Původní koupaliště bylo objektem se šatnami a sociálním zařízením rozděleno na dvě části. Západní část s menším bazénem (blíže k rybníku) byla pro ženy a východní část s větším bazénem (blíže k železniční trati) byla pro muže. Muži a ženy se v té době, tj. v době monarchie, nesměli koupat a rekreovat společně. Objekt, který plovárnu dělil na dvě části, byl dřevěný a byl postaven kolmo ke směru toku říčky Bystřičky. Tento objekt také umožňoval vstup na obě strany koupaliště. Celý prostor plovárny byl ohrazen dřevěným deskovým plotem, aby dovnitř nebylo vidět.

Někdy po skončení 1. světové války bylo mužům a ženám povoleno koupat se společně. Plovárny navštěvovaly známé osobnosti, např. básník František Táborský, jeho přítel malíř František Ondrúšek nebo básník Karel Toman a jiní. Ve větším bazénu byly v první polovině čtyřicátých let dvacátého století pořádány také plavecké závody.

Někdy po skončení 2. světové války, asi v r. 1947 bylo staré koupaliště naposledy v provozu a ještě v tomtéž roce nebo v roce 1948 byla zahájena rekonstrukce plováren. Dosavadní bazény byly zrušeny a nahrazeny jediným bazénem o rozměrech 50 metrů v délce a 16 metrů v šířce. Dále bylo postaveno brouzdaliště, filtrační stanice a rovnoběžně s tokem říčky Bystřičky nový objekt občanské vybavenosti (šatny, sociální zařízení atd.), Bazén byl opatřen šesti startovními bloky a prknem pro skoky do vody.

Dne 12. července 1952 se konalo prozatímní otevření nové městské plovárny, protože nebyla dobudována čisticí stanice. Prvním plavčíkem byl ustanoven Emanuel Karola, který byl duší a významnou postavou bystřického koupaliště již v době rekonstrukce. Pracoval obětavě a plovárně věnoval svůj veškerý volný čas.

Slavnostní otevření nového koupaliště se uskutečnilo před 60 lety, v neděli 20. června 1954. Toto datum uvádí kronikář, učitel František Růžička v ručně psané Pamětní knize města Bystřice pod Hostýnem. Nové koupaliště stálo 1.500.000 Kčs. V rámci slavnostního otevření byly uspořádány plavecké závody, přebor Gottwaldovského kraje mládeže ve všech čtyřech disciplínách (kraul, znak, prsa a motýlek). Plavaly se nejdříve rozplavby a pak finálové závody. Šlo tehdy o součást sportovních her mládeže. Pak bylo uspořádáno utkání ve vodním pólu. Pamětníci se shodují v názoru, že další plavecké závody ani zápasy ve vodním pólu se už na bystřickém koupališti nikdy neuskutečnily. Provozovatelem koupaliště byly Komunální služby města Bystřice p. H., které později přešly do Komunálních služeb města Holešov a pak do Okresního podniku služeb Kroměříž.

Tři sezony, v letech 1954, 1955 a 1956, byl na bystřickém koupališti plavčíkem Emanuel Karola. Necelý měsíc po skončení sezony v r. 1956 však pan Karola náhle zemřel ve věku nedožitých 48 let. Druhým plavčíkem na bystřickém koupališti se stal pro příští čtyři sezony Ivan Skočilas, bylo to od r. 1957 do r. 1960. V r. 1961 byl plavčíkem Dušan Kokta a od r. 1962 převzal tuto funkci Alois Franěk, který dělal plavčíka šest sezon až do r. 1967. Koncem roku 7. prosince 1967 ve svých 40 letech však zahynul při autonehodě.

Jména dalších plavčíků v období od r. 1968 do r. 1973 se nezachovala, nejsou asi nikde zaznamenána, nebo naopak jsou uložena na neznámém místě. V dalších čtrnácti letech jsou informace v tomto směru přece jen bohatší. V r. 1974, 1976 a 1980 vykonávala funkci plavčíka Zuzana Koudelková (rozená Karlová, později Lhotská). V některé z těchto sezon se s ní střídal učitel Karel Pala. V letech 1981, 1982 a 1983 plnila funkci plavčíka Pavla Urbanová, která pak přidala i čtvrtou sezonu někdy v období r. 1985 do r. 1987.

 V r. 1987 začala rekonstrukce koupaliště. Při ní byla filtrační stanice u východní strany bazénu rozebrána a byla postavena nová téměř na hranici prostoru koupaliště a koryta říčky Bystřičky. Bazén byl vykachličkován, a tak od r. 1991 zůstává voda v bazénu až do jarních měsíců, aby keramické obklady mrazem nepopraskaly. Vypouštění bazénu se provádí v květnu nebo v červnu, kdy se bazén čistí a připravuje na zahájení nové sezony.

Keramické obložení dna bazénu bylo účinné plných 23 let. Až letos bylo několik obkladů poškozeno. U stěn bazénu  obložení vydrželo víc než 10 let. V dalších letech pak bývala před každou sezonou některá poškozená místa opravována. 

Hloubka bazénu byla při rekonstrukci z pěti metrů na východní straně snížena na pouhý 1,70 m. Šířka bazénu je 15,45 m, tj. prakticky beze změny. Hloubka bazénu na západní straně byla z 90 cm zvýšena na 110 cm. Nynější délka bazénu je 48,90 m. Při rekonstrukci zřejmě nebylo sledováno dodržení původní délky 50 metrů, a tak bazén nyní nesplňuje podmínky pro případné pořádání plaveckých závodů. 

Po dokončení rekonstrukce bylo koupaliště otevřeno 29. června 1991. Plavčíkem se stal Radek Doležel, v dalším roce ho vystřídal Vít Krejčiřík. Provozovatelem koupaliště byla od r. 1991 do r. 1995 restaurace Zahájené, mezi další soukromé provozovatele patřil i fotbalista Petr Hofírek, který hrál od r. 1995 do r. 1998 za  FK Bystřice p. H. Od r. 1999 jsou provozovatelem koupaliště Technické služby města Bystřice p. H.

Návštěvnost koupaliště byla pochopitelně vždy závislá na příznivém nebo nepříznivém počasí, bývalo otevřené v prázdninových měsících, někdy také v červnových dnech nebo týdnech, případně v prvních dnech měsíce září. Pamětní kniha Bystřice p. H. uvádí následující údaje v r. 1979: Přes nepříznivé počasí navštívilo koupaliště 9 493 dětí a 3 317 dospělých, celkem tedy 12 810 osob. 

Městská kronika zaznamenala také údaje v r. 2000. Sezona byla zahájena 15. června. I přes chladné a deštivé počasí navštívilo koupaliště celkem 13 989 osob, z toho v červnu 2 680, v červenci pouze 970 osob a v srpnu 10 339. Za 78 dní provozu bylo 38 dní zavřeno. Provoz koupaliště byl ukončen 30. srpna a zajišťovalo ho 8 pracovníků, z toho 4 plavčíci.
Materiálů dokládajících historii bystřického koupaliště je bohužel jen málo Některé údaje v tomto článku tedy mohou být nepřesné nebo neúplné.
         

 Vlastimil Doležel