Sedmnáctý ročník komorního festivalu Filmový Tesák uspořádal v polovině října filmový znalec a sběratel Vítězslav Tichý. Hlavním hostem letos byla režisérka-dokumentaristka Hana Pinkavová, své devadesáté narozeniny v kruhu svých příznivců oslavil režisér Vojtěch Jasný a čtrnáct snímků českých a slovenských tvůrců asi sedmi desítkám věrných diváků představil během tří dnů filmový historik Pavel Taussig.

Zahájení se letos zúčastnil i Čestmír Vančura, většinový vlastník společnosti Filmfest, s. r. o., která pořádá Mezinárodní festival pro děti a mládež ve Zlíně, a umělecká ředitelka zlínského festivalu Markéta Pášmová. „Hledáme společně s panem Tichým způsob, jak tradici Filmových Tesáků, kterou založil a tak úspěšně udržuje, zachovat,“ prozradil Čestmír Vančura. Intenzivní snahy o podporu pořádání oblíbeného festivalu vyvíjí v současné době také město Bystřice pod Hostýnem. Příznivci a obdivovatelé Vítězslava Tichého mohou doufat, že sedmnáctý Filmový Tesák nebyl poslední. Do hor už se ale za filmem nejspíš jezdit nebude.

Promítané filmy letos zachytily dlouhá desetiletí vývoje české a slovenské kinematografie od 30. let 20. století až do roku 2011. Více času věnovali tentokrát tvůrci přehlídky dokumentárním filmovým portrétům známých osobností. Velmi sympatickým hostem sedmnáctého ročníku ostatně byla zlínská dokumentaristka Hana Pinkavová, dcera režiséra Jana Pinkavy, tvůrkyně stovky autorských dokumentů, která se ve své tvorbě vždy zajímala o silné lidské příběhy. Představila svůj dokument o vizovickém dívčím učilišti „Dělání všechny smutky zahání“ z roku 1983 nebo film o holkách z polepšovny „V zámku a pod zámkem“ točený v roce 1989. Posluchačům  odhalila také specifika a problémy současné televizní dokumentaristiky, zavzpomínala na Filmové ateliéry Zlín, kde začínala. Televizní diváci znají Hanu Pinkavovou jako autorku dokumentů o nadaných dětech Nehasit! Hořím!, některých dílů cyklu GEN, Třinácté komnaty nebo dokumentární série Jít za svým snem. Účastníkům Filmového Tesáku vyprávěla Hana Pinkavová také o svém přátelství s Hermínou Týrlovou, legendární tvůrkyní českých animovaných filmů, a o natáčení jejího filmového portrétu, při němž mezi nimi došlo k zázračnému srozumění. Komorní snímek mluví o životě, práci a slávě. Hermína Týrlová v něm hořce poznamenává, že úspěch dokáže člověka pěkně pobláznit a že by se raději mělo za všech okolností stát oběma nohama na zemi. „Já tomu říkám Nedrncat o nebesa!“ – Tak se jmenuje školní dokument Hany Pinkavové o Hermíně Týrlové natočený roku 1978.
Sedmnáctý ročník Filmového Tesáku ovšem jeho účastníci opět vychválili až do oblak.
msch