Osm desetiletí existence PS Tregler v Bystřici pod Hostýnem je jistě mimořádnou příležitostí k tomu, abychom se ohlédli za uplynulými roky. Byla to často dramatická hledání při generační výměně zpěváků, postupné proměně repertoáru k příležitostným vystoupením nebo samostatným koncertům a v navazování stálé spolupráce se ZUŠ a profesionálními hudebníky.

Vznik pěveckého tělesa, které by spojovalo lidi s láskou ke sborovému umění, prosazoval již od roku 1925 ředitel bystřického kůru, výtečný hudebník, kampanolog a organizátor hudebního vzdělávání Jan Sládek. Dne 6. června 1936 se konala 1. ustavující valná hromada PS Tregler, kde Jan Sládek poděkoval všem, kteří se o založení sboru zasloužili, a zároveň vysvětlil, kdo byl profesor Eduard Tregler a proč sbor, původně mužský, nese jeho jméno. Starostou sboru se stal JUDr. Jaromír Fialka, místostarostou Alois Řehák, sbormistrem Jan Sládek a jeho zástupcem učitel Evžen Halamásek. Výbor tvořili Ludvík Šindelář, Josef Přehnal, František Pružina, Viktor Schindler, Petr Rozehnal, Ferdinand Greinecker, Bohumil Jurášek a legionář František Sitka, který začal psát kroniku sboru. Již v roce 1936 nastudoval Tregler 28 sborů, které uplatnil na 16 vystoupeních.

Pěvecké nadšení, ale zároveň i pocit ohrožení národní svobody, ukotvilo repertoár sboru v české klasické hudbě. V tragických válečných letech zněla např. „Moravská kantáta“ a „Valašská jitřní“ Jaroslava Křičky na text Františka Táborského, úryvky „Stabat Mater“ Antonína Dvořáka, Sukova „Křečovická mše“ nebo „Česká píseň“ Bedřicha Smetany. Nacistická perzekuce zasáhla tragicky členy sboru – učitelku Marii Ševčíkovou, učitele Evžena Halamáska a Oldřicha Doláka, kteří se již nikdy nevrátili.

Po radosti z osvobození roku 1945 přišlo v 50. letech brzy vystřízlivění. I když Jan Sládek založil roku 1949 v Bystřici pod Hostýnem hudební školu (nyní ZUŠ), zájem o zpěv v Tregleru postupně upadal. První „socialistický závazek“ v podobě pořádání koncertů a vystoupení se objevil roku 1951. Když byla zrušena Pěvecká obec československá a Valašská župa Janáčkova, stal se Tregler jedním z kroužků Svazového závodního klubu. Sbor nadále zpíval především při státních oslavách (VŘSR, sjezd KSČ), stále opakovaných soutěžích a později sborových festivalech, které jediné dovedly přinášet účinkujícím nové podněty a zážitky. Třebaže měl Tregler vynikající sbormistry J. Sládka a Stanislava Klváčka, zájem o aktivní sborovou činnost se vytrácel. Kronika sboru z let 1960–1974 by zela prázdnotou bez poznatků z diplomové práce Vladimíra Vojkůvky získaných od J. Sládka (později zapsal Jan Matuška). Pod vedením Františka Tkadlčíka (od roku 1965) účinkoval Tregler na veřejných vystoupeních a pěveckých soutěžích. Mimořádnou událostí roku 1967 bylo uvedení „Valašské jitřní“ J. Křičky v chrámu sv. Jiljí za přítomnosti Pavly Křičkové a podíl na oslavách 600. výročí založení města Bystřice pod Hostýnem.

Po srpnové okupaci ČSSR vojsky Varšavské smlouvy procházel sbor další velkou krizí. Se členy chrámového sboru nacvičovala obětavá paní Alžběta Remiášová, společný nácvik s ostatními vedl pan Antonín Bělík. Na jedné straně normalizační politika kulturní výpomoc potřebovala, ale A. Bělíkovi v ní nutně chyběl duchovní rozměr.  S vypětím sil se čtyři roky marně pokoušel o repertoár, který by potlačil nudný stereotyp. Jeho zásluhou byl poprvé uspořádán notový archiv sboru, který se stále doplňuje.

