Archiv Zpravodaje

Prezentace na adrese www.mubph.cz slouží jako archiv a není od 31.12. 2016 aktualizována.

Aktuální prezentace Městského úřadu v Bystřici pod Hostýnem najdete na adrese www.bystriceph.cz



Jak Bystřičtí mateřskou školu založili

"Podepsaní tlukou žádostí touto no dveře sboru vzdělaného..." aneb Jak Bystřičtí mateřskou školku založili

Část 1.

V listopadu loňského roku oslavila padesátiny bystřická mateřská škola v Palackého ulici, svého času první závodní školka ve městě, sedmdesát let od svého vzniku a působení ve vile u sokolovny si letos připomněla MŠ Sokolská. Kdy se ale začala psát celá historie mateřských škol v Bystřici pod Hostýnem? Kdy ve městě vznikla vůbec první mateřská škola? Bylo to před 116 lety, v roce 1898. A víme to vlastně kvůli půldennímu výpadku elektrického proudu. V kanceláři Zpravodaje přestaly bzučet počítače a zvonit telefony a my se pustili do probírání starých dokumentů. Tak byla vylovena ze tmy napěchované skříně Kronika mateřské školy v Bystřici pod Hostýnem, již začala na začátku 20. století pečlivě psát pěstounka Gusta Holibková. Poslední zápis je ze školního roku 1939/1940. Ze tmy zřejmě kronika vystoupila už podruhé, protože na její poslední straně stojí psáno: „Tato kronika byla uschována v plechové krabici a zakopána v zemi od května 1942 do srpna roku 1945“. A než bude znova uschována, tentokrát ve Státním okresním archivu Kroměříž, otevřeme ji. Hned na začátku je vložena zažloutlá žádost opatřená přijímacím razítkem Městské rady v Bystřici pod Hostýnem ze dne 1. 4. 1896, č. 456.

Slavné zastupitelství obecní města Bystřice pod Hostýnem!
Místní odbor Ústřední matice školské a podepsaní občané tohoto města žádají, aby slavné zastupitelství obecní počátkem školního roku 1896/1897 zřídilo svým nákladem po příkladu měst jiných mateřskou školku českou a opatřilo ji vším, co prospěch a rozkvět takového ústavu podmiňuje.
Žadatelé jsou přesvědčeni o tom, že nenajde se ve slavném sboru tom, na nějž se obrací, ani jediného muže, který by za dnešní doby význam školky mateřské podceňoval a neuznal, že pouze rychlým pořízením ústavu takového odčiní se křivda, která páchána byla na dítkách i rodičích tohoto města. Na dítkách proto, že dítky jiných měst od svého třetího roku požívají dobrodiní opatroven a tím vymaněny jsou škodlivým vlivům zevnějším, které tak často dávají celému žití jistý směr. Na rodičích pak zvláště proto, že je-li dítko nejdražším majetkem každých rodičů, jest ono chudého člověka majetkem jediným. A chudí rodičové jsou odkázáni oba na celodenní práci, povětšině mimo dům. Jak jinak by se oběma pracovalo, kdyby ty chvíle těžké práce nebyly ztrpčovány stálým strachem, že právě ve chvíli té, stalo se dítko mrzákem. S jakou radostí by rodiče spěchali domů, vědouce, že děcko najdou večer zdravé a čilé a že toto se zářícím zrakem bude jim vyprávěti, co v mateřské školce nového se naučilo. Pak zajisté odpadla by i nechuť ku povinné návštěvě školní, nyní tak často se jevící.
Podepsaní tlukou žádostí touto na dveře sboru vzdělaného a jsou jisti, že spravedlivé jich žádosti bude vyhověno. A nebude-li, přijdeme ještě četněji a budeme tlouci tak dlouho, až nám bude otevřeno.
V Bystřici pod Hostýnem 27. března 1896

Pod žádostí jsou podepsáni představitelé tehdejšího Místního odboru Ústřední matice školské v Bystřici pod Hostýnem Dr. Buriánek, t. č. předseda, Ludvík Navrátil, jednatel a další.
To, že žadatelé dlouho tlouci nemuseli, je zřejmé z textu na rubu žádosti. Tady už je koncipována odpověď v tom smyslu, že obecní zastupitelstvo se usneslo, aby byl prozatím založen třináctičlenný výbor čítající některé z žadatelů a několik městských zastupitelů, který by přípravy k otevření činil a prostředky hmotné sbíral, aby školka na počátku školního roku 1897/1898 otevřena býti mohla. Dne 19. září 1897 pověření pánové svou práci dokončili a informovali o tom obec oficiálním dopisem, později také pečlivě uloženým mezi stránky školní kroniky.

