Hned úvodní melodie z kůru zvěstovaly sváteční duchovní prožitek. Dívčí sbor Jaderničky s andělským souzněním zaplavil svatostánek zpěvem o narození dítěte. „Svatý Kopeček a Svatý Hostýn, dvě poutní místa vzdálená i blízká zároveň. Mezi oběma bazilikami stezka vyšlapaná tisíci poutníky, kteří po staletí putují s láskou a vírou za Pannou Marií. I my se dnes pomyslně vydáváme na tuto cestu a hrajeme a zpíváme k  poctě obou mariánských poutních míst,“ zaznělo v úvodu z úst Kateřiny Kovaříkové, umělecké vedoucí souboru Bukovinka, která koncert uspořádala. Kromě bystřické cimbálové muziky vystoupila také Kašavská gajdošská muzika, Cimbálová muzika Dětského valašského souboru Malá Rusava, svou krátkou koledičku přednesly i nejmenší Píšťaličky. Poděkování za krásné společenství přednesli v hanáckém nářečí členové mužského pěveckého sboru.

„Mě osobně s mužským hanáckým sborem Rovina pojí velké přátelství. Oni jsou z Olomouce, napadlo nás tedy obě tělesa spojit a nabídnout divákům nezapomenutelný zážitek,“ prozradila  o propojení dvou poutních míst prostřednictvím vánočních skladeb Kateřina Kovaříková.  „Přímý přenos koncertu na Svatém Kopečku do radia Proglas vyvolal velmi pěkné reakce posluchačů a i nám účinkujícím se to moc líbilo.  Kromě toho se člověk snaží i muzikantům a zpěvákům přinášet nová prostředí, aby nacházeli impuls hrát a zpívat,“ dodala folkloristka Kovaříková.

Vánoční písně se hrály od adventu do Hromnic, koledníci zpívali česky o narození Ježíška, o cestě do Betléma a královských darech, vinšovali, a někdy dokonce i hrozili za koledu. V dějinách hudby mají vánoční koledy své pevné místo. Při vánočních koncertech v Bystřici, Rymicích i v Olomouci zavedly posluchače do klidného venkovského života, daleko od komerce a ohňostrojů.

Eva Mikešková