- Archiv Zpravodaje
- 2009-12
- 2010-01,02
- 2010-03
- 2010-04
- 2010-05
- 2010-06
- 2010-07,08
- 2010-09
- 2010-10
- 2010-11
- 2010-12
- 2011-01,02
- 2011-03
- 2011-04
- 2011-05
- 2011-06
- 2011-07,08
- 2011-09
- 2011-10
- 2011-11
- 2011-12
- 2012-01,02
- 2012-03
- 2012-04
- 2012-05
- 2012-06
- 2012-07,08
- 2012-09
- 2012-10
- 2012-11
- 2012-12
- 2013-01,02
- 2013-03
- 2013-04
- 2013-05
- 2013-06
- 2013-07,08
- 2013-09
- 2013-10
- 2013-11
- 2013-12
- 2014-01,02
- 2014-03
- 2014-04
- 2014-05
- 2014-06
- 2014-07,08
- 2014-09
- 2014-10
- 2014-11
- 2014-12
- 2015-01,02
- 2015-03
- 2015-04
- 2015-05
- 2015-06
- 2015-07,08
- 2015-09
- 2015-10
- 2015-11
- 2015-12
- 2016-01,02
- 2016-03
- 2016-04
- 2016-05
- 2016-06
- 2016-07,08
- 2016-09
- 2016-10
- 2016-11
- 2016-12
Hlavní nabídka
O životě s výtvarnými umělci
- Bystřické kino s novým projektorem
- Bystřičan, jenž válku s nacisty musel vést dlouhých sedm let
- Bystřičtí minigolfisté zahájili novou sezonu v Ostravě
- Editorial
- Házená
- Hororové povídky v knihovně
- Jak Bystřičtí mateřskou školu založili
- Jaké bylo počasí v březnu
- Jarní badmintonový turnaj
- Knižní novinky v městské knihovně
- Konírna přivítá punkovou nostalgii
- Kopaná
- Kozákovi s indiány poputují do Holešova
- Květen – měsíc včel a včelařů
- Město je lépe zabezpečeno pro krizové situace
- Minifestival – filmy podle Hejcmana
- Mladé jasany vysazeny na náměstí
- MUZEJNÍ NOC
- Naše velké vítězství s TurboCADem
- O muzejní noci do kaple
- OSLAVY SVÝCH DRUHÝCH NAROZENIN A DNE RODINY
- Parkování pro návštěvníky úřadu
- Piloxing s Editou
- Polárník v Zahradě
- Prach, štěrk a pírka touhy z křídel Pegasů
- Provoz minigolfu pro veřejnost v květnu
- Přehled kulturních akcí v květnu a červnu 2015
- Příměstské tábory pro nejmenší
- Senioři a jejich bezpečí
- Sovadinští si zahráli
- Společenská kronika
- Thálie domácí aneb Bystřičané sobě
- Úklid Hostýnských vrchů 2015
- Uzavírka silnice do Sovadiny
- Včelín je naše perníková chaloupka
- Z centra na sídliště Salzkottenskou promenádou
Memoárovou literaturu rozšířilo v prvních měsících letošního roku nevelké dílko, které však stojí za přečtení zejména milovníkům výtvarného umění. JUDr. Josef Lhota vydal v nakladatelství Novela Bohemica útlou, asi osmdesátistránkovou knížku O životě s výtvarnými umělci. Vzpomíná v ní formou krátkých glos na lidi, které poznal při svém dlouhém pobytu v různých uměleckých institucích a skupinách.
JUDr. Josef Lhota (nar. 1928) byl v mládí postižen obrnou, která podstatně ovlivnila jeho následný dlouhý a zajímavý život. Po absolvování pražských práv v r. 1951 nemohl sehnat zaměstnání. Jeho kádrový profil byl poznamenán členstvím v Národně socialistické straně. Díky šťastné náhodě a jeho zálibě ve výtvarném umění byl přijat do Svazu výtvarných umělců Mánes jako, dnešní terminologií řečeno, technicko-organizační pracovník.
Celý svůj dlouhý život se pohyboval mezi výtvarnými umělci. A nebyl to jen spolek Mánes, kde se dr. Lhota angažoval. Mnoho skupin výtvarných umělců a jejich spolků akceptovalo jeho organizační schopnosti a pevné názorové postoje a přijímalo jej jako svého platného a spolehlivého člena. Dlouhá léta strávená uprostřed bohatého a inspirativního uměleckého života dala vzniknout pevným a názorově propojeným přátelstvím. Umožnila však také sledovat umělecký a společenský život od konce 2. světové války do současné doby. Jeho nestranný pohled a profesní odstup z něho udělaly objektivního glosátora a komentátora českého výtvarného umění posledních 65 let.
K našemu kraji získal dr. Lhota blízký vztah prostřednictvím přátelství se sochařem Oldřichem Drahotušským, rodákem z Podhradní Lhoty, a jeho ženou Janou Drahotušskou Koštovalovou. Bylo to v době, kdy pořádala umělecký odkaz obou svých zemřelých manželů Oldřicha Drahotušského a Vladimíra Koštovala. Dr. Lhota přispěl velkou měrou k tomu, aby Oldřich Drahotušský měl v bystřickém zámku svou trvalou expozici, zachycující jeho umělecký odkaz.
JUDr. Josef Lhota dnes žije v penzionu pro seniory v pražské Krči. Prostor jeho maličkého pokojíku vždy naplňují pořady stanic Českého rozhlasu Vltava nebo D dur. Vedle početné rodiny jej navštěvují desítky přátel, známých a bývalých spolupracovníků. S velkým potěšením přijímá také návštěvy z Bystřice, kde si našel během svých krátkých pobytů mnoho spřízněných duší.
Knížku, kterou jsem od něj dostal, jsem přečetl už při zpáteční cestě vlakem doslova jedním dechem. Je plná vzpomínek a postřehů, psaná svižným a čtivým jazykem. Jak zázračně funguje dr. Lhotovi paměť, jsem si uvědomil, když jsem v předmluvě jeho knížky narazil na lakonické konstatování o absenci jakýchkoliv poznámek a archivních materiálů. Miniaturní prostor jeho současného obydlí neumožňuje všechny potřebné materiály soustředit a třídit. Autor se musel spolehnout jen na své vlastní vzpomínky, maximálně ověřené a konzultované s přáteli. S vydáním knihy mu nezištně pomohl jeho přítel, malíř a přepisovač nahraných rozhovorů Václav Špale, který v doslovu osvětluje okolnosti, za nichž kniha vznikla.
Svůj exemplář knihy dávám do městské knihovny, aby si Bystřičané měli možnost přečíst vzpomínky bystrého člověka, jenž měl štěstí a potkával dobré lidi, dobré umění a práce mu byla i zábavou. Knížka Josefa Lhoty O životě s výtvarnými umělci je knížkou o životě moudrého a šťastného člověka. Josefe, díky za ni…
PaM
©Městský úřad Bystřice pod Hostýnem
Design By Macik