1855

Sova
* Roku 1855 odbývána generální visitace, kterouž jeho eminence kardinál Bedřich z Fürstenberka svou návštěvou poctil. Bylo to 6. května, právě v první pouť. Bystřické banderium vyjelo vznešenému hostu vstříc na hranice bystřické. V čele banderia jel vůdce Jan Šejda, toho času purkmistr. Když dojel vůz, na němžto se Jeho eminence nacházela, vůz zastaven a pan purkmistr uvítal s poklonou krátkými slovy vznešeného hosta. Pak se hnulo banderium k Bystřici. U kontrybučenských sýpek uvítán kníže pán farářem Bernardem Regrem latinskou řečí, načež se dále pěšky pod baldachýnem za zpěvu „Te Deum Laudamus“ ku chrámu Páně ubíral. Druhého dne v neděli ráno o 7. hodině ubíral se arcipastýř pod nebesy v průvodu duchovenstva a nesmírného davu lidstva, nedbaje na obtíže cesty, ku svatostánku hostýnskému. O 10. hodině odbýváno kázání, sloužena pak pontifikální mše sv., na konec pak uděleno pastýřské požehnání. V tu dobu spustil velký leják a celé temeno hory hostýnské bylo velkou mlhou zataženo. Den nato v pondělí odbývána visitace a udělována svátosť sv. biřmování.

Krumpholc
* Roku 1855 zrušena olomoucká universita, fakulta právnická. (Zrušení fakult olomoucké univerzity souviselo s neoabsolutismem. V roce 1851 byla v Olomouci uzavřena filozofická fakulta, v roce 1855 právnická a 17. 5. 1860 zrušil císař František Josef I. celou tehdejší Františkovu univerzitu. V Olomouci zůstala jen samostatná teologická fakulta. Pozn. red.) Gymnasia rozšířena v osmitřídní a učební řád jejich i reálek velmi zdokonalen. Některá gymnasia přeměněna v ryze česká.
* Vypukla cholera, zemřeli na ni 32 lidé.
* V poměru k církvi odvrátil se stát úplně od zásad josefínských, hledaje v církvi a náboženství podpory. Učitelstvo škol obecných a knihy školní podrobeny církevnímu dozoru, církevním soudům zas přikázány záležitosti manželské. Jakousi náhradou za to dostalo se císaři rozhodujícího vlivu na jmenování biskupů. (V souvislosti s rušením josefínských reforem byl 18. srpna 1855 vydán tzv. Konkordát rakouského císařství s papežskou kurií. Na základě této dohody se rozšířila oblast vlivu katolické církve na veřejný život a stát dohlížel na katolickou církev. Pozn. red.)
* Když zařízení okresních soudů z roku 1849 se neosvědčilo, zrušeno 1855, jako společné nejnižší instance soudní a politické zřízeny tzv. okresní úřady. Nejnižšími jednotkami správy politické staly se vlastně obce, jež si svobodně volily své zastupitelstvo.

1856

Sova
* Dne 29. srpna vstoupil do stavu manželského vysokorodý svobodný pán Arnošt Loudon s Jindřiškou hraběnkou ze Seilernu z Lukova u Štípy.

Krumpholc
* V pátek 29. 8. měl svatbu pan Ernst z Loudonu, za manželku si vzal Jindřišku Seilernovou z Lukova – Lešné u Štípy. Dne 29. 10. odstoupil Olivier z Loudonu svému synu Ernstu z Loudonu své jmění.

Galuška
* Olivier svobodný pán z Loudonu odstoupil smlouvou ze dne 26. 8. 1856 panství Bystřici s Prusinovicemi jedinému synu Arnoštu svobodnému pánu z Loudonu, nyní c. k. tajnému radovi a komořímu, dne 11. 9. 1856  oddanému s Jindřiškou, dcerou Josefa Augusta hraběte Seilern-Aspang, majitele panství Lukova, Ličavy, Kralic aj.
(Rozdíl v datu svatby Ernsta z Loudonu a Henrietty Seilern-Aspang by objasnil snad jen dobový kalendář. Na základě dostupných dokumentů nejsme zatím schopni poznat, který z kronikářů uvádí správné datum. Vzhledem k tomu, že od sebe navzájem často „opisovali“, nelze ani konstatovat, že správné datum je to, které se opakuje dvakrát. Vodítko ke hledání v dobovém kalendáři by nám snad mohl poskytnout jen onen J. Krumpholcem zmiňovaný „pátek“. Pozn. red.)

