Chemická továrna Espol

Projekt chemické továrny pro firmu Svoboda a spol. vypracoval Bohuslav Fuchs v červenci 1924. Z výkresové dokumentace se dochovaly pohledy a řezy stavby, detailní výkresy oken, dveří, rozvržení schodiště, úpravy střechy, okapů a oplocení.
Objekt sestával ze dvou propojených částí – dominantní patrové administrativní a prodejní budovy a přízemní výrobní haly, obojí na obdélném půdorysu, s pultovou střechou z falcovaného plechu. Hlavní (jižní) průčelí prodejní a kancelářské budovy bylo geometricky řešeno, v jeho levé části vystupoval z omítky vertikální pás s nápisem ESPOL. Vstupní dveře do objektu kryté stříškou byly umístěny od středu mírně vlevo, vedle nich velké členité okno. Geometrický výraz tohoto průčelí byl umocněn masivním kamenným plotem s dřevěnou bránou a volným přístupem ke vchodu do budovy.  Dozadu ustupující výrobní hala byla opatřena členitými okny s ventilačními křídly, v západním průčelí s trojími dvoukřídlými dveřmi.
Továrna byla vystavěna na parcele č. 949/2 (dnes je zde prodejna spojovacího materiálu Mikulčák), její původní podoba se však do dnešních dnů nedochovala. Přestože se jednalo o stavbu, která má jasně specifikovaný účel, lze nalézt v jejím hlavním průčelí inspiraci skupinou De Stijl, a to především v geometrickém, pravoúhlém členění a výtvarném účinu kompozice.
Chemická továrna ESPOL zahájila výrobní činnost v Bystřici pod Hostýnem v roce 1921. Zabývala se výrobou krémů na obuv, mucholapek a jiného zboží. V roce 1926 zaměstnávala v létě 22 zaměstnanců, v zimě pouhých 8. Svoji činnost ukončila zřejmě kvůli světové hospodářské krizi v roce 1929.

Slámova hrobka

Další, ač malou Fuchsovou realizací v Bystřici pod Hostýnem byla hrobka rodiny Slámovy.  Projekt pro Emila Slámu, místního stavitele, vznikl v červenci 1926. Jedná se o nevelkou stavbu, která však nese výrazné znaky Fuchsovy tvorby. Dominantním prvkem je šest vysokých pískovcových hranolů tvořících čelo hrobky, na nichž je umístěn překlad se čtyřmi kovovými kříži. Po stranách v čele jsou umístěny kamenné desky určené k umístění textu. Uprostřed hrobu je usazeno šest snímatelných desek na vyvýšeném místě, po jejich stranách volný prostor pro trávník. Celá hrobka je lemována masivním obrubníkem. Vertikálnost a masivnost kamenných bloků navozuje důstojnou atmosféru místa. Tato hrobka je vpodstatě jedinou stavbou v Bystřici pod Hostýnem, která byla vystavěna přesně podle Fuchsova návrhu a dochovala se do dnešní doby v neporušeném stavu.

Nerealizované projekty architekta Fuchse v Bystřici pod Hostýnem

Vzhledem k tomu, že k realizacím následujících projektů přestaveb nezůstala dochována dokumentace, lze říci, že v rozsahu navrženém architektem Fuchsem nebyly realizovány. Není však vyloučeno, že některý z majitelů provedl stavební úpravy, které dnes nelze dohledat. Charakter budov v dnešní podobě přestavbám neodpovídá.

Obchodní dům Karla Bohatce

Bohatcův obchodní dům měl být podle Fuchsova projektu z roku 1926 realizován na místě dvou samostatných domů v řadové zástavbě v ulici Dolní, pod Masarykovým náměstím, v místě, kde je dnes prodejna potravin U Kouřilů. Podle dobových fotografií a současného vzhledu domů se tak skutečně nestalo.
Patrová budova se sedlovou střechou měla být umístěna na lichoběžníkovém půdorysu. Průčelí domu je v projektu rozděleno na dvě poloviny, a to jak horizontálně, tak vertikálně. V přízemí měly být situovány dvě samostatné prodejny oddělené vstupními dvoukřídlými dveřmi a chodbou. Levá i pravá výkladní skříň obchodů měly vypadat naprosto totožně a v jejich středech měly být vsazeny vchodové dveře. Nad vstupními prostory jsou v projektu geometricky členěné pásy pro umístění názvu firmy. Průčelí patra je mírně zapuštěno pod úroveň přízemí a je lemováno masivními lizénami a římsami, okna jsou v každé polovině vždy dvě, členěná.
Obchodní dům Karla Bohatce měl být jednoduchou, ale moderní stavbou s funkčním zázemím.