S novým vedením sboru od roku 1980 (sbormistr Fr. Tkadlčík, organizační vedení PhMr. Jiří Halama, Vladislava Halamová, korepetice učitelka Jaroslava Navrátilová) se pozvedla i aktivita jeho členů. Na koncertech a akademiích účinkovali hostující sólisté (Jiří Dočkal, Jiří Halama), orchestr LŠU, dětský sbor. Rozšířený sbor mohl provádět delší a náročnější skladby, byl navázán kontakt se sborem Vocal z Přerova. Na májovém koncertu (1984) věnovaném Roku české hudby poznali posluchači i současnou sbormistryni Mgr. Martu Pořízkovou, která pak společně s Fr. Tkadlčíkem vedla Tregler sedm let. S jejím příchodem se začal měnit repertoár sboru. K českým klasikům se připojily skladby z baroka, renesance, lidové písně jiných národů a poprvé o Vánocích 1987 mohlo zaznít vánoční Pastorale, které předznamenalo pravidelné vánoční chrámové koncerty v následujících letech. Tregler se stal členem Unie českých pěveckých sborů, jednotliví zpěváci začali jezdit na různá pěvecká soustředění. Pod taktovkou Jiřího Bělohlávka zpívala část sboru na 3. koncertu Pražského jara „Českou píseň“ B. Smetany a ostatní nadšeně poslouchali. Významný byl koncert s  maďarským sborem Hajdúszoboszló a první veřejné provedení celé „České mše vánoční“ J. J. Ryby v SZK (1987). I přes citelný nedostatek basů se podařilo uskutečnit mnoho zajímavých a netradičních vystoupení.

Sedmnáctý listopad a „Sametová revoluce“ vpadly do života jako očistná bouře.  Teprve zklidnění společnosti a chuť společně zpívat překonaly složité období, v němž se na čas připojil k Tregleru studentský sbor Carmen. Na koncertech vystupovali Vrabčáci ze ZŠ T. G. M. pod vedením Mgr. Pavly Caletkové, cimbálová muzika Ing. Pavla Malíka. Ředitel ZUŠ Mgr. Petr Hlavizňa nabídl vynikající spolupráci a také Bystřická kulturní nadace přispěla mnoha impulzy (vernisáže, samostatné koncerty v zámku). Byly navázány praktické kontakty s PS Sušil v Rousínově a se sborem Cantus z Morkovic. Možnost svobodného výběru témat koncertů nás zbavila schematismu a dala práci zajímavost a pestrost.

Druhá kniha kroniky, kterou začala novátorským způsobem psát paní Halamová a pokračuje v ní Božena Karpíšková, zachycuje všechna vystoupení, články, fotografie, radostná osobní výročí členů sboru, ale i bolestná loučení. Ke zdařilým a progresivním vystoupením patřil např. 38. zámecký koncert BKNF „Se zpěvem a tancem stoletími“, „Missa Pastoralis“ Fr. X. Brixiho, „Missa Solemnis“ v provedení tří sborů a olomoucké filharmonie s dirigentem a skladatelem Milošem Bokem, „Missa Pastoralis“ Josefa Schreiera, „Jarní romance“ Zdeňka Fibicha (10 BZS), „Missa Brevis“ Jiřího Pavlici, „Žarošická koledová mše na půlnoční“, koncert „Europa cantat“, „Malovaná dědina“, slavnostní koncert k 70. výročí Treglera atd. Sbor několikrát vystupoval spolu s Chrámovým sborem z Holešova a pod vedením Jaroslava Mikuše (j. h., Portugalsko) spolu s rozšířeným Komorním orchestrem Holešova několikrát přednesl „Českou mši vánoční“ J. J. Ryby. K náročným skladbám patřila „Valašská jitřní mše pastorální“ J. Křičky, provedená na Tříkrálovém koncertu roku 2014 spolu s Chrámovým sborem Bl. Panny Marie z Kroměříže (Bystřice pod Hostýnem a Dřevohostice) – sbormistryně M. Pořízková.
V současné době řešíme další existenci sboru spojenou s otázkou, kdo převezme úlohu nového sbormistra. Práce s amatérským sborem přináší nejen radost ze společného výkonu, ale má i svou hranici, kterou lze jen těžko překročit.
Velmi bych si přála, aby se nalezl profesionální hudebník, který by navázal na odkaz předchozích pěveckých generací, neboť „tradice neznamená uchovávat popel, ale předávat plamen“.

Mgr. Marta Pořízková, sbormistryně