Sova
* V době žní dne 21. srpna přede dnem vznikl požár v Horní ulici č. 118 u vdovy Rozsývalové (…), oheň založen švagrem Anny Rozsývalové Palatou, jenž se svou manželkou, sestrou A. Rozsývalové, v nepořádku žil. Palata odsouzen v Novém Jičíně na 16 let vězení, kdež po uplynutí osmého roku zemřel.

Krumpholc
* Aby školní docházka netrpěla, bylo r. 1856 zakázáno školním dítkám vystupovati na divadelních představeních, stavěti kužílky v zahraních hostincích a pásti dobytek.
Bystřice připojena k notářství v Lipníku.

Galuška
* Roku 1856 nastala druhá organisace c. k. úřadu, správa byla se soudnictvím smíšená, přestaly c. k. okresní hejtmanství, zemské a sborové soudy, nastaly c. k. okresní úřady a c. k. vrchní zemský soud co apelační, c. k. místodržitelství a c. k. zemský soud v Brně však zůstaly.
Dne 6. 5. 1856 vedl kníže arcibiskup kardinál Freidrich Fürstenberg z Bystřice procesí asi 30.000 poutníků na Hostýn.

1858

Sova
* Na bílou sobotu před polednem povstala velká bouře hromobitím doprovázená. Voda se jen jen z oblak líla. Když se leják poněkud utišil, zpozorována ve struze u Trávnického mlýna nějaká lidská kostra, hnilobou již napolo sešlá. Obecní úřad dal celou struhu a hlavní kanál propátrati. V Dolní ulici nalezeny nějaké oudy, obecní úřad kázal celý kanál prolézti, až v městě za sochou sv. Jana u mříže poslední ostatky nalezeny. Soudilo se, že tu zavražděn člověk a tu do kanálu vhozen.

Krumpholc
* Na Bílou sobotu před polednem bouře s hromobitím a lijákem – ve strouze u Trávnického mlýna vyplavena lidská kostra.

Galuška
* Na Bílou sobotu 1858 strhla se náramná bouře s bleskem.

Sova
* V měsíci červnu přišla hrozná bouře s krupobitím. Voda vše, co jí v cestu vešlo, pobrala, kroupy obilí potloukly. Bouře se opakovala ve dvou dnech. Při této povodni velké škody utrpěl František Kotas v č. 55. Pod Chvalčovem měl pronajatou bělírnu, kdež mnoho cizí příze a plátna k bílení měl. Náhlým přívalem vody vše odneseno. Škoda jemu způsobená se páčila na 1.200 zl.

Krumpholc
* Zemětřesení 15. ledna 1858 v 8 hodin večer. V Olomouci radniční věž se zakolísala, lampa nad stolem strážce věžního se rozhoupala a na orloji zvonky zazněly. V domech drnčely sklenice a u lidí se objevil nával krve do mozku, takže se hojně pouštělo žilou. (…) V Rožnově pošel z toho kanárek stařičký, v Přerově vypadly tři děti z postele, v Týnci poskočilo piano, (…) v Hranicích některé hodiny se zastavily, a radniční naopak se po desetiletích rozešly. V Bystřici?
* Výroba voskového zboží, svíček a perníků založena Václavem Zbořilem
* Roku 1858 zavedena nová měna: zlatý rakouský o 100 krejcařích, 100 zl. konvenční měny rovnalo se 105 novým.

Galuška
* Od 1. 11. 1858 zavedena byla rakouská měna, čili stříbrná. Z jedné celní libry (560 gramů ryzího stříbra) raženo bylo 45 rakouských zlatníků. (Měnová dohoda mezi habsburskou monarchií a německými státy byla podepsána 24. ledna 1857. Zavedla jednotnou stříbrnou měnu, jejímž základem se stala tzv. celní libra, která odpovídala 500 g. Z ní se razilo 45 stříbrných zlatníků tzv. rakouské měny. Pozn. red.)
* R. 1858 objevila se vlasatice (kometa) Donatova.

          Připravila -eda-