Významným pramenem úctyhodné stoleté historie sboru dobrovolných hasičů jsou velmi pečlivé a podrobné záznamy v hasičské kronice. Proč a za jakých podmínek dobrovolný sbor v Rychlově vznikl? Když v květnu 1911 vypukl požár domu č. p. 60 obchodníka Michala Vojkůvky a nebyla po ruce rychlá a dostatečná pomoc, snažili se místní obyvatelé požár zvládnout vlastními silami. Měli však k dispozici jen holé ruce a putýnky s vodou. Než dorazila hasičská technika z Bystřice, rozšířil se oheň na okolní domy. Tento ničivý požár byl podnětem k založení místního sboru dobrovolných hasičů.

Členové čtenářského spolku Rovnost v Rychlově a představenstvo obce svolali na 21. května 1911 schůzi občanů do hostince pana Júlia Gaždy a tam byl po krátké debatě proveden zápis členů do hasičského sboru.  Do čela zakládajícího asi čtyřicetičlenného sboru byl zvolen na I. ustavující valné hromadě 28. června téhož roku František Kolář, kterého v následujícím roce vystřídal Antonín Dvorník. Jako velitel však působil ve sboru až do roku 1927.
Nejprve byla zakoupena ruční dvouproudová stříkačka a výstroj pro osmadvacet mužů. Obec však neměla volné prostory k uschování zakoupené stříkačky, takže si k tomuto účelu hasiči vlastními silami upravili starou kočárovnu. Od té doby  pomáhali Rychlovští s likvidací ohně i v okolních obcích. Koncem roku 1913 byl při sboru zřízen i hasičský dorost,  jehož výchově se s menšími odmlkami věnují členové sboru dodnes.
Když v roce 1914 vypukla první světová válka, narukovali postupně téměř všichni členové sboru. Sbor jako takový sice nepřestal existovat, nicméně jeho činnost byla během války značně omezena. Po válce a návratu domů došlo opět k oživení a rozkvětu činnosti. Stále větší nutností byla však vlastní hasičská zbrojnice. Ta se začala stavět na obecním pozemku na jaře roku 1928 a v srpnu téhož roku došlo k jejímu slavnostnímu otevření. Do nové zbrojnice se zaparkovala původní dvouproudová ruční stříkačka upravená na motorový pohon. Stavbu prováděl sbor svépomocí a za ochotné pomoci občanů Rychlova.