Návrh přestavby domu Emila Navrátila

Dům pro papírníka a knihkupce Emila Navrátila navrhl architekt Fuchs v roce 1926 na místě původního domu v řadové zástavbě na Masarykově náměstí – na parcele, kde dnes stojí budova staré pošty (nově v přízemí lahůdkářství Pospíšil).
Průčelí přízemní části je v projektu domu pro Emila Navrátila symetricky rozděleno trojími dveřmi a dvěma výkladními skříněmi. Nad dveřní částí je umístěn obdélný pás s názvem prodejny a holičského salonu. V patře mělo být průčelí mírně zapuštěno, opatřeno středovým členěným oknem, po stranách umístěna menší trojokna.
Obchodní domy Karla Bohatce a Emila Navrátila, nebo spíše jejich adaptace, pracují se stejným modelem. V průčelí přízemní části prosklené výkladní skříně a dveře seskládané do geometrických obrazců, celek působí odlehčeně a čistě. V patře byla projektována hladká omítka se členěnými okny. Přízemní část interiéru měla být funkčně zařízena pro obchodní činnost, v patře potom měly být oddělené soukromé prostory s veškerým komfortem pro bydlení.

Návrh adaptace domu pana Slováka

Projekt přestavby rodinného domu v Nádražní ulici č. p. 502  pro pana Slováka vznikl v květnu 1925. Jedná se o patrový objekt na konci řadové zástavby.
Podle dochovaných výkresů navrhl Bohuslav Fuchs přístavbu patra se schodištěm ke stávajícímu přízemnímu domku, včetně úpravy členění přízemních obytných prostor. Podsklepený objekt vystavěný na čtvercovém půdorysu nese v původní části hlavního průčelí znaky secese, což je patrné na zdobném ornamentu jedné z lizén a dekorativním členění fasády. Patro je již navrženo architektem Fuchsem. Levá polovina domu měla být sedlově zastřešena, vpravo byla projektována obdélná nástavba s rovnou střechou a geometricky členěnou fasádou, do níž měla být vpředu i ze dvora vsazena totožná dělená okna. Ve dvoře byla nově navržena schodištní část vystupující ze stavby ve tvaru válcovité věže, ve které měl být situován hlavní vchod do domu, a v mezipatře okno osvětlující vnitřní schodiště.
I přesto, že si architekt pohrává s moderními architektonickými prvky, jako je geometrické členění fasády s kontrastními vystupujícími a zapuštěnými plochami nebo masivní hranatá římsa, projekt nenarušuje původní vzhled stavby a mělo dojít k souladu původní a nově projektované části.

Návrh na přístavbu domu pana Podhrazníka

Návrh přístavby domu vrchního oficiála Podhrazníka v Bystřici pod Hostýnem vytvořil architekt Fuchs v červnu 1931. K původní historizující přízemní stavbě na obdélném půdorysu s rohovým vstupem navrhl dostavbu schodištní části a obytné patro, které však mělo svou rozlohou zabírat pouze část půdorysu přízemí.
V levé části domu vyprojektoval okny prosvětlené schodiště, k němuž měla být v přízemí připojena prádelna a v mezipatře lázeň s toaletou. Patro mělo být podle návrhů rozděleno na předsíň, kuchyni se spíží, průchozí pokoj a ložnici a zastřešeno nízkou valbovou střechou. Původní část domu je zastřešena sedlově.
Z výkresové dokumentace se mimo jiné dochovaly i detailní návrhy nábytku, v nichž se objevují kruhové motivy, které architekt používal převážně v počátcích dvacátých let a v řadě pozdějších projektů se k nim vracel.
Oba návrhy přístaveb rodinných domů jsou zpracovány s ohledem na původní výstavbu. Architekt Fuchs vždy usiloval o účelné a estetické propojení jednotlivých částí stavby.

Architekt Bohuslav Fuchs byl významnou osobností moderní české architektury od dvacátých let minulého století. Bystřické stavby – sokolovna, Tauberova továrna a chudobinec mají své nezastupitelné místo mezi ostatními jeho projekty, realizovanými především v Brně. Návrhy objektů vytvořené pro tehdy čtyřtisícové město jsou významné především z hlediska sledování vývoje Fuchsovy tvorby. V počátcích jeho tvorby na něj působila řada vlivů, které však slepě nekopíroval, ale dále rozvíjel, přičemž se zaměřoval především na funkčnost a formování prostoru.
Jediná Fuchsova stavba v Bystřici pod Hostýnem – sokolovna –  byla v roce 1987 zařazena na seznam nemovitých kulturních památek České republiky, přestože by si záznam zasloužily i stavby další – především původně skvostná a stylová budova Tauberovy továrny.   

          Kateřina Valterová