Archiv Zpravodaje

Prezentace na adrese www.mubph.cz slouží jako archiv a není od 31.12. 2016 aktualizována.

Aktuální prezentace Městského úřadu v Bystřici pod Hostýnem najdete na adrese www.bystriceph.cz



Bystřické pivo a panský pivovar na počátku 19. století

Každý rok na podzim probíhá legendární mnichovský pivní festival Oktoberfest, jehož původ se odvozuje od svatebních oslav korunního prince Ludvíka I. Bavorského a Terezy Sasko-Hildenburgské z října roku 1810. Dnes si většina z nás  spojí Oktoberfest s bujarou konzumací zlatavého moku bez hlubších souvislostí. Jak již to s historickým povědomím bývá, lidé (zejména v současnosti) často zapomínají na dobu, ve které žili jejich předci a prapředci. Jen málo kdo například ví, že se v době oslav sňatku bavorského prince vařilo pivo také v Bystřici pod Hostýnem. Nejednalo se o pouhou historickou anomálii, Bystřičtí si své vlastní pivo dopřávali již v raném novověku. Pojďme se tedy společně podívat na stručnou historii bystřického piva a zejména na panský pivovar, o němž se nám dochoval dosud nepříliš známý popis z počátku 19. století.

Jak již bylo řečeno, pivovarnictví mělo v Bystřici pod Hostýnem staletou tradici. V městečku se mělo vařit pivo již v 15. století. K tomu mělo sloužit celkem 27 právovárečných domů. Podstatná změna nastala roku 1545, kdy se Bystřickým dostalo od tehdejší vrchnosti, Jiřího Žabky z Limberka, písemného potvrzení várečných výsad. Zároveň jim bylo dovoleno, aby existující pivovar stál nadále na stejném místě. Vedle měšťanského pivovaru existoval v raném novověku také panský pivovar, který se v polovině 17. století nacházel při zámku. Měl být postaven z kamene a jeho roční produkce činila 650 sudů piva. Ačkoliv měšťanský pivovar během následujícího období zanikl, panské pivo se v Bystřici vařilo i nadále.

 Z počátku 19. století se nám dochovala úřední kniha s dobovým popisem bystřického panství a prusinovického statku (Würtschafts Etat oder toppographische Beschreibung der Herrschaft Bystržitz und des Guths Prussinowitz). Na zažloutlých stranách byl německy psaným kurentem zaznamenán „Brauhaus“, tedy pivovar. Nacházel se pod zámkem a byl postaven z „dobrého materiálu“, přičemž střechu měl pokrytou šindelem. Srdcem pivovaru byla varna, ve které se nacházela velká měděná varná pánev, kovová rmutovací káď (Matschboding), dřevěná spílací káď (Füllboding) se silnou železnou obručí a dva chladící štoky (Khielstöke). Ve varně nechyběly ani nástroje potřebné pro vaření piva.


Vedle varny stála spilka (Spilka), což byla místnost s dubovými káděmi, ve kterých probíhalo kvašení piva, a pivní sklep (Bierkeller). Dalšími neodmyslitelnými částmi tehdejšího pivovaru byla sýpka na ječmen (Schuttboden zur Gerste), klenutá sýpka na slad (Malz-Schuttkasten) opatřená železnými dveřmi a sladovna (Malzboden). Ta se skládala z humna (Malzhummel), tedy prostorné místnosti opatřené máčecím štokem (Wiechstok), v níž docházelo po několik dní ke klíčení ječmene, a hvozdu (Malzdörre), ve kterém byl sušen slad. Nacházela se zde rovněž malá místnost pro nejstaršího tovaryše v pivovaře (Podstrasch). Budova sladovny byla tehdy dle všeho ve velmi dobrém stavu, protože od roku 1804 její střechu pokrývaly cihlové tašky.

