Archiv Zpravodaje

Prezentace na adrese www.mubph.cz slouží jako archiv a není od 31.12. 2016 aktualizována.

Aktuální prezentace Městského úřadu v Bystřici pod Hostýnem najdete na adrese www.bystriceph.cz



Hostýnskou magistrálou potmě

Milí přátele a kamarádi, snad dokonce mohu říci, rodino, byl jsem opravdu velmi dojat vaší velkou účastí na mém Nočním pochodu Hostýnskou magistrálou! Mé oči žasly, když viděly, že se mě rozhodlo navštívit a následovat 156 odvážlivců, dokonce děti i senioři. Všem, kteří z jakéhokoli důvodu nemohli přijít, musím tedy hned popsat tuto maximálně vydařenou akci. 

Od rána svítilo slunce, proto jsem se celé odpoledne opaloval na louce u Marušky a čekal, až mě povolají do Bystřice, abych pozdravil své následovníky. Vyrazily dva autobusy, jeden z vlakového nádraží a druhý z autobusového, v tom se vezla i má maličkost. Nálada byla výborná, koštovala se pravá moravská slivovice, a řeknu vám, ta byla! Lepší široko daleko nenajdete! S dobrými lidmi čas jen mizí, a tak jsme se za chvíli octli na Trojáku, kde mé pomocnice registrovaly všechny účastníky, aby se někdo přece jen neztratil. Já bych nerad někoho hledal, bezpečnost na prvním místě! A už se průvod vedený místními portáši ubíral směrem k Bludnému, kde čekal stan, který jsem sám stavěl! Pomalu do něj začali proudit lidé. Zařídil jsem i bystřickou Bukovinku, aby nám hrála k poslechu a některým k tanci. Venku lidé opékali buřty a všichni se bavili. Nadešla půl desátá a přišel čas, abych sehrál svou roli večera. V neobvyklé tombole jsem tahal z čepice čísla výherců. Vyhrávaly se luxusní ceny, třeba sady kol, ale mělo to malý háček. Ona totiž sada kol nebyla sada kol, nýbrž sada Coca-col… Takové šprýmy se Yettymu moc líbily a snad i ostatním.

A pak jsme se vydali na dalekou cestu. Putovníky neschopné chůze jsme nechali pěkně nahoře, aby si ještě neublížili. Portáši pouštěli každého účastníka a všechny spočítali, aby nedejbože na někoho nezapomněli. Já jsem šel uprostřed průvodu a tak dobře jsem se už dlouho nezasmál. Ach, hned je mi veseleji, když si na to vzpomenu! Cesta utekla strašně rychle, a tak jsme byli za chvíli Ve Dvoře, kde v půl jedné ráno otevřeli jen kvůli nám! Kdo chtěl, dal si uvnitř teplou polévku a mohl jet hned prvním přistaveným autobusem, nebo si počkat na další. Já jsem byl již silně znaven, a proto jsem se se všemi rozloučil, a vydal se najít si nějaké pěkné místečko na přespání. Ještě před tím jsem ale poděkoval a tlapou vděčně potřásl pánům hasičům z Chvalčova a Hošťálkové, panu Juračkovi, holkám z bystřického infocentra, p. Novosadovi, M. Horníkovi, těm z Místní akční skupiny Podhostýnska a všem ostatním dobrovolníkům, kteří pomáhali.

Bylo mi moc líto, že jsem musel všechny opustit, protože se s nimi uvidím až zase při zimním závodu na běžkách. A to je lákadlo pro vás, mí zlatí, kdo mě chcete zase vidět, přijďte! Uvítám vás s otevřenou náručí, už teď se na vás moc těším!  S pozdravem se Vám poroučí Váš chlupáč Yetty!

Adéla Novosadová



Design By Macik