Krásná plastika obřích rozměrů zdobí vestibul hlavní budovy Střední školy nábytkářské a obchodní v Bystřici pod Hostýnem. Představuje kus dřeva, jenž zezadu právě pevně uchopila jedna lidská ruka, zatímco druhá se z dřevěné plochy teprve pomalu noří. Jak dřevo vzít správně do ruky  a  co v něm hledat – to učí škola své studenty v různě zaměřených oborech už šest desítek let. 

Oslavy 60. výročí založení Střední školy nábytkářské a obchodní Bystřice pod Hostýnem byly předznamenány mezinárodním sochařským sympoziem a zahájeny v pátek 13. září 2013 oficiálním setkáním představitelů školy, města, Zlínského kraje, ředitelů dalších krajských středních škol, představitelů spřátelených německých škol z Gubenu, Salzkottenu a kraje Paderborn. O historii i budoucnosti školy promluvil její ředitel Ing. Aleš Zapletal, na svá učitelská léta v ní strávená zavzpomínal Ing. Eduard Pokorný. Škole popřál vše dobré krajský radní pro oblast školství PaedDr. Petr Navrátil, emeritní ředitel spřátelené německé GBV Guben Peter Weiss si svoji sváteční řeč připravil v češtině, což všichni přítomní ocenili potleskem. Němečtí přátelé předali řediteli jubilující školy originální dárky, jimž dominoval živý stromek s jablky, a vyjádřili přání, aby spolupráce škol dále nesla své ovoce a pokračovala na stejně vysoké úrovni a ku vzájemnému prospěchu českých i německých studentů. „Ostatně po letech, poznamenal jeden z německých hostů, „může z takového stromu vzniknout i krásný nábytek.“

Setkání završila slavnostní vernisáž výstavy absolventských prací studentů uměleckých oborů Střední školy nábytkářské a obchodní na zámku v Bystřici pod Hostýnem. Ke vzpomínkám lákaly vystavené historické fotografie ze soukromých archivů bývalých studentů a učitelů. Neobyčejně invenční a precizně zpracované moderní i historizující kusy nábytku, drobné předměty denní potřeby, reliéfy, masky, stůl tvořený ženským aktem v životní velikosti spícím pod skleněnou deskou i soška antické bohyně s věrnými rysy autorovy přítelkyně – to vše návštěvníky okouzlilo.

A mnohé další pak bylo k vidění také následující den v Lukášově vile v Lipnické ulici (černý stůl v kubistickém stylu a bílý s malovanou vitráží ve stylu geometrické secese, bez šablon řezaná intarzie podle obrazu Alfonse Muchy, obdivuhodné dílo studenta, který podle vzpomínek učitelů téměř nemluvil, ale ruce mu jen hrály). Na nedaleké školní zahradě se pod plachtami před deštěm skrývali skřeti, čarodějnice, víly i andělé, sochy i reliéfy, už hotová díla účastníků řezbářského sympozia, kteří tvořili v rámci tématu „Přírodní bytosti“. Nejvíce ocenění nakonec získala výborně zpracovaná figura, jejímž autorem je  Martin Bořuta ze Střední odborné školy Luhačovice. Díla po ukončení sympozia zůstávají v majetku SŠNO, a Bystřičtí se s nimi tedy jistě ještě setkají.

Svou rozlehlostí překvapil návštěvníka objekt nových školních dílen, kam byla přestěhována část strojů z původních dílenských prostor v Rychlově. Haly s poctivými dřevoobráběcími stroji, z nichž některé mají za sebou 40letou historii a dostaly i jména, střídaly dřevem vonící rukodílny obložené řezbářskými výtvory a rozpracovanými intarziemi.

„Já na řezbařinu nikdy moc nebyl,“ svěřil se jeden ze zasvěcených průvodců po školních interiérech, učitel odborného výcviku František Jurásek, „ale stává se mi, že potkám studenta, který se na dřevo jen podívá a prostě ví, že se v něm něco schovává, jenom to z něj ještě neumí dostat. My ho to tady naučíme.“
msch  

BcA. Jaroslav Pijáček, zástupce ředitele SŠNO Bystřice pod Hostýnem