O letošních Vánocích tomu bude právě 100 roků, co se v hostinci Antonie Kovalské v tehdejší Bažantní, dnešní Sušilově ulici čp. 182 sešlo dvanáct nadšenců, z nichž někteří ještě zastupovali sedm dalších a nepřítomných, aby založili Včelařský spolek pro Bystřici pod Hostýnem a okolí. Stalo se tak 26. prosince 1916, v době světové války, v časech nepříliš nakloněných spolkové činnosti. Iniciátorem byl tovární úředník firmy Thonet František Greinecker, první jednatel a pokladník, prvním předsedou spolku se stal Karel Zámrský, povoláním holič, a prvním místopředsedou Josef Hořecký, tovární dělník. Zakladatelé si stanovili nemalé cíle: zvelebovat a rozšiřovat chov včel, vzdělávat sebe i další členy, vytvářet podmínky pro včelí pastvu, založit spolkovou knihovnu a kroniku, herbář místních rostlin a sbírku názorných pomůcek všeho druhu. Řada cílů je aktuální i dnes. Za století existence spolku včelaři museli čelit nepřízni počasí a výkyvům snůšek medu, nemocem včel, bojovat o příděly nezdaněného cukru, naučili se kočovat neboli vyjíždět se včelami k lánům řepky, slunečnice, jetelovin a do lesů za snůškou. Vyrovnali se s organizačními změnami vyvolanými společenskými poměry, s povinnými dodávkami medu, poklesem cen medu a rostoucími cenami včelařských potřeb. Jezdili na zájezdy za poznáním k jiným včelařům, jindy zas vítali hosty, pořádaly se přednášky, kurzy a výstavy. Včelařský spolek se roku 1957 změnil v základní organizaci, místo Zemského ústředí spolků včelařských na Moravě sdružuje včelaře od roku 1947 Jednota včelařů a od roku 1957 Československý, resp. Český svaz včelařů.

Spolkový život se během století nezastavil. Záleželo na vedení spolku, jakou činnost vyvíjel, jak zajišťoval potřeby svých členů, jak prosazoval jejich oprávněné nároky, jak vystupoval navenek a propagoval včelařství jako činnost nezbytnou především pro opylování kulturních plodin. Kromě zakladatelů je třeba připomenout další výrazné osobnosti bystřického spolku: Luďka Schmieda, po celé Moravě známého průkopníka chovu včelích matek a vedoucího množství kurzů, Jakuba a Květoslava Bábíkovy, otce a syna, dlouholeté jednatele a duše spolku, Čeňka Janečku, Václava Holce, Ferdinanda Černocha, další chovatele matek a obětavé funkcionáře, Ladislava Doležela, učitele a ředitele semenářského družstva NIVA, bývalé předsedy Rudolfa Šimona či Augustina Škabrahu.

Stále je dost lidí, kteří netuší, že ekonomický přínos včel je z 90 % v opylovací činnosti, a jen z 10 % v produkci medu a dalších včelích produktů. Že jsou včely důležité, to věděla již císařovna Marie Terezie, když v roce 1775 vydala vůbec první včelařský patent čili zákon, chránící včelaře, jejich včely a práci. Její patent již neplatí, ale stát, ať měl jakoukoliv formu, včelaře ve větší či menší míře podporoval – poskytoval včelařům nezdaněný, a tudíž levnější cukr, v době dotací státní příspěvek za opylovací činnost. Státní finance nikdy nepokryly náklady spojené se včelařením a ztráty způsobené malou produkcí medu, zato ukázaly, kdo včely chová pro zisk, a kdo z lásky ke včelám a přírodě.

Stále v našich krajích převažují včelaři ze záliby, statisticky průměrný včelař chová 10 včelstev, má 60 let a je to muž. Jak je tomu v Základní organizaci Českého svazu včelařů Bystřice p. H. na konci jubilejního roku? Sdružuje včelaře v širokém okolí, celkem ze 14 samostatných obcí na 19 katastrálních územích na ploše 164 km2, to je 20,6 % rozlohy okresu Kroměříž. V  jubilejním roce má 162 řádných členů, tj. 20,7 % všech organizovaných včelařů v okrese, dále tu včelaří 14 včelařů, členů z jiných ZO ČSV, a 12 včelařů, kteří nejsou členy ČSV. Mezi řádné členy počítáme i zdejší včelařský kroužek mládeže, ten vyvíjí činnost od roku 2010, v současnosti má osm dětí, z nichž dva chlapci už mají vlastní včelstva. Podíl včelařek není dosud celostátně sledován, ale v naší ZO víme, že žen, členek ČSV, je celkem 23 a to činí 14,2 % členské základny, navíc je dalších pět včelařek bez členství v ČSV. Na tomto prostoru bylo k 15. září 2016 registrováno 1 556 včelstev na 194 stanovištích, tzn. zavčelení 9,5 včelstva na km2 a 8,2 včelstva na jednoho chovatele.

Místní včelaři nejsou zahleděni jen do sebe, naopak se snaží svůj obor popularizovat, informovat veřejnost jak o své práci, tak o významu včel. Od roku 2003 pořádáme pravidelně na podzim oblíbené Medové dny, vždy v  jubilejních letech pořádáme výstavu o historii a současnosti včelařství na Bystřicku s přednáškami pro laickou veřejnost. Také se stále větší měrou podílíme na pořádání včelařských poutí na Sv. Hostýně, které jsou zajímavé i pro ty, kdo nejsou nábožensky založeni. Pořádáme besedy o včelách na místních školách, děti zase kreslí obrázky a skládají básničky o včelách pro Medové dny. Včelaře je vidět při prodeji medu, medoviny a voskových svíček na farmářských trzích a podobných veřejných akcích. Na druhé straně na svou činnost získáváme finanční podporu formou grantů od města Bystřice p. H. a příspěvků od obecních úřadů, za to jim patří náš velký dík. Proto jsme si mohli k významnému jubileu základní organizace pořídit spolkový prapor, již dříve si několik členů pořídilo spolkový kroj. Dík patří městu také za poskytování prostor pro členské schůze, Medové dny, propagaci našich akcí i za spolupráci při výsadbě městské zeleně vhodné i pro včely.

Věřím a doufám, že včelařit se na Bystřicku bude i dalších 100 a více let, že příroda zůstane i nadále štědrá a příznivě nakloněná včelám, že bude dostatek medu, pylu, vosku a propolisu pro všechny obyvatele našeho krásného kraje.

Karel Zahradník, předseda ZO ČSV Bystřice pod Hostýnem