Slavný obecní výbore!
Sbor důvěrníků pro zřízení školky mateřské klade sobě za čest slavnému obecnímu výboru oznámiti, že podařilo se za pomoci urozeného pana barona a dobrotivé paní baronky z Loudonů, slavné firmy pánů bratří Thonetů, slavných místních záložen a jiných dobrodinců konečně velkomyslnou podporou Jeho Veličenstva císaře a krále Františka Josefa I. shromáždit fond ku vydržování české mateřské školky potřebný a odevzdává tentýž se zdvořilou žádostí, by slavný obecní výbor dle přání šlechetných dárců další potřebné kroky v době nejbližší učiniti ráčil, by školka mateřská ještě letos svému účelu odevzdána býti mohla. Doklady jakož i výkazy potřebné jsou přiloženy.

Tak tedy (se vší slávou) byl učiněn rozhodující krok k založení první bystřické mateřské školy. Na schůzi školního výboru 26. března 1898 byly schváleny stanovy mateřské školy, stanovy a povinnosti pro opatrovnici, která měla pomáhat hlavní pěstounce. Dne 18. dubna 1898 se otevřela v budově dívčí školy na náměstí první mateřská škola v Bystřici pod Hostýnem.  

Stanovy veřejné školy mateřské spojené s dívčí školou obecnou v Bystřici pod Hostýnem
(vybrané pasáže)

1. Účelem školy mateřské jest podporovati a doplňovati domácí vychovávání dítek v tom věku, kdy nejsou ještě povinny do školy choditi, připravovati tedy dítky k vyučování ve škole obecné spořádaným cvičením těla a smyslů, jakož i přirozeným vzděláváním ducha.
2. Prostředky vychovávání jsou: zaměstnání, kteráž vzdělávají pud k činnosti tvořivé, hry v pohybu se zpěvem i beze zpěvu, nazírání na předměty a obrazy a rozhovory o nich, povídky a básničky.
3. Do školy mateřské přijímají se děti obojího pohlaví po dokonaném třetím roce až do skončení šestého roku životního.
4. U přijímání dítek dlužno podati průkaz o jejich stáří, pak udati jméno, stav a bydliště rodičů. Děti, které mají na sobě nějakou vadu, z níž by jiným chovancům mohlo vzejíti nebezpečenství, nemohou do školy mateřské přijaty býti.
5. Onemocní-li dítě nebo jeho spolubydlící nemocí nakažlivou (totiž prašivkou, nakažlivým zánětem očním, neštovicemi, spálou, osýpkami, dusivým kašlem, na dyfteritis nebo parotitis), má se od návštěvy školní vzdalovati.
6. Škola otevřena jest denně od půl osmé hodiny ranní do čtvrté odpoledne.
7. Rodiče jsou povinní dítky své umyté, učesané a ročnímu počasí přiměřeně oblečené do školky přiváděti a je v dobu určitou z ní odváděti.
8. Měsíční poplatek za jednoho chovance obnáší 30 kr.
9. Potřebné prostředky zaměstnávací obdrží dítky ve škole bezplatně. 
10. Příbuzným dítek dovoleno jest školu mateřskou navštíviti kteroukoliv dobu, osobám cizím jen, opoví-li se. Navštěvovatelům není dovoleno dítky pokrmy podělovati anebo v zaměstnání školním překážeti.  

Povinnosti opatrovnice při veřejné škole mateřské v Bystřici pod Hostýnem
(vybrané pasáže)

1. Opatrovnice ve škole mateřské má býti osoba silného těla, zdravého ducha a bezúhonných mravů.
2. Opatrovnici přísluší šetřiti pokynů daných jí od pěstounky, s níž povždy a ve všem udržovati má dobrou vůli způsobem slušným.
3. ona jest povinna místnost školní v pravý čas otopovati a ji v poledne a po odchodu dítek větrati. Tuto pak i chodbu každodenně ze špíny a prachu řádně čistiti, podlahu první sobotu každého měsíce vydrhnouti. Školní lavice a desky u oken buďtež nějaký čas po zametení řádně utřeny, skříň, stůl, tabule, kamna, věšáky na šaty oprášeny.
4. Záchody chovati jest vždy čisté.
5. Opatrovnice pomáhá dítkám při svlékání šatů a oblékání, jakož i při jiných potřebách tělesných. Opatřuje jim též čerstvou vodu pitnou.
6. Při zaměstnání dítek pěstounkou jest se opatrovnici vždy úplně mlčky a klidně chovati, musí však, kdykoliv toho jest třeba, při hrách dětských a zpěvu pěstounku podporovati.

První pěstounkou v nově otevřené bystřické školce byla podle kroniky ustanovena Alžběta Klórová (*1878) z Lipníka nad Bečvou, která zkoušky pro pěstounky mateřských škol složila v Praze na Českém ženském státním ústavu učitelek. Ročně dostávala 300 zl a 50 zl na byt. První opatrovnici, jejíž jméno není v kronice zaznamenáno, příslušelo 180 zl ročního platu.

Připravila msch



Design By Macik