Nepatřím mezi rodáky ani dlouholeté pamětníky. Můj příchod do tohoto půvabného městečka v šedesátých letech byl motivován spíše rodinou než nějakou touhou po vzdělání. Střední průmyslová škola dřevařská byla v té době vyhlášenou mekkou nábytkářské (stolařské) vzdělanosti a její pedagogické osazenstvo je toho dodnes důkazem. Studenti se dělili na Bystřičáky (pocházeli z B. p. H. a okolí) a internátníky (bydleli na internátech). Internáty byly dva. Na Lipnické (dívčí) spolu s kuchyní a jídelnou a na Vinohrádku (chlapecký) dnes Sola Gratia. Denní pěší cesta z Vinohrádku na Lipnickou za snídaní a následně do školy nebo do dílen, které se nacházely v Kafalerce za Rychlovem, probíhala za každého počasí. Dnešní mládež po diskotékách v rychovské Skále jezdí taxíkem, holt pokrok nezastavíš. Ve vzpomínaném období byly v Bystřici de facto tři odborné školy, a to: odborné učiliště nábytkářské v n. p. TON, odborné učiliště obchodní, později střední škola u nádraží, střední průmyslová škola nábytkářská. Jaká je situace dnes? Učiliště TON zrušeno, obchodní škola zrušena a SPŠNO, která pod svá křídla přibrala Střední podnikatelskou z Holešova, je s náplní žáků velmi, velmi slabá. Tvrzení, že nejsou žáci, je populistické tvrzení, vždyť v Koryčanech jsou 3 náb. směry, ve Val. Meziříčí další a o Střed. lesnické v Hranicích se raději ani nezmiňuji. Kde se stala chyba? Bystřice se zbavuje mladých? Co na to zastupitelé města, vždyť střední školy byly chloubou každého města. Tvrzení, že za tento stav může kraj, je opět polovičaté, uvědomíme-li si, že Bystřice má jedno z nejsilnějších zastoupení na kraji. Bude dál následovat další snižování pracovních příležitostí v regionu, kupní síly a stane se město jen ubytovnou pro okolní města. Co dělají radní pro budoucnost, vždyť vzdělání bylo, je a bude vyžadováno. Zůstane věhlas bystřických středních škol jen vzpomínkou na minulost?

Ing. Pavel Vrána