Na jaře roku 1931 byl ustaven u sboru samostatný odbor Samaritánské stráže první pomoci, který své první veřejné cvičení předvedl na okrskové soutěži v červnu roku 1932. V období mezi světovými válkami k činnosti sboru patřila také účast na všech společenských akcích, ať už šlo o oslavy k poctě našeho prvního prezidenta T. G. Masaryka, oslavy místního charakteru nebo oslavy hasičské župy.
Nástup fašismu k moci činnosti sboru přistřihl křidélka. V září 1939 obecní zastupitelstvo ještě stihlo schválit a zakoupit novou motorovou stříkačku, ale následující válečná léta byl sbor nucen podřizovat se nařízením okupantů. Snad stojí za zmínku, že kronika sboru byla po dobu války pečlivě uschována u Josefa Hradila, aby nebyla Němci zabavena a zničena. Až květen 1945 přinesl osvobození.
V říjnu 1949 bylo zakoupeno pro potřeby sboru osobní auto od firmy Zbořil Bystřice pod Hostýnem. Používalo se pak kromě hasičských akcí i k převozům místních občanů do nemocnice.
Období od roku 1948 bylo poznamenáno politizací prakticky všech oblastí našeho života a nebyly ušetřeny ani dobrovolné sbory. Došlo k reorganizaci hasičských sborů a jejich činnosti. Ale i s těmito podmínkami se dokázal sbor vyrovnat a zachovat to podstatné, co je smyslem jeho činnosti.
V padesátých letech se začíná rozvíjet mimo preventivní a represivní činnosti i činnost zájmová a společenská. Pořádají se soutěže, konají se výlety, plesy, dětské karnevaly a podobné aktivity. Další novou povinností vedle politických školení ve sboru bylo poskytování žňových hlídek z řad dobrovolných hasičů po založení JZD v Rychlově.
Pěstoval se i požární sport. První soutěžní družstvo bylo v Rychlově ustaveno v roce 1954 pod vedením Františka Hlavizni, poprvé se představilo na hasičské soutěži v Bystřici pod Hostýnem a o rok později postoupilo do druhého kola celostátní soutěže, které se konalo v Holešově.
Rok 1961 je rokem oslav 50. výročí trvání sboru v Rychlově. Následujících padesát let se pak rozšiřuje členská základna, rozvíjí se činnost v oblasti techniky, sportu i kultury. Je to dlouhá řada událostí a každá si zaslouží pozornost. Dovolím si z písemných pramenů ve stručnosti připomenout jednotlivá desetiletí.
Šedesátá léta byla vedle základních úkolů a povinností ve znamení budování technické základny. Došlo k rozšíření stávající zbrojnice, byla vybudována protipožární nádrž, postavena věž na sušení hadic a dána do provozu poplachová siréna na požární zbrojnici. Pro akceschopnost sboru byla přínosem i přidělená cisterna, byť již zastaralá. Ve zbrojnici byla namontována akumulační kamna, která měla poskytnout určitou temperaturu garáže, aby i
v zimním období byla technika bez problémů použitelná. Všechny práce byly vykonávány svépomocí.
I v sedmdesátých letech se v budování technické základny pokračovalo. Zbrojnice dostala novou střešní krytinu a sboru bylo předáno požární vozidlo PRAGA RN od VÚ 9965 Bystřice pod Hostýnem. Tato technika disponovala pouze čerpadlem, nikoliv cisternou, ale přesto to byl značný posun vpřed.
Hlavní poslání sboru se nikdy neopomíjelo. Preventivní prohlídky, zajištění akceschopnosti, výchova mladých hasičů, účast při námětových cvičeních, sportovní činnost – to bylo vždy prioritou sboru.
V roce 1982 se po dohodě s tehdejším MěNV Bystřice pod Hostýnem začalo budovat sportovní výletiště Skála. Svépomocné práce zde pokračují prakticky dodnes. Postupně se vybudoval taneční parket z litého asfaltu, sociální zařízení, šatny, lavičky a další. Chybělo  vhodné cvičiště a prostory pro pořádání soutěží v požárním sporu na rovině. Výběr vhodného místa byl jasný, ale vzhledem k tomu, že nebyly vyřešeny vlastnické vztahy, zůstalo pouze          u představy. V roce 1985 se Rychlovští dočkali přidělení na svou dobu moderního dopravního vozidla AVIA 31, které jim slouží dodnes.
V 80. letech pořádalo SDH pravidelně pro své členy a příznivce také velmi oblíbené poznávací zájezdy po naší vlasti. V této době dochází k výraznému rozvoji sportovní činnosti a k oživení zájmu mládeže o členství ve sboru.
Politický a společenský zvrat na začátku 90. let přinesl pozitivní změny i v práci dobrovolných hasičských sborů. Odpadla nesmyslná politizace činnosti a opět se konaly valné hromady.  Rychlovským se podařilo za pomoci  MěÚ Bystřice pod Hostýnem v roce 1995 získat do dlouhodobého užívání  pozemek pod Skálou, který byl svépomocí upraven na soutěžní dráhu. Celý areál se stal kulturním a sportovním centrem nejen pro hasiče, ale i pro širokou veřejnost. V popředí zájmu sboru je práce s mládeží, aby byla zabezpečena návaznost kvalitní členské základny. V devadesátých letech minulého století došlo k nebývalému rozmachu sportovní činnosti při sborech dobrovolných hasičů v celé naší republice. V tomto období se v Rychlově začalo formovat družstvo žen, které se stalo vítězem extraligy v letech 1997 a 1998. Muži v této soutěži obsadili nejlepší druhé místo, a to v roce 1996. Od tohoto roku se sbor také stal po šest let pořadatelem jednoho ze závodů této prestižní soutěže.
V žádném případě není v těchto letech ani v následujících opomíjena činnost preventivní, vzdělávací ani represivní, údržba techniky, výstroje, opravy protipožární nádrže a další činnosti. Prohlubuje se také spolupráce s místní mateřskou školou. Je zavedena tradice ukončení sportovní sezony a obnovena soutěž v požárním útoku do Skály, která se stala velmi populární pro svou specifičnost a technickou i fyzickou náročnost.
Ničivé povodně v roce 1997, které postihly Moravu, zasáhly Rychlov jen okrajově. O to více bylo potřeba rychlovského sboru při odstraňování následků v sousedním okrese Přerov.
V roce 2003 byl založen soutěžní seriál Podhostýnská liga. Rychlovští muži jsou jejím pětinásobným vítězem a družstvu žen se podařilo získat prvenství dvakrát. Místní hasiči dosahují dobrých výsledků v seriálu závodů o Středomoravský pohár. Od roku 2006 se z iniciativy rychlovského rodáka M. Filipa začíná rozvíjet družba mezi DHZ Spišská Sobota a SDH Rychlov na principech výměny zkušeností a vzájemného měření sil na poli sportovním. Za finanční podpory OSH ČMS a sponzorů jsou pořádány letní i zimní tábory pro mladé hasiče. U příležitosti 60. výročí osvobození naší vlasti obnovili členové sboru ve spolupráci s osadním výborem obce tradici lampionového průvodu a pietního aktu u pomníku padlých. S odbornou pomocí a s pravidelnou aktualizací byly zřízeny webové stránky, které jsou zrcadlem a zdrojem všech informací sboru.
Na závěr jsem ponechala to, nač jsou Rychlovští velmi pyšní a hrdí. V roce 2008 díky velké iniciativě Pavla Koláčka byl heraldikem Miroslavem J. V. Pavlů vytvořen znak obce Rychlova a návrh historického praporu sboru. Výtvarného ztvárnění praporu se ujal Petr Hynek a vyšila jej Mária Húšťavová z Kysuckého Nového Mesta. U příležitosti oslav stoletého výročí bude prapor dne 18. června 2011 slavnostně vysvěcen v místní kapli.
 Dlouhou cestu urazil sbor od svého založení až po dnešek a ještě delší je řada jmen obětavých a činorodých členů, kteří se vždy snažili naplnit poslání tohoto občanského sdružení. Poděkování patří všem, kterým nebyl osud sboru lhostejný, poděkování patří také Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska, Městskému úřadu Bystřice pod Hostýnem za velkou podporu a všem sponzorům, kteří svým přispěním, ač si to možná plně neuvědomují, utvářejí novodobou historii SDH Rychlov. S jejich podporou může sbor pomáhat, budovat a tvořit ve prospěch všech.

                                                                                              Marie Šromová