Od roku 1991, kdy jsem se poprvé setkal s naším významným znalcem kantorské barokní hudby na Moravě, se skvělým muzikologem, profesorem Janáčkovy akademie múzických umění v Brně PhDr. Janem Trojanem CSc.,  jsme ve vzájemné a velmi úzké přátelské spolupráci dokázali mnohé v propagaci díla dřevohostického barokního skladatele, kantora Josefa Schreiera, jehož dílo a osobnost pan profesor po mnoha letech bádání objevil.

Dne 15. prosince 2014 se mnou natočila v redakci Rádia Proglas paní redaktorka Radka Rozkovcová půlhodinový pořad o Josefu Schreierovi. Pořad byl pak vysílán 2. ledna 2015. Na základě této rozhlasové relace se mi vzápětí ozvala Markéta Večeřová, významná pěvkyně a činitelka známého barokního pěveckého sboru a orchestru Ensemble Damian z Olomouce a oznámila mi radostnou zprávu, že se jejich barokní hudební těleso ujalo provedení novodobé premiéry Schreierových zpěvoher. 

A tak se dne 23. června 2015 v překrásné Mervartově síni Muzea Komenského  v přerovském zámku rozezněly velebné tóny hudby a zpěv. Známý barokní pěvecký sbor a orchestr Emsemble Damian Olomouc v režii Tomáše Hanzlíka uvedl dvě Schreierovy zpěvohry Aurea libertas (Zlatá svoboda) a Veritas exulans  (Vyhnaná pravda). Novodobé premiéry v Přerově se zúčastnili i zástupci městečka Dřevohostic v čele s místostarostou Jaroslavem Jančíkem.

V druhém červencovém týdnu jsem se rovněž na základě pozvání tohoto barokního souboru zúčastnil jako čestný host novodobé premiéry Schreierových zpěvoher v rámci třetího festivalu barokní hudby – Olomouckých barokních slavností 2015. Zde zazněla díla Wolfanga Amadea Mozarta, Claudia Monteverdiho, Antonia Vivaldiho a obě originální zpěvohry Josefa Schreiera Festival barokní hudby se konal v Kulturním centru Palackého univerzity v Olomouci – v atriu jezuitského konviktu. Každý slavnostní večer festivalu započal půlhodinou hudby „k tabuli“ – tak zvanou „tafel music“. Hudebníci navodili povznášející náladu k posezení ve zdejší letní restauraci. Ve 20 hodin pak začalo hlavní představení a po jeho ukončení se konaly noční prohlídky olomouckých barokních památek s průvodcem – bylo možno navštívit kapli sv. Jana Sarkandra, vystoupat na věž blízkého chrámu sv. Michala, prohlédnout si vojenskou barokní pevnost. 

V atriu konviktu byla instalována vkusně upravená barokní scéna – velmi pěkné jeviště s dobovými kulisami, v jehož horní vodorovné části se při vlastní produkci promítal text zpěvoher v angličtině, protože mezi početnými diváky bylo mnoho cizinců – Angličanů, Američanů, Němců a zahlédl jsem i Japonce.

V první Schreierově zpěvohře Zlatá svoboda vystupuje mladík Cosmophilus toužící po mladé krásné manželce. Avšak setkává se se starším světaznalým mužem jménem Castulus, který jej před manželstvím a jeho úskalími varuje. „Nechtˇ se žení, jak kdo chce rád, já se ženit nebudu, měl bych sobě svět zavázat s ledajakou obludou. Neblýští se jen zlato, pod bílým sněhem je bláto, nevěříš-li, já věřím.“  Kus pak končí společnou árií obou zpěváků – bratrskou oslavou svobody bez manželského trápení.

Druhá zpěvohra Vyhnaná pravda vypráví příběh Pravdy, která má snahu se ve společnosti prosadit, chce být užitečná a obstát. Avšak dostává se do konfliktu se Světem, který jí dává otevřeně najevo, že ji nemá rád. „Jestli nepůjdeš, protivit se budeš, dám tě zbít, dám zmlátit, toho dojdeš.“ Stejně ji nenávidí a vyhrožuje jí Politik, který si velmi dobře rozumí se Lží a ostře proti Pravdě vystupuje. Svět a Politik se shodnou na tom, že Pravdu je třeba vyhnat pryč, aby ve společnosti zbytečně nepřekážela. Tklivá árie Pravdy, která nešťastná odchází do vyhnanství („Vale, vale, světe můj“), patří ve zpěvohře k melodicky nejkrásnějším.

Obě zpěvohry, i když vznikly asi před dvěma sty padesáti lety, jsou po stránce obsahové neuvěřitelně aktuální a i po stránce hudební jsou skvělé. Barokní orchestr i sólisté Ensemble Damian odvedli perfektní výkon, a tak se posluchači mohli radovat z hudebně velmi kultivovaného, vyspělého díla skladatele, který tvořil nejen výtečnou chrámovou hudbu. Dne 28. srpna 2015 zazněly Schreierovy zpěvohry ve skvělém provedení Ensemble Damian také v Muzeu barokních soch v Chrudimi.

Kromě vánoční mše Missa pastoralis in C boemica, slavnostní mše Missa solemnis a drobností Pastorella in D a Pastorella in A jsou podle současného muzikologa PhDr. Františka Malého Schreierovi připisovány ještě další skladby – tři velikonoční oratoria a hanácká opera Landebork, která byla, jak se zmiňují některé prameny, v 18. století dokonce uváděna v olomouckém klášteře Hradisko před samotnou císařovnou Marií Terezíí. Podle PhDr. Františka Malého tvoří tato Schreierova hanácká opera jednotný skladatelský celek spolu s dalšími díly, která jsou mu připisována, jako je Oratorium am Charfreitag (Kde jsi, hříšníku), Oratorio pro Sacro Sepulchro, a Oratorium ad Sepulchrum Domini. Podle Františka Malého všechny uvedené kompozice prozrazují jednotný skladatelský rukopis, který je zcela patrný v melodické, rytmické i harmonické výstavbě. Je též velmi nápadné, že rukopisy zpěvoher i dalších děl se pokaždé nacházely v našem okolí, tedy v širší oblasti Hané.  Věřím, že další díla skladatele Josefa Schreiera badatelé ještě v budoucnu objeví. Upřímně si to přál i profesor Jan Trojan.

Na jaře letošního roku při přednášce o zakladateli světové opery Claudiu Monteverdim ve Vědecké knihovně v Olomouci prohlásil jeden z našich nejvýznamnějších současných muzikologů, univerzitní profesor PhDr. Miloš Štědroň, CSc., že dřevohostický rodák kantor Josef Schreier je barokním skladatelem nikoliv regionálního, ale evropského významu.

Mgr. Zdeněk Smiřický, Vlastivědná společnost Žerotín Dřevohostice