Průměrná měsíční teplota v prosinci byla +2,2 °C, což je 2,9 °C nad dlouhodobým normálem. Nejvyšší denní teplota byla naměřena +11,4 °C (24. 12.), nejnižší naměřená teplota byla -5,5 °C (3. 12.), nejnižší teplota v přízemní vrstvě byla -8,2    °C (3. 12.). Byly dva ledové dny s nejvyšší denní teplotou pod 0,0 °C (18. 12., 19. 12.) a 18 mrazových dnů, kdy nejnižší denní teplota klesla pod bod mrazu (2.–8. 12., 10. 12., 12.–17. 12., 20.–21. 12., 30.–1. 12.). Mráz jen v přízemní vrstvě vzduchu se vyskytl ve 4 dnech (11. 12., 22. 12., 24. 12., 28. 12.).

Byly překonány teplotní rekordy pro dva prosincové dny: nové teplotní maximum za období od r. 1961 pro 26. 12. je +11,3    °C, dosud bylo +10,6 °C z r. 1983, pro 28. 12. je nová hodnota také +11,3 °C, dosud to bylo +8,3 °C z roku 1987. Měsíční úhrn srážek za prosinec činil 7,8 mm, tj. 17,4 % dlouhodobého normálu pro tento měsíc. Srážky, včetně nepatrných a neměřitelných, se vyskytly v 9 dnech, z toho v 7 dnech byly dešťové a ve 2 dnech sněhové. Mlha byla ve 2 dnech (13. 12. slabá po celý den, 21. 12. jen v ranních hodinách), jíní bylo ráno v 5 dnech (3. 12., 4. 12., 16. 12., 17. 12., 30. 12.)., jinovatka ve 2 dnech (16. 12., 17. 12.).

Převažoval vítr jižního (40,9 %), jihozápadního (11,8 %) a západního (8,6 %) směru, bezvětří bylo ve 25,8 % pozorování.  Prosinec se vyznačoval silnými větry: Dne 5. 12. jižní vítr ve večerních hodinách dosahoval rychlosti do 20 m/s, dne 6. 12. v noci až dopoledne měl jižní vítr rychlost do 15 m/s, odpoledne a večer již západní zesílil na 15–20 m/s, dne 7. 12. v noci a ráno stále západní vítr zeslábl na 15 m/s. Ve dnech 24. až 26. 12. vítr jižních směrů zesiloval až na 20–25 m/s, ojediněle v nárazech až 30 m/s. Dne 28. 12. dopoledne jižní vítr měl rychlost 15–20 m/s, odpoledne jihovýchodní vítr 20–25 m/s.

Prosinec roku 2013 se vyznačoval řadou zvláštností. Od 10. až do 25. 12. trvalo bezesrážkové období, které způsobil výskyt oblastí vysokého tlaku vzduchu nad střední nebo východní Evropou. Na území východní Moravy proudil teplý jižní vítr od jihu. Došlo ke vzniku inverze, jejíž horní hranice se pohybovala ve výšce kolem 800 m n. m. Důsledkem bylo na území našeho města a v okolí zataženo, mlhavo, ojediněle se vyskytlo slabé mrholení. Vzhledem k tomu, že v tomto období jsou i nejkratší dny v roce, počasí působilo na některé jedince silně negativně. K částečnému rozrušení inverze došlo jen ve dnech 16. 12. a 21. 12. Celé uvedené období se vyznačovalo o něco vyššími teplotami, bylo beze srážek i bez sněhové pokrývky.

Dalším extrémem byly dny se silnými větry. První takové větrné období bylo 5. a 6. 12., kdy se Bystřicko nacházelo na jižním okraji tlakové níže se středem nad Baltickým mořem, nárazy větru dosahovaly hodnot kolem 70 km/h. Škody způsobené větrem v podstatě nebyly žádné. Další zesílení větru se vyskytlo o Vánocích, nárazy větru v Bystřici a okolí dosáhly hodnot kolem 80 km/h a ojediněle nelze vyloučit (podle místních podmínek) i rychlost větru v nárazech okolo 100 km/h. Došlo k lámání větví stromů, převracení popelnic a laviček, menším škodám na střechách. Poslední větrná epizoda nastala 28. 12. v poledních hodinách, nárazy větru z jihovýchodního směru dosahovaly 75–80 km/h. Škody prakticky nebyly zaznamenány. Příčinou byly hluboké tlakové níže nad Severním mořem a Britskými ostrovy – tam byly škody veliké, včetně záplav. I když východní Morava byla daleko od centra tlakových níží, silné jižní až jihovýchodní proudění zasahovalo až sem. Výstrahu před  bouřlivým větrem s předstihem vydal Český hydrometeorologický ústav a město Bystřice pod Hostýnem bylo na nebezpečí včas upozorněno.
         

-Zk-, RNDr. Jiří Barbořík