První ukázkový zápas v házené byl sehrán v r. 1947 a utkaly se v něm týmy T. J. Sokol Úvaly u Prahy a AC Sparta Praha. Toto utkání připomíná jedna ze šesti (!) kronik házené v TJ Sokol Dřevohostice. V r. 1950 bylo uspořádáno první mistrovství republiky (tehdy celostátní mistrovství) v házené. Zúčastnilo se ho 12 družstev, která se utkala systémem každý s každým dvakrát, jednou doma, jednou na hřišti soupeře, tedy běžným systémem i v současnosti praktikovaným.

Mistrem ČSR se stal ATK Praha. Pořadí dalších: 2. GZ Královo Pole Brno, 3. Svit I. Gottwaldov, 4. Kovosvit Sezimovo Ústí, 5. Slavia Praha, 6. Sokol Dřevohostice, 7. Sparta Praha, 8. GZ Brno IV, 9. Sokol Vinohrady Praha, 10. SKD Liberec, 11. Svit Otrokovice, 12. Armaturka Ústí nad Labem. Nejméně osm těchto týmů mělo ve svém názvu také zkratku ZSJ a to znamenalo Závodní sokolská jednota, počátkem padesátých let 20. století rozšířený název na základě hesla: „Sokol patří pracujícím.“ATK Praha byl předchůdcem nynější Dukly Praha. Zkratka ATK krátila název Armádní tělovýchovný klub. Od r. 1953 byl pražský vojenský klub uváděn pod názvem ÚDA Praha (Ústřední dům armády), od r. 1957 je již užíván název Dukla Praha. Házenkáři Dřevohostic a Zlína se tedy zařadili mezi dvanáct průkopníků handballu v AČSR. V úspěšném a možno říci i kdysi slavném házenkářském trojúhelníku Dřevohostice – Holešov – Bystřice to byly tedy Dřevohostice, které první přešly z původní české, neboli národní házené na mezinárodní házenou. V Holešově se házená podle mezinárodních pravidel začala hrát na podzim r. 1962 a v Bystřici přesně o rok později, tj. na podzim r. 1963, tedy přesně před 50 lety.

Příznivci české házené v Bystřici se však alespoň částečně s handballem seznámili již na jaře r. 1957. Po skončení sezony r. 1956 totiž nastoupilo několik hráčů, největší opory bystřického družstva, k výkonu základní vojenské služby. Oslabený bystřický tým však byl posílen třemi hráči z TJ Sokol Dřevohostice. Byli to: Vladimír Burda, Josef Glacner a František Dostál. V prvním zápase jarní sezony ve II. lize porazilo družstvo TJ Tatran Bystřice p. H. přesvědčivě Spartak Velké Meziříčí 14:6 a trojice z Dřevohostic plnila funkci 1. útoku. Jejich hra nabídla zajímavou podívanou. Hráči se pohybovali a přihrávali jen za brankovištěm, nepronikali do brankoviště a nevytvářeli „kolotoč“ při svých akcích. Bystřickým divákům chyběl u nich pověstný a pestrý útočný rejstřík z české házené, jejich hra působila zdánlivě staticky, trojice se však prosadila a byla velmi úspěšná. Vždyť ze 14 branek nastřílela deset (Burda 5, Glacner 3, Dostál 2).

Počátky

První dvě sezony 1963–1964 a 1964–1965 bylo družstvo mužů TJ Tatran Bystřice p. H. účastníkem krajského přeboru II. třídy, oblast Gottwaldovsko a Holešovsko. Šlo pochopitelně o základní třídu, ve které nehrozil sestup. V obou sezonách zůstávala mezinárodní házená v Bystřici poněkud ve stínu české házené, v níž patřila Bystřice mezi elitu, byla účastníkem nejvyšší třídy od r. 1960.

Zápasy v obou příbuzných sportech probíhaly na stejném hřišti u sokolovny v Soudní ulici a tak se branky i označení hřiště střídaly podle potřeby. Každou druhou neděli dopoledne však muselo být hřiště připravené pro mistrovský zápas IL. ligy české házené. V tomto směru bylo hřiště u sokolovny asi raritou mezi házenkářskými hřišti v tehdejší ČSSR. Zápasy v mezinárodní házené se hrávaly často ve všední dny odpoledne, nejčastěji ve středu, ať už šlo o zápasy doma nebo venku.

Sezona 1963–1964 v krajském přeboru II. třídy

V sezoně 1963–1964 měl krajský přebor II. třídy na podzim r. 1963 pět účastníků a každý z nich tedy odehrál čtyři zápasy. Bystřický tým porazil doma v prvním zápase Tatran Holešov B 26:24 a byl to první historický zápas v mezinárodní házené v dějinách bystřické házené. Ve druhém utkání u sokolovny porazil bystřický celek TJ Gottwaldov C 16:7. Na hřištích soupeřů prohrála Bystřice se Slavií Fatra Napajedla 12:14 a pak remizovala 14:14 s ČSAO Holešov.

