku kostelů na celém území Moravy (od Znojma až po Hustopeče nad Bečvou), dále v okolí Opavy (Lobodice, Jaktař) a Ostravy (Radvanice). Většinou se jednalo o ornamentální výzdobu, v některých případech doplněnou i figurálními motivy.

Malba v kostele sv. Bartoloměje v Bílavsku je provedena olejovými nebo těžkými temperovými barvami, barevné tóny jsou velmi výrazné, figury mají hnědé kontury. Zatím odkrytá část výjevu zachycuje z profilu pět mužských postav, které upírají pohled stejným směrem. Čtyři jsou vzpřímené, jedna se sepjatýma rukama nachýlená nad stolem s několika poháry. Pravděpodobně se jedná o výjev z Poslední večeře Páně. Pátý z mužů stojí vzadu, je tělem otočen směrem k pozorovateli, jako by odcházel, má zrzavé vlasy a v ruce měšec – odpovídá podobou postavě Jidáše. Restaurátoři odkryjí stejnou vrstvu omítky také v levé části klenby presbytáře, aby zjistili, byl-li obraz kompletní, nebo zda šlo jen o nedokončený a později zamalovaný pokus. Do středu obrazu ale zasahuje otvor ve stropě, možná druhotně vytvořený pro odvětrávání nebo přívod elektřiny, a zavěšené svítidlo. Je tedy otázkou, nebude-li postava Ježíše, která by měla být centrem výjevu, nenávratně poškozena.

Na stropě presbytáře bylo odhaleno několik vrstev omítek – světle modrý podklad s drobnými geometrickými dekory a kyticemi ve spojích kleneb nebo mladší sytě modrá vrstva, která nese stopy po lepení nedochovaných malých plastických hvězd v novogotickém stylu. Vítězný oblouk před oltářem je v jedné z vrstev zdoben modrým latinským secesním nápisem ALTARE PRIVILEGIATUM – hlavní oltář. Datování všech vrstev je prozatím neujasněné, k prověření jejich stáří byly odebrány vzorky maleb.

Zástupci Národního památkového ústavu, Územního odborného pracoviště v Kroměříži, i Odboru památkové péče MěÚ Bystřice pod Hostýnem ocenili uměleckou kvalitu objevené malby. Ideálním řešením by v tomto případě byla její kompletní obnova a zachování stejně jako v případě květinových motivů a ornamentálních maleb ve stylu pozdního historismu pocházejících z poslední třetiny 19. století.   

Jak uvedla Ing. Dagmar Navrátilová z odboru památkové péče MěÚ Bystřice pod Hostýnem, restaurátorské práce na obnově výmalby a oltáře kostela sv. Bartoloměje v Bílavsku probíhají díky finančnímu příspěvku poskytnutému v obou případech Ministerstvem kultury ČR. Část obnovy výmalby je pro letošní rok financována v rámci programu „Podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností“ ve výši 323.000 Kč. Celkové náklady pro tento rok činí 358.889 Kč. Obnova oltáře je finančně zajištěna v rámci jiného programu ministerstva kultury. Jedná se o „Program restaurování movitých kulturních památek“. Dotace, kterou ministerstvo poskytlo na restaurování oltáře pro tento rok, činí 145.000 Kč. Finanční prostředky na obnovu oltáře jsou pro letošní rok naplánovány ve výši 161.112 Kč. Zbývající finanční prostředky jsou v obou případech (jak u oltáře, tak u výmalby) hrazeny vlastníkem kulturní památky – Římskokatolickou farností Bílavsko.
msch, -dn-, -eda-