„Podepsaní tlukou žádostí touto na dveře sboru vzdělaného“ aneb Jak Bystřičtí mateřskou školu založili
Část 4.

Od začátku 20. století psala pěstounka Gusta Holibková kroniku historicky první bystřické mateřské školy, v níž působila. Při jejím čtení jsme se dostali do roku 1930.   

Pro školní rok 1929–1930 se děti do školky zapsaly hned 1. září. Školka zůstala pod křídly dívčí školy na náměstí, která byla nově pojmenována po básníku a spisovateli Františku Táborském. Pěstounka začala s uplatňováním moderních metod dr. Marie Montessori. 

„Aby se děti naučily hravým způsobem péči o sebe a své okolí podle schopností odpovídajících jejich věku, zavedla pěstounka rámky a tabulky na všechny druhy zapínání a šněrování, jichž se užívá při oblékání šatů a obouvání. Tento způsob samostatné dětské práce pomocí hry ve škole mateřské doporučuje dr. Maria Montessori ve své Příručce vědecké pedagogiky. Zásady Montessoriové jsou známy dnes po celém kulturním světě a mateřská škola je musí v první řadě oceniti, protože Montessoriová sdělila veřejnosti své pedagogické zkušenosti, o nichž je přesvědčena, že vykonají mnoho dobra ve výchově dětí věku předškolního. Ve svém názoru na dítě jde Montessoriová ve šlépějích J. A. Komenského a jeho Informatoria školy mateřské.
Dne 1. října systemisovala obec místo pěstounky v mateřské škole ve III. platové stupnici dle vládního nařízení ze 7. července 1926 a udělila definitivu dosavadní pěstounce Gustě Holibkové. Podle usnesení místní školní rady bude opatrovnici Františce Krybusové vypláceno služné i o prázdninách.
Dne 21. ledna byla opět zavedena mléčná akce. Mateřská škola dostala příděl 6 litrů mléka na každý návštěvní den.
Dne 23. února byla ve škole mateřské besídka. Program měl ráz propagační. Pěstounka zjistila, že děti si nosí na svačiny mlsky a doma také vybírají v jídle. Většinou byly nemocné. Proto nacvičila s dětmi výstup Kašpárek kuchařem od dr. Drimla. ve výstupu je zdůrazněna potřeba sestaviti jídelní lístek dětí ze zeleniny a lehce stravitelných jídel. Konečnou částí programu byla tělocvičná čísla.
Dne 13. května prohlížel děti městský lékař MUDr. Žalud. Zjistil u většiny dětí chudokrevnost.
V červnu bylo počasí velmi pěkné, proto byly pořádány časté vycházky. Děti strávily tento měsíc ponejvíce v přírodě.“

Ve školním roce 1929–1930 navštěvovalo školku podle přehledné tabulky, jíž Gusta Holibková každoročně zápis uzavírala, celkem 53 dětí. Z toho 18 chlapců a 35 děvčat, nejvíce z dělnických rodin (32), po deseti pak z rodin živnostníků a úředníků, jedno dítě z rolnické rodiny a dvě děti nemanželské. Nejpilněji chodily děti do školky v září a v listopadu, nejméně pak v květnu a červnu.

Ani ve školním roce 1930–1931 se školka nikam nestěhovala. První zápis pochází až z konce října.

„Dne 27. října poklesla návštěva skoro na polovici. V noci napadlo mnoho sněhu, který rychle tál a rozvodnil potok. Zatopil sklepy i ulice našeho města. Také skleníky místních zahradníků byly zatopeny. Hasiči měli celou noc pohotovost a čerpali vodu, kde toho bylo potřeba.
Dne 6. prosince připravily dámy odb. uč. Marie Podlucká a A. Koželuhová, choť ředitele měšťanské školy, dětem mikulášskou nadílku. Největší radost způsobily dětem pěkné kapesníky, na nichž byly vytištěny výjevy ze známých pohádek.
V lednu zavedla pěstounka čištění zubů na zkoušku. Děti byly čištěním zubů nadšeny, ale pokus mohl býti prováděn jen při nejmenším počtu dětí.
V tomto školním roce měly některé děti velký zájem o kreslení. Proto nechala pěstounka dětem úplnou volnost v projevu kreslířském. Všechno vyprávěné i viděné znázorňovaly děti kreslením na tabuli i pastelkami na papíře, modelovaly a vystřihovaly. Tento způsob názorného vyjadřování myšlenek a pocitů pomocí kreslení, modelování a vystřihování ukázaly děti také na besídce.
Dne 26. května hospitovaly v mateřské škole žačky ze III. třídy měšťanské školy. v květnu též skládala zkoušky hospitantka mateřské školy Marie Barboříková.
Na ukončení školního roku zahrála pěstounka dětem loutkové divadlo „Ocelové pero“ z časopisu Radost, na které přišly také žákyně ze III. třídy obecné.“ 
 
Ve školním roce 1931–1932 se v Bystřici stále projevovala hospodářská krize a zasahovala i do provozu školky.

(Pokračování příště)
Připravila msch