„Ťuk, ťuk!“ „Prosím?“ No ano, již čtvrtý ročník Hostýnského YETTYho nám zaklepal na dveře! A jaké to bylo? To se dočtete v následujících řádcích. Letos jsem se rozhodl, že mým příznivcům trošku zamotám hlavu a změním již zajetou trasu. Vymyslel jsem tedy náročnou túru z Trojáku přes Bludný, Košovy a Rychtářku až na Tesák, nic pro slabé nátury, to vám říkám. Celá měřila 10 kilometrů, ale pro některé jedince musela být věru nekonečná. Ale teď pěkně popořádku… Ráno jsem se probudil, a co to nevidím – déšť, mraky, které nevypadaly, že by jen tak odpluly. „Ach jo!“ povzdechl jsem si. Ale přece správného dobrodruha žádné počasí neodradí. Během dne jsem dostal také zprávu, že i přes všechny okolnosti se zaregistrovalo 157 účastníku, z čehož jsem měl obrovskou radost. „To už je tolik?“ honem, ať stihnu YETTYbus! Přesně v 6 hodin vyrážel z vlakového nádraží v Bystřici pod Hostýnem, pro nadšené turisty jsme se zastavili i na autobusovém nádraží, náměstí a na zastávkách podél Chvalčova. Při příjezdu na Troják už jsme věděli, že tento ročník opravdu nebude žádná sranda. Holky na registraci všechny poctivě zapsaly, aby se nám nikdo neztratil, to by bylo! Každý dostal pro bezpečnost svítící náramek a mohl vyrazit směr Bludný, kde už čekala country kapela HogoFogo. Vyrazilo nás tam v konečném výsledku 121, což je krásné číslo. I přes občasný déšť jsme se všichni posilnili špekáčky, koláčky, starší slivovicí nebo nápoji z YETTYho baru, který připravili hasiči z Chvalčova a Hošťálkové. Avšak počasí venku stále nevypadalo příznivě… Pořadatelé tedy rozhodli, že ti, kteří se vzdávají cesty, mohou jet YETTYbusem do Sport hotelu Tesák a tam počkat na zbytek výpravy, a kdo chce, může jít pěšky, což vypadalo jako dost velká výzva, jelikož cesta byla díky vydatným dešťům o to náročnější. Na cestu do neznáma vsadilo 60 odvážlivců! Hasiči nás pečlivě kontrolovali, počítali a dávali nám „posilňováka“, abychom to všechno zvládli. „Fu, fu, poslední kousek!“ říkal jsem si šťastně. A už! Vidím světla Sport hotelu, kde už na nás všichni netrpělivě čekali. A čekaly na nás i jiné věci. Zelná polévka, guláš a řízek s chlebem, no kdo by se netěšil! Tak jsme si naplnili žaludky, načerpali energii a uklidili se do přistavených YETTYbusů, které nás zavezly domů.

Já jsem se se všemi rozloučil a šel si hledat nějaký nocleh do lesů. Cestou jsem jen zářil štěstím a byl jsem rád, že všechno dopadlo i přes počáteční trable dobře. A uvědomil jsem si, že tak přátelské lidi jako jsou tady, nenajdete nikde. Poslední větou bych chtěl poděkovat Jakubu Juračkovi ze Skiareálu Troják,  hasičům z Chvalčova a Hošťálkové, portášům, Rescue teamu Hostýnské vrchy, Místní akční skupině Podhostýnska, Martinu Horníkovi, Antonínu Novosadovi a všem ostatním dobrovolníkům, kteří se na této akci podíleli. Zvláštní poděkování i všem nebojácným horalům. Tímto se s vámi loučím a zase na zimním YETŤY ahoj!
Váš chlupáč YETTY