- Archiv Zpravodaje
- 2009-12
- 2010-01,02
- 2010-03
- 2010-04
- 2010-05
- 2010-06
- 2010-07,08
- 2010-09
- 2010-10
- 2010-11
- 2010-12
- 2011-01,02
- 2011-03
- 2011-04
- 2011-05
- 2011-06
- 2011-07,08
- 2011-09
- 2011-10
- 2011-11
- 2011-12
- 2012-01,02
- 2012-03
- 2012-04
- 2012-05
- 2012-06
- 2012-07,08
- 2012-09
- 2012-10
- 2012-11
- 2012-12
- 2013-01,02
- 2013-03
- 2013-04
- 2013-05
- 2013-06
- 2013-07,08
- 2013-09
- 2013-10
- 2013-11
- 2013-12
- 2014-01,02
- 2014-03
- 2014-04
- 2014-05
- 2014-06
- 2014-07,08
- 2014-09
- 2014-10
- 2014-11
- 2014-12
- 2015-01,02
- 2015-03
- 2015-04
- 2015-05
- 2015-06
- 2015-07,08
- 2015-09
- 2015-10
- 2015-11
- 2015-12
- 2016-01,02
- 2016-03
- 2016-04
- 2016-05
- 2016-06
- 2016-07,08
- 2016-09
- 2016-10
- 2016-11
- 2016-12
Hlavní nabídka
Z redakční pošty
- Ahoj, školko!
- Blahopřání
- Bouřlivý svatohostýnský koncert aneb Hudba se nedá zastavit
- Bystřické volejbalistky v uplynulé sezoně
- Cestami domova
- Cykloturistický oddíl dovršil 10. sezonu
- Dávné přání města aneb Osmdesát let vojenského zdravotnictví v Bystřici
- Den architektury potřetí v Bystřici
- DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ V ZAHRADĚ
- Dornova metoda pomáhá i psům
- Editorial
- Generální rekonstrukce veřejného osvětlení – II. etapa
- Házená
- Jak dopadl další ročník hostýnské padesátky
- Jaké bylo počasí v červenci
- Jaké bylo počasí v červnu
- Kamerový systém v Bystřici pod Hostýnem
- Knižní novinky v městské knihovně
- Kopaná
- Kurzy alfa – příležitost prozkoumat smysl života
- Letní sucho
- Minigolfové léto 2015
- Momentky z holešovských ulic v bystřické Výloze
- Na návštěvu do Centra zdravotnického materiálu
- Na rozloučenou s Pavlem Vantuchem
- Nová expozice – století vývoje ohýbaných židlí
- Novodobá premiéra Schreierových zpěvoher
- Obrázky pro Zahradu
- Oprava
- Pestré prázdniny ve Včelíně
- Podatelna poskytuje služby Czech POINTu
- Portášský oheň
- POZVÁNKY
- Program Aktivity – ŘÍJEN 2015
- Přehled kulturních a sportovních akcí v září 2015
- Přijď si zahrát florbal!
- Rozhledna na Javorníku už stojí
- Rozžhavená Mrtvolka potila adrenalin
- SOS Kajuta v novém školním roce
- Společenská kronika
- Stromy ničil ze vzteku
- Svatováclavský víkend pod Hostýnem
- Ševelení v akvarelu
- Uprchlíci na Sola Gratia? Město situaci sleduje.
- V soutěži bodovali motýlci a kytky
- Z redakční pošty II
- Zámkem od renesance k protektorátu
- Zrušení pracoviště finančního úřadu? Město nesouhlasí
- ZŠ Bratrství o prázdninách
Na aktuální problémy týkající se napjaté mezinárodní situace, imigrační vlny a také na diskutovaný záměr Diakonie Českobratrské církve evangelické poskytnout ubytování několika uprchlickým rodinám v bystřickém areálu Sola Gratia reaguje ve svém textu Mgr. Jana Zapletalová Koláčková. Autorka se věnovala problematice lidských práv nejprve v neziskovém sektoru (Amnesty International, Liga lidských práv, Poradna pro občanství, občanská a lidská práva), později ve státní správě (Úřad vlády ČR). Od roku 2010 působí na Justiční akademii v Kroměříži, kde má na starost vzdělávání soudců a státních zástupců v oblasti lidských práv a ústavního práva.
Proč se nebojím syrských rodin, které by mohly bydlet v areálu Sola Gratia
Již několik týdnů čeří bystřické veřejné dění zpráva o úmyslu Diakonie Českobratrské církve evangelické ubytovat v areálu Sola Gratia čtyři až osm rodin z válkou zmítané Sýrie. Já osobně toto rozhodnutí vítám a chtěla bych tímto článkem vyjádřit diakonii podporu.
