- Archiv Zpravodaje
- 2009-12
- 2010-01,02
- 2010-03
- 2010-04
- 2010-05
- 2010-06
- 2010-07,08
- 2010-09
- 2010-10
- 2010-11
- 2010-12
- 2011-01,02
- 2011-03
- 2011-04
- 2011-05
- 2011-06
- 2011-07,08
- 2011-09
- 2011-10
- 2011-11
- 2011-12
- 2012-01,02
- 2012-03
- 2012-04
- 2012-05
- 2012-06
- 2012-07,08
- 2012-09
- 2012-10
- 2012-11
- 2012-12
- 2013-01,02
- 2013-03
- 2013-04
- 2013-05
- 2013-06
- 2013-07,08
- 2013-09
- 2013-10
- 2013-11
- 2013-12
- 2014-01,02
- 2014-03
- 2014-04
- 2014-05
- 2014-06
- 2014-07,08
- 2014-09
- 2014-10
- 2014-11
- 2014-12
- 2015-01,02
- 2015-03
- 2015-04
- 2015-05
- 2015-06
- 2015-07,08
- 2015-09
- 2015-10
- 2015-11
- 2015-12
- 2016-01,02
- 2016-03
- 2016-04
- 2016-05
- 2016-06
- 2016-07,08
- 2016-09
- 2016-10
- 2016-11
- 2016-12
Hlavní nabídka
Spořitelní a záloženský spolek
- Busta Komenského půjde do školy
- Bystřice na veletrhu Tourism Expo
- Bystřická trojčátka
- Bystřická zeleň
- Další babybox s naším přispěním
- Dárci krve oceněni
- Editorial
- Házená
- Holubičky otrhány po devětapadesáté
- I pamětnické zamyšlení má být zodpovědné
- Jak se vyvarovat nejčastější chyby při přepisu automobilu?
- Jaké bylo počasí v lednu 2014
- Knižní novinky v městské knihovně
- Kopaná
- Líčení ve školní lavici
- Myslí, srdcem, rukama, 3D tiskárnou
- Obřany sepsány
- Ohlédnutí za činností a historií klubu důchodců
- Padl jeden z městských dominantních stromů
- Plánujte s městem – pošlete dotazník do konce března
- Pozor – uzavírka komunikace
- Prominout poplatek v daňovém řízení už nelze
- Přehled kulturních akcí v březnu 2014
- Romance z bystřických hor?
- Sociální služba pro rodiny s dětmi už rok v Bystřici
- Sokolovna by měla být na jaře v provozu
- Společenská kronika
- Tři topoly a lípa prozatím v Mlýnské zůstanou
- Valašsko 2013
- Vzpomínky starého Bystřičana na dětský svět a kontakty s německými sousedy
- YETTY zanechal blátivou, zato nesmazatelnou stopu
- Z redakční pošty: Další foto z historie MŠ Sokolská
- Zlínský kraj letos uvolní přes čtyři miliony korun na učňovské obory
- Zpráva o činnosti Městské policie Bystřice pod Hostýnem
- 50 let mezinárodní házené v Bystřici pod Hostýnem (1963–2013) – 4. část
Spořitelní a záloženský spolek byl v Bystřici pod Hostýnem založen 4. května 1919. Zakládající členové zvolili do čela spolku asi dvěma desítkami hlasů Ondřeje Beránka, jehož post byl nazván „starostou spolku“. Podle stanov šlo o úřad bezplatný a čestný. Mezi dalšími členy najdeme např. slavného bystřického vinárníka Vaverku, majitele cukráren Zrůbka a Stračinského nebo Klementa Plucnara, s nímž se o mnoho let později setkáváme v protifašistickém odboji.
Spolek byl založen a veden „dle vzoru Reiffeisenova“ s neomezeným ručením. Původcem prvních raiffeisenek byl německý sociální reformátor Friedrich Wilhelm Raiffesen. Měl v úmyslu pomáhat zejména drobným zemědělcům na vesnicích s několika stovkami obyvatel. Jeho původním záměrem bylo umožnit členům spolku výhodný nákup surovin, např. osiva nebo hnojiva, a pozdější úrodou splatit půjčku. Mělo jít o „podniky spočívající na naprosté vzájemnosti bez jakýchkoli ziskových tendencí“, jak uvedl tisk v roce 1930. Členové raiffeisenek hospodařili obezřetně, bez spekulativních obchodů, a díky tomu nedocházelo k vážnějším ztrátám.
Podstatou neomezeného ručení byla skutečnost, že raiffeisenky vznikaly v malých obcích, kde se všichni členové vzájemně dobře znali, a nemohli si proto dovolit s majetkem spekulovat. Zmíněný dodatek bystřických stanov, že šlo o spolek s neomezeným ručením, byl přesto poněkud idealistický. Členové se sice vzájemně znali, ale jejich vklady nedosahovaly stejné výše, takže si každý nemohl dovolit ručit veškerým svým majetkem i za dluhy ostatních.
Cílem bystřického Spořitelního a záloženského spolku bylo přijímat vklady, ukládat hotovosti, poskytovat půjčky, prodávat cenné papíry i obstarávat prodej losů. Čerstvě zvolený starosta spolku v závěru první valné hromady vyslovil přání „by Spořitelna skvétala z lidumilnosti pro blaho členstva.“
Vzhledem k tomu, že Spořitelní a záloženský spolek vznikl až za Československé republiky, měl snadnější začátky a s tím související i vyšší vklady. Ačkoliv měl méně členů než v minulém čísle zmiňovaná Okresní rolnicko-živnostenská záložna, hospodařil už v roce 1922, tedy ve třetím roce své existence, se ziskem 5.875,81 korun.
Ačkoliv se podle stanov volilo představenstvo na dva roky, nastala první změna v čele spolku až v roce 1926, kdy byl starostou zvolen Julius Bubílek. Ze zápisů ze schůzí se také dozvídáme, že se v roce 1928 představenstvo „rozmnožilo“, počet jeho členů vzrostl z pěti na osm. Zvýšení počtu členů představenstva odhlasovalo 57 členů spolku přítomných na valné hromadě, celkový počet členů spolku se blížil čtyřem stům padesáti. V té době už měl spolek na podílech celkem 6.000 korun a do jeho pokladny se za zmiňovaný rok 1928 sešlo celkem 189.468,80 korun (vybráno bylo 156.225,85 korun).
V roce 1938 hovoří zápisy ze schůzí o další změně na čele spolku, novým starostou se stal Antonín Bleša, jemuž pokladník přednesl zprávu o hospodářském zisku 4.726,54 korun. O rok později stoupl zisk na téměř dvojnásobek, činil bezmála 8.844 koruny.
Přesto válka výrazně ovlivnila činnost Spořitelního a záloženského spolku a ten se k 31. prosinci 1942 z rozhodnutí ministerstva hospodářství sloučil s Okresní rolnicko-živnostenskou záložnou. Ve 40. letech se kvůli finančním potížím začaly jednotlivé záložny slučovat, až z původních sedmi od roku 1943 existovaly už jen tři: Okresní rolnicko-živnostenská záložna, Všeobecná záložna (obě zanikly v roce 1948) a Městská spořitelna.
-eda-
©Městský úřad Bystřice pod Hostýnem
Design By Macik