Již potřetí se zasnoubila krása barokní hudby s prostorem baziliky na Sv. Hostýně. Stalo se tak v sobotu 14. srpna, v předvečer titulární slavnosti Nanebevzetí Panny Marie.

Lektoři a studenti Letní školy barokní hudby připravili společně jedno z nejvýznačnějších děl světové oratorní tvorby – „Izrael v Egyptě“ G. F. Händela. V úvodu večera zazněla vystoupení vítězů interní soutěže účastníků kurzů. Jako první se představila hvězda loňského koncertu Michaela Koudelková, která tentokráte přednesla Telemannovu Suitu a moll pro zobcovou flétnu. Nebylo divu, že letos získala první cenu; její hra je udivující, lehká, samozřejmá, ale má také duši a barokní vznešenost. Michaela si svou skromností, uměním a krásou získala obdiv a uznání všech posluchačů. Jako druhá vystoupila pěvkyně Lucie Hilscherová, která přednesla árii Sexta z Händelovy opery Julius Caesar. Tato árie je prubířským kamenem, který prověří schopnosti každého interpreta. Pěvkyně přesvědčila, že druhé místo získala oprávněně. Árii zvládla bez zjevných potíží a její hlas s patřičnou silou zaplnil prostor baziliky. Jako třetí sólistka vystoupila hráčka na barokní violoncello Petra Machková Čadová. Přednesla Koncert pro violoncello J. Guretzkého. Je škoda, že tento nástroj není schopen plně vyniknout ve velké prostoře, byť P. Machková Čadová virtuozně zvládla všechna úskalí skladby, její tón zněl přesně a čistě.

Hlavním bodem programu bylo Händelovo oratorium. Ač zkráceno zhruba o třetinu, muselo být rozděleno do dvou částí. Jak již bylo v programu naznačeno, oratorium vznikalo dosti zvláštně – odzadu. Proto možná posluchače zaujala jistá disproporčnost v rozdělení sólových a sborových částí. Zatímco v první části zazněla jen dvě sólová čísla, ve druhé jich bylo daleko více. Sbory převzaly největší část výkladu textu a staly se protagonistou celého oratoria. Zajímavé bylo sledovat různé zvukomalebné finesy, které Händel používal k dokreslení atmosféry. Na začátku chmurné, až deprimující pocity Židů trpících v egyptském zajetí, přes různé citace Písma v průběhu díla, až po triumfální hymnus Miriam a závěrečný sbor velebící dílo Páně.

Tak jak jsme již zvyklí z předchozích závěrečných koncertů Letní školy barokní hudby, byl i ten letošní vyjevenou radostí z muzicírování. Jak zpěváci, tak hudebníci dokázali, že i po systematickém a mnohdy jistě ubíjejícím nácviku lze mít stále radost z provozování krásné hudby. Provedení letošního závěrečného koncertu se ujali, stejně jako v uplynulých ročnících, sbormistryně Tereza Válková a její manžel Roman Válek, dirigent. Orchestrální část vedl opět Peter Zajíček, jedna z vůdčích osobností bratislavského hudebního života. Orchestr byl i letos famózní, studenti pod vedením lektorů plnili do důsledků skladatelovy požadavky a výborně vytvářeli skladatelovy zvukové představy. Roman Válek s přehledem vedl celý ansámbl, pozorně dával nástupy především v obtížných částech oratoria, pozorně vedl dueta a sólisty v recitativech a áriích.

Při Händelově oratoriu Izrael v Egyptě jsem si znovu jasně uvědomil pocit štěstí ze skutečnosti, že na vlastní uši mohu slyšet provedení díla, které jindy zní jen ve velkých hudebních centrech, a navíc jen ve výjimečných případech.
Budu-li chtít poděkovat všem účastníkům LŠBH za jejich snahu, píli a umění, musím také poděkovat všem pracovníkům městského úřadu, kteří se podíleli na přípravě, organizaci a zajištění všeho potřebného pro pohodlí účinkujících i posluchačů. Hostýnské koncerty by nebylo možno pořádat bez pochopení a vstřícnosti duchovní správy na Sv. Hostýně, především P. J. Šolce, Matice svatohostýnské, dopravní společnosti KRODOS a mnoha dalších, jejichž pomoc korunuje dílo. A to se, myslím, i letos podařilo.
PaM