Teď se vrátíme v historii ke vzniku dalšího ovocnářské ho spolku. Začala 2. světová válka a lidé se dychtivě zúčastňovali českých akcí a činností. Víme, že během války byla nakonec činnost různých českých spolků zakazována. Přesto Okresní osvětový sbor v Bystřici p. H. přispíval k propagaci ovocnictví tím, že pořádal přednášky významných ovocnářů. Bylo to v době válečného běsnění, dne 26. dubna 1941, kdy byla v Občanské záložně uspořádána přednáška ovocnářského instruktora na téma: Ivan Vladimírovi Mičurin, šlechtitel severu, a Luther Burbank, šlechtitel jihu. Zdá se být skoro neuvěřitelné, že v té době někdo něco tak odvážného uspořádal, ale přednáška byla hojně navštívena a vzbudila neobyčejný zájem. Dala podnět k tomu, aby byl ustaven přípravný výbor, který měl uvést do života novou ovocnářskou organizaci. Tento výbor 31. května 1942 svolal do zasedací síně městské radnice ustavující schůzi zahrádkářů. Byl na ni přizván i zemský inspektor ovocnictví v Brně Ing. Miloš Vávra. Tak byla založena první ovocnická organizace s názvem Okresní odbočka Zemského ovocnického spolku moravského v Bystřici pod Hostýnem.
V názvu měla „okresní“ proto, že měla své členy ve všech 36 obcích bývalého soudního okresu bystřického, dokonce několik členů z okresů sousedních. Prvními funkcionáři byli:

předseda:  Th. R. Čejka, učitel v. v., propagátor esperanta
místopředseda: Stanislav Zavadil, inženýr stavebního družstva
jednatel:  Adolf Paták, řídicí učitel v. v.
pokladník:  Adéla Hlavová, soukromnice
hospodář:  František  Mika, rolník

První dochovaná zpráva je z listopadu 1942, kde zmiňovaný předseda Okresní odbočky ZOSM v B. p. H. učitel Th. R. Čejka nastiňuje další činnost. Zde se projevil jako zkušený organizátor. První rok existence spolku byl úspěšný. V roce 1943 měl 92 členů. Celý podzim až do Vánoc vystavoval předseda Th. Čejka ve výkladním okně městské spořitelny  krásné plody Sudetské renety o hmotnosti až 300 gramů. V r. 1945 měla odbočka již 290 členů, ale její činnost upadala.
Po válce, v r. 1946 nastává oživení odbočky. Tehdejší  spolková výstava byla, jak píše kronika, zlatým hřebem činnosti tohoto roku. Bylo vystaveno 992 druhů ovoce a bystřický zahradník a známý šlechtitel pan Chvatík vystavil 44 druhů rajských jablíček. Do funkce předsedy se dostává opět Th. Čejka. Pokladníkem se stal bystřický zahradník Antonín Horák. brzyy však došlo ke zlomu. V kronice se píše: ,,V tomto roce dosahuje odbočka svého kulminačního bodu, aby nato rychlým spádem spěla k nezadržitelnému zániku. 

Počet členů sice stoupl na 365, ze všech 36 obcí soudního okresu bystřického, ale výroční schůze často čítaly průměrně 20 přítomných. Rok 1947 byl poznamenán nezadržitelným rozkladem odbočky. Během tohoto roku odešlo 212 členů a zůstalo jich pouze 200. Přestal také vycházet ústřední časopis ,,Ovocnické rozhledy“. Jaké byly příčiny tohoto rozpadu? Lidé měli v té době jiné starosti než schůzování, kterého byli přesyceni v souvislosti s vnitropolitickou situací. Důležitým faktorem byla i nesmírná rozlehlost organizace, a v důsledku toho těžká ovladatelnost celého organizačního aparátu. Jak píše kronika: „Staré římské impérium právě pro tuto okolnost mělo už ve svém zrodu zárodek rozpadu.“ Odbočka přestávala členům sloužit, a členové proto ztráceli zájem o její činnost. Po únoru 1948 musel být v odbočce navíc ustaven akční výbor Národní fronty, který měl za úkol vyčistit řady členů od reakčních živlů. K tomu píše kronika: „Ani očista členských řad nezachránila odbočku před smrtelnou agonií.“  Během roku pak počet členů klesl na 123.

Dne 6. února 1949 rozhodla valná hromada odbočky, na níž bylo přítomno pouze 20 členů, aby se organizace zrušila. A tak tato okresní odbočka Zemského ovocnického spolku moravského v B. p. H. zaniká. Tehdejší předseda Ing. Zavadil doporučil členům, aby vstoupili do nově se tvořící organizace zahrádkářů v Bystřici pod Hostýnem.
Za jakých okolností tato nová organizace vznikla? Když vrcholila krize Okresní odbočky ZOSM, napsal tehdejší její pokladník Antonín Horák Jednotě zahrádkářů do Prahy, aby mu poslali propagační materiály, včetně jejich nového časopisu ,,Přítel zahrad“. Tak byla 6. února 1949 na ustavující schůzi založena nová, v pořadí již druhá zahrádkářská organizace Spolek zahrádkářů v Bystřici pod Hostýnem, člen Jednoty zahrádkářů v Praze.
Členy byli zahrádkáři z Bystřice p. H., kteří asi v počtu 125 přestoupili z právě zaniklé Okresní odbočky ZOSM.

Vedoucími funkcionáři byli:
předseda  Antonín Horák, zahradník
místopředseda  Ing. Zavadil, důchodce
pokladník  Albín Wollner, důchodce
jednatel  Josef Barbořík, učitel
hospodář  František Pacelka, obuvník
zapisovatel  Jan Perutka, učitel a kulturně propagační referent zahrádkářů

Změnila se organizace, změnilo se vedení, ale nezměnily se okolnosti, na nichž ztroskotala bývalá odbočka. Vnitropolitická situace se vyhrocovala, větším a bohatším velkozemědělcům vzali půdu, a to ještě v tom lepším případě. I na Bystřicku byla situace podobná. Například zahradnickou školku tehdejšího člena spolku Antonína Horáka převzaly od roku 1950 do nájmu Státní statky Gottwaldov, ale nikdy nájem nezaplatily. A od 1. ledna 1953 přešla školka do majetku Školního statku v Bystřici p. H., jehož dřívějším majitelem byl statkář Břetislav Šimon. Schůze spolku byly více méně formální. Tak popisuje situaci ve spolku tehdejší kronikář a přidává: ,,Lhostejnost povážlivě hlodala na pracovním elánu celé organizace.“

Jednou z posledních spolkových akcí byl vydařený zájezd do Lednice v červnu 1950. Ale už na výroční schůzi spolku 4. 3. 1951 přišla krize. Při volbách nechtěl nikdo z přítomných přijmout žádnou funkci ve výboru. Proto byla svolána nová schůze, ale ani na ní nikdo žádnou funkci nepřijal. A tak bylo oznámeno ONV v Holešově a Okresní odbočce Jednoty zahrádkářů v Holešově, že druhá zahrádkářská organizace v Bystřici p. H. zanikla. Její činnost trvala jen dva roky.
                                               

                                                     Podle kroniky zpracoval
vlamac