1829
Krumpholc:
Řecko samostatné. (Řecko bylo součástí Osmanské říše. S rostoucí vzdělaností došlo ve druhé polovině 18. století k národnímu obrození, objevují se první myšlenky na vymanění se z osmanského područí. První povstání začalo v březnu 1821, o několik měsíců později bylo ale potlačeno. Konflikty a násilnosti na obou stranách vyústily v roce 1827 v námořní bitvu    u Navarina, která skončila vítězstvím křesťanů. Na straně Řeků bojovaly také Rusko, Velká Británie a Francie. Roku 1830 byl řecký stát oficiálně uznán velmocemi jako nezávislé království. Pozn. red.)
Roku 1829 vystoupl na veřejnost Francouz Baithennus Thimmonier se svým vynálezem šicího stroje (na steh řetízkový) a ve Vídni Damian vynalezl harmoniku tahací. (První návrh na šicí stroj si dal patentovat už v roce 1790 Angličan Thomas Saint. Tento návrh ale nebyl nikdy realizován. První šicí stroj s řetízkovým stehem byl sestrojen v Rakousku, vynálezcem se stal Josef Madersperger. Se svým návrhem ale v provozu neuspěl. Francouz Barthélémy Thimmonier byl tedy až třetí v pořadí. V roce 1830 vybudoval manufakturu, v níž bylo už několik desítek strojů, dělníci je ale z obav o práci zničili. Pozn. red.)
Roku 1829 umírá herold národního našeho probuzení, jehož prostřednictvím Komenský podává ruku mučedníku kostnickému – Josef Dobrovský, jenž i v Bystřici naší hledal zdraví…
Dne 28. prosince obec povolila Donatu Ziffererovi, by sobě zřídil nádržku naproti studánky „Jordánky“, ze které povede dále troubami podzemními vodu do své palírně a bude za to povinen pánům na radnici při martinském shromáždění dáti půl bečky piva a 4 mázy kořalky.

1830
Krumpholc:
Belgie se odtrhla od Holandska. (V 18. století anektovala Belgii Francie v čele s Napoleonem. Po Napoleonově porážce a Vídeňském kongresu, který se konal v roce 1815, se Belgie stala součástí Nizozemí. Po povstání vyhlásila provizorní belgická vláda v roce 1830 nezávislost. Pozn. red.)
Konečně v císařství po empíru dochází k ústrojí biedermeierovskému se šosatými kabáty a širokými klopami, přeložené límce košil podvázány širokou kravatou nebo šátkem. (Mění se móda. Na konci 18. a začátku 19. století se objevuje nový sloh – empír, někdy také zvaný císařský sloh. Nosí se móda, která se vrací k antice, dámské šaty jsou volné, splývavé, s velkým výstřihem, který zahaluje šátek. Pas je zvýšený, sukně začíná už pod prsy a je dlouhá a volná. Po empiru přichází biedermeier, který se spíše vrací zpět k rokoku. Nosí se šněrovačky a bohatě řasené sukně tvořené několika vrstvami. Pozn. red.) Nosí se krátká vyztužená vesta, dlouhé kalhoty a tvrdé plstěné klobouky tvaru cylindru nebo kulatého. Ženský úbor se vrací ke kvítkovým krinolínám s četnými volánky a věnečky, je to doba druhého rokoka. Hlavu zdobí uzavřené klobouky se stuhami, sbíhajícími se v ozdobný uzel pod bradou. Biedermeierovsky přívětivé usměvavé a bezstarostné umění byl poslední styl, jenž se projevil též v kroji i v naší krajině. Pak nastává volná tvořivost módní.
26. 6. 1830 dojeli novomanželé svobodný pán Olivier Loudon s komtesou Viktorií rozenou hraběnkou z Troyeru, 18. 10. 1830 udělen nadporučíkovi Olivierovi svobodnému pánu Loudonovi inkolát český a zemí přivtělených – ale do desk zemských zapsán jako majitel Bystřice a Prusinovic až 20. 9. 1837. (Inkolát byl jakýmsi předchůdcem dnešního státního občanství, ovšem uděloval se pouze výše postaveným osobám – šlechtě. Až do poloviny 19. století měl velký právní význam. Jen ten, kdo nabyl v Zemích koruny české tohoto práva, mohl vlastnit svobodné statky a měl přístup k veřejným úřadům a do politického života. Práva byla společná pro všechny Země koruny české. Pozn. red.)
1830 konal Michael Thonet první zdařilé pokusy s výrobou nábytku z ohýbaného dřeva.
Roku 1830 byli zde inžinýři, kteří zakládali mapu a měřili role. Inžinýr a dva vojáci byli v Bystřici šest neděl a vyměřovali obecní pozemky. K tomu byl od obecního úřadu zvolen znalec, který měl znát jména všech tratí a inžinýrovi je správně udat. Bohužel byl zvolen takový, který trati neznal dokonale (švakr představeného), a tak naděláno v mapě takových chyb, že posud obci škodny jsou.

1831
Galuška
1831 vypuklá vzpoura v Haliči, cholera řádila do roku 1832, mnoho lidí pomřelo.

Krumpholc
Na podzim 1831 zuřila v celé monarchii rakouské asijská cholera a skosila na tisíce lidí mladých i starých, chudáků i pánů. Velké nepokoje sedliaků v době cholery roku 1831 na Slovensku
V letech 30. vytvořilo se zvláště ve Vídni prostředí zvláště příznivé pro malbu genrovou (žánrová malba, většinou krajinomalby a zátiší – pozn. red.), čemuž asi napomáhaly sklony aristokratických vrstev a bohatých měšťanů, kteří se pod vlivem oživujících záblesků druhého rokoka opět začínali zajímat o venkov a selský lid a se zvláštní rozkoší uklidňovali pozorováním jejich zdánlivě idylického života své nervy.
Obrozena stolice češtiny na stavovské akademii moravské v Olomouci (obnova výuky češtiny).
Z roku 1831 pochází katastrální mapa Bystřice pod Hostýnem. S pracemi o přesné trigonometrické vyměření vší půdy v zemích neuherských a spolehlivý odhad čistého výnosu katastrální parcely počalo se roku 1817. Rozsáhlé to dílo, při němž pořízeny řádné mapy všech berních obor… Vyměřena pak daň pozemková, stanovena byla na 16 % z čistého výnosu.

1832
Krumpholc
Zuřila cholera i na Moravě, ale ač tisíce poutníků přenocovalo v naší Bystřici a mnozí z těch osad, kde cholera silně zuřila, – zde v B. p. H. zemřely jen tři osoby na choleru
6. 10. 1832 se narodil Arnošt z Loudonu. (V datu narození Ernsta Gideona z Loudonu se   J. Krumpholc mýlí, Ernst se narodil už 6. září 1832, nikoliv 6. října. Pozn. red.)

Sova
Roku 1832 zuřila strašlivá nemoc, cholera řečená. První známkou této nemoci byly silné křeče, jež tak sevřely, že člověk jako uhel zčernal, pak silné vrhání a posledně běhavka. Když léky neúčinkovaly, ubíraly se zástupy poutníků na posvátný Hostýn. Mezi venkovským lidem vznikla nedůvěra, jako by páni a kněží lidi trávili. Mnozí nechtěli vody ze studně píti, že do studní házen jed. Jiní také mluvili, že kněží do hostií jed přiměšují, aby lid trávili. Tak se stalo, že mnozí venkované svátosti umírajících odepřeli. V Bystřici zemřely jen tři osoby na choleru , ač tam tolik tisíc poutníků přenocovalo a prošlo.

Připravila -eda-