Naproti pivovaru se nacházelo obydlí sládka se šindelovou střechou. Obydlí tvořila prostorná místnost, kuchyně, místnost pro čeleď (Gesindzimmer) a klenutá spíž. Důležité místo měli v pivovaru také vrchnostenští bednáři vyrábějící sudy pro uchování a přepravu piva. Jejich obydlí, které stálo hned vedle obydlí sládka, představovala jedna obytná místnost se spíží, kuchyní a bednářskou dílnou. Oproti sladovně však byly obě tyto stavby ve velmi zchátralém stavu. V objektu panského pivovaru stály rovněž dva chlévy. První z chlévů byl postaven ze dřeva a byl určen pro dobytek bednářů, zatímco druhý chlév sloužil pro ustájení sládkova dobytka. Postaven byl z červených cihel a střechu měl pokrytou šindelem. Za budovami pivovaru se nacházela ještě ohrada (Holzgarten) z dřevěných prken, jež sloužila k uschování řeziva (Brauholz), a velká studna (Brunn), ze které se čerpala potřebná voda do pivovaru
a sladovny.

Bystřický panský pivovar měl právo dodávat pivo do všech vesnic (Ortschaften) náležejících k panství. Kromě města Bystřice pod Hostýnem se jednalo o celkem 23 vesnic, a to Rychlov, Křtomil, Lipová, Radkovy, Radkova Lhota, Bezuchov, Šišma, Kladníky, Oprostovice, Žákovice, Blazice, Sovadina, Mrlinek, Libosvár, Lukov, Chvalčov, Chvalčova Lhota, Slavkov, Brusné, Bílavsko, Lišná, Prusinovice a Rotalovice (dnešní Rusava). Na celém bystřickém panství žilo celkem 8 466 obyvatel v 1 390 domech, přičemž v samotné Bystřici se nacházelo 206 domů s 1 350 obyvateli. Jedna pivní várka se skládala z 24 sudů, přičemž každý sud měl čtyři tehdejší vědra.  Roční produkce pivovaru se pohybovala kolem 50 až 60 várek, což znamenalo, že za jediný rok uvařil sládek se svými pomocníky až 1 440 sudů piva. V přepočtu na dnešní poměry se mohlo jednat až o 322 600 litrů piva za jediný rok.

Na každou várku bylo potřeba 51 měřic ječmenného sladu a 2,25 měřic chmele. Potřebný chmel, jenž byl do várek dáván celoročně vyjma špatné sklizně či neúrody, dodávala prusinovická chmelnice. K ní se pro poddané bystřického panství vázala robotní povinnost.


Z každé jedné várky dostal sládek od vrchnosti celkem dva sudy a jedno vědro „baby“ a „dolívky“ (Baba und Füllbier). Jednalo se o pivo, jež bylo osvobozeno od daní. První sloužilo sládkovi pro vlastní potřebu a druhé pro dolévání při výrobě piva. Sládek obdržel také polovinu vědra s pivovarským mlatem (Verschrottung des Malzes), tedy odpadem z varny, kterým se krmil dobytek. Na výdělku nebyli ochuzeni ani pomocníci panského sládka, kteří za každou várku dostali zaplaceno dva zlaté.


Osud bystřického piva byl zpečetěn až na počátku 20. století. V roce 1905 byla výroba piva zastavena a o šest let později, v roce 1911, byl pivovar nadobro zrušen. Budovy pivovaru nahradila roku 1921 továrna na výrobu kovového nábytku. Objekt bývalého panského pivovaru byl nakonec zbourán v roce 2009. Na jeho místě dnes stojí prodejna jednoho
ze známých obchodních řetězců.

Mgr. David Sobek
MZA Brno – SOkA Kroměříž

Literatura:
Doláková, Marie – Hosák, Ladislav: Dějiny města Bystřice pod Hostýnem. Brno 1980.
Hosák, Ladislav: Historický místopis země Moravskoslezské. Praha 1938.
Webový server: http://www.pivovary.info [cit. 21. 10. 2015].



Design By Macik