Před zahájením jarní sezony v r. 1964 však družstvo ČSAO Holešov (Československé automobilové opravny) vstoupilo ze soutěže a jeho výsledky byly anulovány. Současně se však na jaře přihlásily do soutěže dva týmy, Moravan Kvítkovice a Slovan Luhačovice a všichni ostatní účastníci se s nimi na jaře utkali dvakrát. Museli se pochopitelně utkat i oba jarní nováčci a tím vlastně byla dodatečně dohrána podzimní sezona. Krajský přebor měl tedy na jaře šest účastníků.

Bystřický celek hrál na jaře doma čtyři zápasy a všechny vyhrál. Nejprve porazil Kvítkovice 14:7, pak TJ Gottwaldov C 20:9 (zřejmě na přání hostů se i odveta hrála v Bystřici), Slavii Fatra Napajedla 16:7 a kontumačně 12:0 Luhačovice, které se k zápasu nedostavily. Na hřištích soupeřů Bystřice porazila 13:7 Luhačovice, pak prohrála těsně 9:10 s Kvítkovicemi a nakonec 17:22 s T. Holešov B.

Bilance první sezony bystřické mezinárodní házené byla tedy následující: 10 zápasů, 7 vítězství, 3 porážky, aktivní poměr branek 155:107, 14 bodů a 3. místo se stejným počtem bodů, jako družstva na 1. a 2. místě, rozhodlo nejhorší skóre Bystřice. A v jaké sestavě odehrála Bystřice svou premiérovou sezonu 1963–1964 v mezinárodní házené? Bohužel zachovaly se pouze sestavy ze třech jarních domácích zápasů s Kvítkovicemi, Gottwaldovem C a s Napajedly. V nich se vystřídalo celkem 14 hráčů: Branku Bystřice hájili Vladimír Čech a Ladislav Perutka, obranu a útok zajišťovali Miroslav Žůrek, Josef Číž, Zdeněk Vybíral, František Čech, Rudolf Měchura, Karel Winkler, František Vaněk, Vladimír Navrátil, Milan Sláma, František Vaculík, Karel Kurečka a Jaroslav Maniš. V dalších sedmi utkáních mohli tedy startovat i někteří další hráči. Jak je patrné, ve výše uvedené sestavě bylo 10 hráčů z družstva I. ligy v české házené.

Závěr a vyvrcholení první bystřické sezony 1963–64 v mezinárodní házené byly víc než slavnostní. V sobotu 30. května 1964 se uskutečnil přátelský zápas, v němž se Bystřice utkala s mnohonásobným mistrem republiky, s týmem Dukla Praha. Pražští hosté nastoupili v kompletní sestavě, s celou řadou hráčů zvučných jmen – reprezentantů ČSSR a po exhibiční hře zvítězili 35:17. Bystřickým divákům se představili: Škarvan, Havlík, Duda, Rada, Rážek, Trojan, Mareš, Beneš, Sviták, Kőnig, Hőkl, Kulhánek a další. Přijel i další reprezentační brankář Jiří Vícha, ale v zápase nenastoupil.

V památném zápase se zachovala i sestava družstva Tatranu Bystřice, v němž se vystřídalo 12 hráčů. Branku proti silnému soupeři hájili Vladimír Čech a Ladislav Perutka, dále hráli František Čech, František Vaculík, Josef Číž, Vladimír Navrátil, Jaroslav Maniš, František Vaněk, Rudolf Měchura, Milan Koláček, Karel Kurečka a Jiří Ferenc. Branky domácích stříleli: Koláček 4, Měchura 3, Ferenc 2, Kurečka 2, Maniš 2, Navrátil 2 a Číž 2.

Historický zápas byl sehrán vlastně ještě před koncem sezony, protože až pak se Bystřice utkala s Napajedly (další den v neděli 31. května doma) a pak s Holešovem B na hřišti soupeře. Sezona 1963–1964 však měla ještě jedno zpestření a to již v zimní přestávce mezi podzimem 1963 a jarem 1964. V březnu r. 1964 totiž Československo pořádalo mistrovství světa v házené mužů a jedna ze čtyř skupin hrála své zápasy v Gottwaldově. Hrálo se na zimním stadionu, protože házenkářská a víceúčelová hala byla postavena ž v r. 1971. Z Bystřice byl tehdy vypraven autobus na zápas Jugoslávie – USA a zájem byl velký. Několik desítek zájemců vyplnilo všechna sedadla i celou uličku v autobuse.

Vlastimil Doležel