Archiv Zpravodaje

Prezentace na adrese www.mubph.cz slouží jako archiv a není od 31.12. 2016 aktualizována.

Aktuální prezentace Městského úřadu v Bystřici pod Hostýnem najdete na adrese www.bystriceph.cz



Bouřlivý svatohostýnský koncert aneb Hudba se nedá zastavit

Při pořádání koncertů Letní školy barokní hudby jsme za ta léta zažili leccos – od nádherných teplých letních večerů po bouřku, liják a mlhu. Letošní ročník všechno překonal. Po dlouhých dnech plných horka, sucha a úmorně se vlekoucích tropických nocí slibovali meteorologové vydatné bouřky. Jejich předpovědi se plnily všude, ale pod hostýnskou horou vládly dál tropy.  V sobotu 15. srpna vál sice vítr, ale bílé mohutné mraky dál poletovaly oblohou a kopce míjely bez povšimnutí. Chystali jsme tedy baziliku bez obav, že by rozmary počasí nějak narušily slavnostní chvíle závěrečného koncertu lektorů a posluchačů letošního 13. ročníku LŠBH. Jak jsme byli bláhoví…


I letošní ročník barokně hudebního workshopu vybral na základě interní soutěže nejlepší účastníky, jimž umožnil představit se sólově v první půli letošního programu. Letos byli čtyři. První místo získal suverénně houslista Vojtěch Jakl. Druhé místo obsadili dva hráči na cembalo Jarmila Kubátová a Jiří Haverlant, kteří vystoupili jako duo, a třetí místo získala pěvkyně Barbora Šancová.


Před zahájením koncertu se začala stahovat mračna a poslední návštěvníci vcházeli do baziliky téměř za deště. Letos zahajovala koncert sborová třída motetem anglického skladatele Williama Byrda Ave verum corpus. Do krásného textu a melodie moteta se najednou začalo mísit mohutné hřmění a bylo jasné, že se blíží bouře.


Jako první z instrumentalistů vystoupili zmínění cembalisté. Představili se v Bachově koncertu c moll (BWV 1060). Toto dílo patří mezi Bachova nejznámější instrumentální díla. Psal je totiž v době, kdy jeho současník Gottfried Silbermann, známý stavitel věhlasných varhan a klávesových nástrojů, zkoušel první prototypy kladívkového klavíru. Mnoho úspěchu s ním neměl, ale postavil natolik znělá cembala, že je mohl Bach použít jako sólový koncertní nástroj. Své cembalové koncerty, mimo jiné skladby, předváděl ve slavné Zimmermannově kavárně, v létě dokonce pod širým nebem, a uvedl tam téměř všechny své koncerty pro jeden, ale i čtyři nástroje. (To by bylo letos rovněž možné, díky velkorysé podpoře a spolupráci s výrobcem a znalcem cembal Petrem Šeflem, který jich letošní LŠBH zapůjčil dokonce pět). Sólisté však byli ve značné nevýhodě. Počasí ukázalo, co dovede. Blesky a hromy se střídaly, do oken prudce narážel vítr a déšť, a v jednu chvíli se dokonce zdálo, že do sekce violoncell spadlo ze stropu pár kapek.


Jako druhá vystoupila pěvkyně Barbora Šancová. Mladá, atraktivní, a především nadaná umělkyně se představila árií Crude Furie z Händlovy opery Xerxes. Poměrně dlouhá a pěvecky náročná árie prověřila kvality mladé umělkyně, která ve druhé půli večera vystoupila rovněž jako sólistka v Linleyho oratoriu. 


Jako poslední zahrál sólo houslista Vojtěch Jakl ve Vivaldiho koncertu pro housle a orchestr Es dur (RV 253) nazvaném La tempera al mare (Bouře na moři). Pro svoje vystoupení si nemohl vybrat lepší čas. Bouře kolem baziliky nabrala nový dech a s neutuchající silou kolem Sv. Hostýna dštila blesky a hromy. Vojtěch Jakl se s nástrahami koncertu vyrovnal lépe než den před tím v Holešově. Nenechal se rozhodit běsněním živlů za zdmi baziliky.


Po krátké přestávce nastoupil sbor, který vybaven čelovkami (po celou první půli střídavě zhasínaly halogeny v bazilice a presbytáři, takže nebylo jasné, zda by se dalo zpívat z not) zahájil krásným chvalozpěvem oratorium Thomase Linleyho mladšího Píseň Mojžíšova. Toto dílo vzniklo na text z 2. knihy Mojžíšovy. Barokní hudba vytvořila zvláštní atmosféru a bouře venku podtrhla všechny charakteristické barokní atributy – kontrast, šerosvit, afekt i vroucí zbožnost. Krásná sóla pěvců střídala čísla sborová, jednodušší instrumentální doprovody sólistů vzápětí přecházely do virtuózních nástrojových pasáží. A právě v předposlední části v přednesu dueta Thiter thy people, Lord se bouře vrátila potřetí, silný poryv větru rozrazil jedno z oken a do baziliky se proudem začala lít voda. Kontrabasisté a část violoncellistů před ní uhýbali a museli opustit svá místa v orchestru. Začala záchrana cembala, které vlastním tělem kryl rozložitý Petr Šefl, dokud nepřinesli poklop na zakrytí. To však již cembalistka Monika Knoblochová seděla jinde u jiného cembala a pokračovala ve hře podobně jako ostatní, včetně dirigenta Romana Válka, který se běsnění živlů doslova vysmál. Výkon všech účinkujících posluchači odměnili skutečně bouřlivým potleskem. (Jen nevím, proč někdo v auditoriu, byť byl nadšen, v bazilice pískal. Jak může „milovník“ barokní hudby v prostoru baziliky dávat své nadšení najevo takovým způsobem?)


Ještě chci vyzvednout jednu skutečnost, která nebyla patrně posluchačům tak zřejmá. Jako koncertní mistr působil letos houslista John  Holloway, bezpochyby odborník na svém místě. Své místo mu přepustil skromný Peter Zajíček, jehož známe za předchozích ročníků LŠBH. Samozřejmost, s níž přesedl k jinému pultu, ve mně ještě zesílila sympatie, které k tomuto umělci již několik let chovám.


Diváci po koncertě nevycházeli z údivu. Před bazilikou klid, bylo po bouři i po dešti. Doufám, že všichni dojeli do svých domovů bez úhony.  Pořadatelé vše naložili a svatohostýnskou baziliku uklidili za vydatného přispění studentů teologie a bohoslovců.


Odjížděl jsem v nově se vrátivší bouři jako poslední a viděl tu spoušť. U odbočky k rozhledně rozštípnutý strom zdemoloval jedno ze zastavení staré křížové cesty, všude se válely polámané větve, na silnici se rozlévaly potoky bláta a naplaveného jehličí a listí. Přesto se mně jelo dobře. Další koncert přinesl krásu a radost do srdcí posluchačů. Nevím, jak a komu poděkovat, snad všem, kdo jsou ochotni udělat něco pro své bližní. Takže tak činím, Otče Jiří Šolci. Snad se příští rok zase sejdeme, abychom si poslechli jedno z Bachových zásadních děl. A snad se připojí i počasí…                                                                                           
PaM



Design By Macik