Memoárovou literaturu rozšířilo v prvních měsících letošního roku nevelké dílko, které však stojí za přečtení zejména milovníkům výtvarného umění. JUDr. Josef Lhota vydal v nakladatelství Novela Bohemica útlou, asi osmdesátistránkovou knížku O životě s výtvarnými umělci. Vzpomíná v ní formou krátkých glos na lidi, které poznal při svém dlouhém pobytu v různých uměleckých institucích a skupinách.

JUDr. Josef Lhota (nar. 1928) byl v mládí postižen obrnou, která podstatně ovlivnila jeho následný dlouhý a zajímavý život. Po absolvování pražských práv v r. 1951 nemohl sehnat zaměstnání. Jeho kádrový profil byl poznamenán členstvím v Národně socialistické straně. Díky šťastné náhodě a jeho zálibě ve výtvarném umění byl přijat do Svazu výtvarných umělců Mánes jako, dnešní terminologií řečeno, technicko-organizační pracovník.

Celý svůj dlouhý život se pohyboval mezi výtvarnými umělci. A nebyl to jen spolek Mánes, kde se dr. Lhota angažoval. Mnoho skupin výtvarných umělců a jejich spolků akceptovalo jeho organizační schopnosti a pevné názorové postoje a přijímalo jej jako svého platného a spolehlivého člena. Dlouhá léta strávená uprostřed bohatého a inspirativního uměleckého života dala vzniknout pevným a názorově propojeným přátelstvím. Umožnila však také sledovat umělecký a společenský život od konce 2. světové války do současné doby. Jeho nestranný pohled a profesní odstup z něho udělaly objektivního glosátora a komentátora českého výtvarného umění posledních 65 let.

K našemu kraji získal dr. Lhota blízký vztah prostřednictvím přátelství se sochařem Oldřichem Drahotušským, rodákem z Podhradní Lhoty, a jeho ženou Janou Drahotušskou Koštovalovou. Bylo to v době, kdy pořádala umělecký odkaz obou svých zemřelých manželů Oldřicha Drahotušského a Vladimíra Koštovala.  Dr. Lhota přispěl velkou měrou k tomu, aby Oldřich Drahotušský měl v bystřickém zámku svou trvalou expozici, zachycující jeho umělecký odkaz.

JUDr. Josef Lhota dnes žije v penzionu pro seniory v pražské Krči. Prostor jeho maličkého pokojíku vždy naplňují pořady stanic Českého rozhlasu Vltava nebo D dur.  Vedle početné rodiny jej navštěvují desítky přátel, známých a bývalých spolupracovníků. S velkým potěšením přijímá také návštěvy z Bystřice, kde si našel během svých krátkých pobytů mnoho spřízněných duší.

Knížku, kterou jsem od něj dostal, jsem přečetl už při zpáteční cestě vlakem doslova jedním dechem. Je plná vzpomínek a postřehů, psaná svižným a čtivým jazykem.  Jak zázračně funguje dr. Lhotovi paměť, jsem si uvědomil, když jsem v předmluvě jeho knížky narazil na lakonické konstatování o absenci jakýchkoliv poznámek a archivních materiálů. Miniaturní prostor jeho současného obydlí neumožňuje všechny potřebné materiály soustředit a třídit. Autor se musel spolehnout jen na své vlastní vzpomínky, maximálně ověřené a konzultované s přáteli.  S vydáním knihy mu nezištně pomohl jeho přítel, malíř a přepisovač nahraných rozhovorů Václav Špale, který v doslovu osvětluje okolnosti, za nichž kniha vznikla.

Svůj exemplář knihy dávám do městské knihovny, aby si Bystřičané měli možnost přečíst vzpomínky bystrého člověka, jenž měl štěstí a potkával dobré lidi, dobré umění a práce mu byla i zábavou. Knížka Josefa Lhoty O životě s výtvarnými umělci je knížkou o životě moudrého a šťastného člověka. Josefe, díky za ni…
                                                                                                                                              

PaM