S občany Bystřice pod Hostýnem, kteří mnohonásobně darovali krev a pomáhají tak zachraňovat zdraví a životy potřebným, se osobně setkal starosta města Zdeněk Pánek   19. srpna 2010 na bystřické radnici. Vysoce ocenil jejich obětavost a hlubokou lidskost, vyjádřil jim svůj obdiv a vděčnost za jejich působení v době, kdy je dárců krve všeobecný nedostatek. Všichni zasloužilí dárci krve obdrželi věcný dar i pamětní list města s poděkováním.
Ocenění získali: Václav Štěpáník (90 odběrů), Vladimír Sošolka (80 odběrů), Jiří Beránek (80 odběrů), Ing. Ladislava Svobodová (70), Pavel Pouzar (70), Karol Gomola (70), Jindřich Zicháček (60), Radek Zatloukal (60), Zdeněk Tomeček (60), Božena Zicháčková (60), Josef Mikšík (60), Jenovefa Smolková (60), Zdeněk Perutka (50), Zdeněk Macháč (50), Josef Bubeník (50), Jaroslav Kotas (50), Lubomír Hradílek (50), Petr Janek (50), Miroslava Regentová (50).

Redakce Zpravodaje se dozvěděla ještě o jednom rekordním dárci krve hodném ocenění. Pan Jindřich Tomášek je z Býškovic, pracuje v bystřickém TONu jako řidič a v Bystřici má kamarády. Právě ti redakci prozradili, že než stačí vyjít zářijové číslo, bude mít pan Tomášek za sebou 130. odběr krve v hranické nemocnici, kam pravidelně dojíždí darovat i krevní plazmu. Je mu 59 let a krev podle vlastních slov daruje už od vojny, od roku 1970. Cítí se vždy dobře, při odběru nikdy neomdlel, přestože darování krevní plazmy není nijak příjemné. Říká, že dárcovství prospívá jeho zdraví. Sám krev nikdy nepotřeboval a může se jen domýšlet, kolika lidem zachránila život ta jeho skupiny B, Rh+. „Je to všechno anonymní, člověk neví, komu jeho krev dali,“ říká Jindřich Tomášek. „Akorát jednou jsme to probírali – to šla na operaci naše sousedka a povídá ženě: – Doufám, že nedostanu krev toho vašeho, aby mě pak nezačaly bavit karty! – „A já to přitom s hraním nijak nepřeháním,“ směje se Jindřich Tomášek a přiznává, že kromě posezení u karet s kamarády rád luští křížovky a sudoku.
Krev daroval vždy bezplatně, za několik rohlíků, trochu slazeného čaje a vydatnější svačinku po odběru. Čestných ocenění od města Hranice a Českého červeného kříže už má zato pěknou sbírku. Za mnohonásobné dárcovství mu ČČK udělil už i Zlatý kříž 3. stupně (za 80 odběrů) a Zlatý kříž 2. stupně (za 120 odběrů). „Ještě to dotáhnu na těch 160,“ říká pan Tomášek, „ať už mám sbírku kompletní… Taky mi ještě v hranické nemocnici dali kartičku, na kterou můžu jako dárce krve jít přednostně bez čekání k lékaři, kdybych potřeboval,“ dodává, „ale tam já moc nechodím.“
To je celý on, řeknou kamarádi Jindřicha Tomáška. Pro sebe nic nechce, ani by o sobě nechtěl nic říct. To už jsou takoví vzácní nenápadní lidé.

msch