Milí čtenáři,
už jste někdy měli svého města plné zuby? Stalo se vám povinností, nekonečným opakováním, těžkou únavou, šedou myší? Je-li únor tak liknavý, jako byl ten letošní, není se čemu divit. Proto mě potěšilo přání jednoho z mých vzdálených redakčních přátel. Bylo zrovna podmračené řadové úterý vyvedené ve stupních šedi, když požádal o balíček černobílých narychlo focených obrázků města. Nic zvláštního, říkal, takové obyčejné věci, které denně míjíš, když jdeš po ulici, a všimne si jich už jen sváteční host. Kamínky do mozaiky, do kapsy, do hrsti, město po kapkách – aby se člověk cítil, jako by tam byl...
To focení mě ohromně bavilo. Pár obrázků jsem nakonec schovala i pro nás štamgasty, abychom věděli, že jsme tu opravdu byli. Krásný březen.
Ilona Musichina