Koncem června 1946 se uskutečnila v Bystřici pod Hostýnem významná sportovní, ale i společenská událost. Byl to župní slet Sokolské župy Valašské Františka Palackého. Proč se tento slet konal dva roky před všesokolským sletem v roce 1948, není známo. Patrně mělo být připomenuto 1. výročí osvobození a porážky fašismu. Ostatně i po roce 1989 pořádaly některé župy své první slety v období mezi dvěma slety všesokolskými.

„Sokolstvo Valašské župy Františka Palackého nastupuje po letech strastí a válečných běd k prvnímu setkání. V boji za svobodu splnilo svůj úkol, po vítězství pravdy se vrací k mírové práci. Ruku v ruce, srdce k srdci v pravém sokolském bratrství staví se na svoje mety. Nikdo nechybí, nikdo nezůstal zpátky. Ti, kteří se nevrátili, kteří dali život, ti jsou v prvních řadách. Žijí, září svým vzorem, volají k oběti a volají k lásce. Radostní zasvěcení službě vlasti, ochotní zařazení k práci pro její věčnou svobodu. Valašské sokolstvo nastupuje k první přehlídce.(…) Sletu zdar!“

(Z programu župního sletu vydaného v květnu 1946)

Slet byl zahájen již 28. června, když byla otevřena výstava Tělocvičné jednoty Sokol Bystřice pod Hostýnem v dívčí škole Františka Táborského u kostela. Tato školní budova je již mnoho let součástí bystřické ZŠ T. G. M. Výstava pokračovala i po další dva dny.

Devětadvacátý červen 1946 byl prvním sletovým dnem. V 9 hodin začaly v sále sokolovny závody družstev a jednotlivců, mužů a dorostu, ve sportovní gymnastice. Ve 14 hodin byl pak na stejném místě zahájen turnaj žen v odbíjené. O hodinu později se konala schůze župního cvičitelského sboru v sále hotelu Občanská záložna. V 18 hodin zahájili v sokolovně župní akademii, na níž vystoupili muži gymnasté ze Sokola Brno I. Ten patřil k nejlepším a nejvyspělejším sokolským jednotám u nás. Večer ve 21 hodin se konala na bystřickém náměstí slavnostní přísaha sester a bratří a vzpomínalo se na valašské hrdiny. Pak se všichni přítomní odebrali do městského lesoparku Zahájené, kde TJ Sokol Vsetín předvedla ukázky sokolského táboření.

Třicátý červen 1946 byl druhým sletovým dnem a začal už v 8 hodin ráno zkouškou všech cvičících složek na sletišti v Zahájeném. Zřejmě pro obrovskou účast cvičících nemohla být akce uspořádána na sokolském hřišti v Soudní ulici.  Sletištěm se stalo fotbalové hřiště SK Bystřice pod Hostýnem vybudované v letech 1924–1926 a sletem si připomnělo 20 let své existence.

Odpoledne ve 13 hodin se konal nástup k průvodu u továrny Thonet v ulici Rudé armády (dnes Přerovská) a ve 13.30 průvod vykročil do města. O půl třetí se všichni cvičící shromáždili na sletišti. Byla vztyčena státní vlajka a následoval slavnostní projev. Župní veřejné cvičení všech složek začalo v 15.30 za doprovodu vojenské hudby z Kroměříže. Den skončil lidovou veselicí v sokolovně.

Tento velký sportovní a společenský podnik znamenal kromě jiného i starosti se stravováním cvičících a zázemím pro ně. Jídelna pro cvičenky byla v továrně Thonet a ve firmě Tauber (pozdější Šohaj). Muži měli zajištěno stravování ve firmě Slezák (později Kovona) a v Impregně. Šatny pro cvičence vznikly v zemědělských objektech v ulici Pod Zábřehem, ženy mohly použít šatny v objektu bývalého Legionářského domu (dnes dětský domov se školou) v Zahájeném.

Většinu údajů a informací, které jsou uvedeny v tomto textu, získal autor z propagačního materiálu, který byl vydán v květnu roku 1946. Župní slet uspořádaný v červnu 1946 v Bystřici pod Hostýnem svým rozsahem a pestrostí určitě převyšoval následující okrskové spartakiády, z nichž první se na hřišti u sokolovny uskutečnila v roce 1955. Ostatní byly pořádány v pravidelných intervalech pěti let, kromě roku 1970, kdy se spartakiáda nekonala. V roce 1985 byla okrsková spartakiáda pořádána naposledy a od roku 1990 se už pořádaly jen tělovýchovné slavnosti, na něž znovu navázaly župní slety. První z nich připravili místní sokolové v roce 1994 a další se pak konaly každých šest let – v roce 2000, 2006, 2012.

Archiv TJ Sokol Bystřice pod Hostýnem uložený v sokolovně obsahuje velké množství dokladů, která zaznamenávají finanční, ekonomické a materiální stránky organizace župního sletu v roce 1946. Hlavní úlohu zde hrála Spořitelna města Bystřice pod Hostýnem a TJ Sokol Bystřice pod Hostýnem. Důležitý podíl na uspořádání této velké akce však mělo i několik desítek bystřických firem a organizací a také instituce z blízkého i vzdáleného okolí města.

Zásluhou Bedřicha Stračinského, staršího, se dochovalo více než třicet fotografií z této velkolepé sportovní i společenské události v Bystřici pod Hostýnem v prvním poválečném roce.

Vlastimil Doležel