První pátek v měsíci září je už každoročně dnem setkávání bývalých žákyň dívčí školy, ročníku 1940. To letošní však bylo trochu zvláštní. Vždyť už uplynulo plných 60 let, co jsme vyšly ze školních lavic. Dnes už ani nerozlišujeme, kdo byl v áčku a kdo v béčku. I škola měla trochu jiná název než nyní. V roce 1951 jsme nastupovaly do 1. ročníku 2. střední školy Františka Táborského. Tento název škola nesla až do roku 1953. Od školního roku 1953–1954 jsme se staly žákyněmi tříd 8. A a 8. B osmileté střední školy Františka Táborského. A ještě jednu změnu jsme musely zvládnout: závěrečné zkoušky. Ty se konaly formou písemnou z jazyka českého, ruského a matematiky a formou ústní z těchto tří předmětů, plus předmětu volitelného – dějepisu nebo biologie, fyziky či chemie. Na vysvědčení z pololetí byl dodatek, že: „Žákyni bylo vydáno vysvědčení o závěrečné zkoušce 21. června 1954.“ V tomto školním roce však existovaly ještě tzv. JUKy (jednoroční učební kurzy).

Zkrátka bylo nač vzpomínat v příjemném prostředí restaurace Zahájené, za krásného slunečného počasí. Vždyť jsme tenkrát byly mladší o 60 let. Školní trápení a smutky uplynuly jako voda v Bystřičce. Rády jsme si připomněly naše učitele a spolužačky, všechny, kteří nás bohužel už navždy opustili, a těšíme se na příští prvopáteční zářijové setkání v roce 2015.
M. Foltýnová