Svým způsobem však chápu i ty, kteří mají z příchodu uprchlíků obavy. Každý, kdo vnímá situaci kolem běženců jen skrze zprávy v hlavních médiích a Facebook, totiž zákonitě musí propadnout zničující hysterii odtržené od reality. Věřím, že kdyby tito lidé měli dostatek jiných informací – z médií nebo od svých politiků, jejich obavy by se zmírnily.
Ale teď již k samotným důvodům, pro které se já osobně neobávám případného příchodu Syřanů do našeho města. V prvé řadě je třeba říci, že by se jednalo o osoby, které v ČR získaly azyl neboli mezinárodní ochranu. Takzvané azylové řízení je poměrně dlouhý proces, při kterém úředníci Ministerstva vnitra přezkoumávají okolnosti, za kterých tito lidé uprchli ze své země a zda nebudou bezpečnostním rizikem pro Českou republiku. V rámci tohoto řízení jsou žadatelům o azyl odebrány otisky prstů a jsou vyfotografováni, aby bylo možné prověřit jejich identitu. Úředníci odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra dále vedou s žadateli pohovory, ve kterých jsou podrobně zkoumány důvody, pro které žádají o mezinárodní ochranu, a je testována pravdivost takovýchto tvrzení.
Osoba, které ministerstvo vnitra udělí azyl, je proto člověk, jehož důvěryhodnost a bezpečnost byla přezkoumána v několik měsíců dlouhém řízení, a především je to člověk, či celá rodina s dětmi, který prchá před reálnou hrozbou pronásledování, mučení či smrti. Český právní řád (zákon č. 325/1999 Sb., o azylu) totiž zná tři hlavní důvody udělení mezinárodní ochrany: tzv. politický azyl (§ 12 zákona) se uděluje cizinci, který je pronásledován za uplatňování politických práv a svobod, nebo má odůvodněný strach z pronásledování z důvodu své rasy nebo náboženství. Tzv. azyl za účelem sloučení rodiny (§ 13 zákona) je možné udělit manželovi/manželce a dětem člověka, kterému byl udělen politický azyl. Humanitární azyl (§ 14 zákona) se pak uděluje, pokud v zemi, odkud daný člověk prchá, existuje humanitární krize, která je hodná zvláštního zřetele.
Ministerstvo neudělí mezinárodní ochranu nikomu, kdo například uvádí pouze ekonomické důvody, kdo uvádí nesprávné údaje o své totožnosti nebo tyto údaje odmítá uvést, nebo uvádí skutečnosti zjevně nevěrohodné. Nikdo takový by ale u nás v Bystřici bydlet nemohl.
Nově příchozích rodin bych se nebála i proto, že by šlo právě o Syřany. Od doby, kdy v jejich zemi vypukla válka, jich k nám přišlo již několik stovek. Z diplomové práce, kterou o syrských uprchlících v ČR napsala jedna studentka Masarykovy univerzity, totiž vyplývá, že většinu Syřanů v českých zemích by bylo možné socioekonomicky zařadit mezi střední třídu. Do České republiky se dostávají spíše zástupci vzdělanější vrstvy s jistějším finančním zázemím. Pro nejchudší vrstvy jsou změna bydliště i cesta do Evropy finančně náročnou záležitostí. Chudší míří do uprchlických táborů, volí nebezpečnou cestu přes Turecko či Středozemní moře anebo se z nich stávají vnitřně vysídlené osoby uvnitř Sýrie. Syřané, kteří nově imigrují do České republiky, usilují o to, aby se co nejdříve po svém příchodu osamostatnili a mohli se zapojit do pracovního či studijního procesu: nově příchozí Syřané ověřují své diplomy, případně se rekvalifikují.
V českých zemích působí několik syrských lékařů, a to jak v nemocnicích, tak v samostatné praxi. MUDr. Hassan Mezian je od roku 2012 senátorem za ČSSD pro region Litoměřicka, Roudnicka a Slánska. Většina Syřanů žijících na českém území se domluví česky. Ti z nich, kteří přišli do České republiky až během současného konfliktu, se v jazykových kurzech rychle zlepšují. Při mapování Syřanů žijících v Brně bylo zjištěno, že nejrozšířenějším jazykem po arabštině, kterou Syřané vesměs ovládají, je angličtina, kterou mluví 78 % z nich. Češtinu ovládá 71 % respondentů.
Závěrem bych chtěla znovu poděkovat diakonii, že nám ukazuje, v čem spočívají ony křesťanské hodnoty, po jejichž dodržování teď mnozí tak hlasitě volají. Případným nově příchozím rodinám pak přeji město, jehož občané se hned tak nezaleknou černých transparentů a neradi podléhají hysterii.
Jana Zapletalová Koláčková
©Městský úřad Bystřice pod Hostýnem
Design By Macik