V pátek 1. dubna v podvečerních hodinách se do dětského oddělení městské knihovny začalo stěhovat 32 dětí s polštářky, dekami či spacáky.  Že je to apríl? Ale kdepak! Tyto vybrané děti se chystaly na Noc s Andersenem, která se pořádá celosvětově každým rokem. A letošní datum připadlo právě na apríla.

 Děti byly nedočkavé a taky trošku vzrušené z toho, co se bude dít… Nejdříve náš čekala soutěž „Hádej, kdo jsem?“ určená hlavně pro paní vychovatelky, které měly vhodnými otázkami přijít na to, jaký host navštívil naši knihovnu. Přestože to byla osoba veřejně dobře známá, hádající se pořádně zapotily, než odtajnily její jméno. Byl to velitel městské policie Radek Sigmund. Druhá postava, která za námi přišla tentokrát z říše pohádek, byla Malá mořská víla. A proč se vlastně objevila ve světě lidí? Přišla děti pozvat na oslavu svých 15. narozenin.

Vydali jsme se tedy společně do mořské říše a cestu nám ukazovaly barevné rybičky. Abychom my suchozemci přežili pod vodou, o to se postaralo kouzlo jedné z mořských víl. Sbírali jsme odvahu, abychom se mohli objevit před přísným mořským vládcem. Byl rozezlen naší návštěvou, ale svolil, že nás ve své říši nechá, pokud budeme schopni splnit určené úkoly. Nikdo nezaváhal a po skupinkách jsme se vypravili zdolat šest úkolů, za něž jsme pak obdrželi potřebné indicie. U pirátů jsme museli vyluštit mořský kvíz a poznat vše, co žije pod vodou.  Za odměnu každý dostal šupinku pro svou rybičku a také společnou indicii s textem.  Šli jsme dál. Mořská víla už se na nás těšila a měla připraven zábavný úkol – vyrobit dárek pro mořského krále. Pustili jsme se do stříhání mořských tvorů a jejich následné výzdoby. Říkali jsme si, že ten král bude koukat! S mořskou babičkou jsme si zopakovali pohádku Princezna na hrášku a snažili se správně přiřadit názvy pohádek k obrázkům. Pro nás znalce to byla hračka, ale začalo přituhovat… Dokázali byste proplout mezi chaluhami s potápěčskou výstrojí a pak ukrást kousek pokladu, který hlídá strašný pirát? Tento úkol byl spíše pro odvážlivce, ale nakonec jej zvládli všichni! Pak už nás netrpělivě vyhlížela modrá chobotnice, která bedlivě sledovala, zda se nám podaří úspěšně vylovit rybky z moře. Měli jsme je všechny a čekala nás poslední zkouška u mořských víl: napsat deset názvů Andersenových pohádek. Z dětských hlaviček se kouřilo a papír se pomalu plnil. Ještě zbývalo poskládat puzzle s názvem poslední pohádky a bylo splněno!  Konečně jsme mohli hrdě předstoupit před mořského vladaře a předat mu všechny dary. Odměnou za naše snaživé úsilí byla slavnostní hostina v podmořské říši.
                                                                                             
MaCha