- Archiv Zpravodaje
- 2009-12
- 2010-01,02
- 2010-03
- 2010-04
- 2010-05
- 2010-06
- 2010-07,08
- 2010-09
- 2010-10
- 2010-11
- 2010-12
- 2011-01,02
- 2011-03
- 2011-04
- 2011-05
- 2011-06
- 2011-07,08
- 2011-09
- 2011-10
- 2011-11
- 2011-12
- 2012-01,02
- 2012-03
- 2012-04
- 2012-05
- 2012-06
- 2012-07,08
- 2012-09
- 2012-10
- 2012-11
- 2012-12
- 2013-01,02
- 2013-03
- 2013-04
- 2013-05
- 2013-06
- 2013-07,08
- 2013-09
- 2013-10
- 2013-11
- 2013-12
- 2014-01,02
- 2014-03
- 2014-04
- 2014-05
- 2014-06
- 2014-07,08
- 2014-09
- 2014-10
- 2014-11
- 2014-12
- 2015-01,02
- 2015-03
- 2015-04
- 2015-05
- 2015-06
- 2015-07,08
- 2015-09
- 2015-10
- 2015-11
- 2015-12
- 2016-01,02
- 2016-03
- 2016-04
- 2016-05
- 2016-06
- 2016-07,08
- 2016-09
- 2016-10
- 2016-11
- 2016-12
Hlavní nabídka
Inspirován vším, co vytvořila lidská ruka
- Alternativa nezklamala
- Barevné Podhostýnské září
- Bezpečnostní řetízek
- Bystřické minigolfistky na mistrovství Evropy
- Centrum pro seniory Zahrada funguje už dva roky
- Cyklus kurzů „PEČUJ DOMA“,
- Házená
- Hostýnský Yetty v dešti
- Jak Bystřičtí mateřskou školu založili
- Jaké bylo počasí v srpnu 2014
- Knižní novinky v městské knihovně
- Komunální volby 2014 - prezentace kandidujících stran a hnutí
- Kopaná
- Kudlanka nábožná se zabydluje v Hostýnských vrších
- Náhrobní kámen patří Emilii
- Náš adaptační výlet do Holešova
- Obadal s Vybíralem úspěšně dokončili domácí Barumku
- Oprava chyby z minulého čísla
- Pohádkový les v Bílavsku
- Pojďte dál aneb Aktivity ve stacionáři
- Prázdniny v dětském domově
- Před sto lety se narodil Josef Páleníček
- Sláva Vladimíru Vojkůvkovi!
- Sovadinské sportovní odpoledne
- Společenská kronika
- Tenkrát před 60 lety
- Tradiční sbírka pro Diakonii Broumov
- Vojenský den otevřených dveří v zámecké zahradě
- Znovu vycházejí Nevšední osudy Baťova exportéra
- Železnice a vlaky ve vzpomínkách starého Bystřičana
- „Anonymní“ ohýbaný nábytek
V září se výstavní zámecké sály zaplnily obrazy bystřického malíře a čestného občana města Stanislava Ježka (1904–2001). Výstava byla připravena ke 110. výročí jeho narození.
Bystřická výstava se skládala z několika částí. První představovala Ježkovy práce ze 40. a počátku 50. let, druhou a největší část tvořila industriální a městská témata doplněná kyticemi. Ve druhém sále expozice našli návštěvníci Ježkovy výtvarné experimenty z 60. let a kresby tužkou. Dvěma pracemi výstava připomněla malířovy začátky a seznámila také s odkazem jeho otce Jana Ježka – obrazy bystřických ulic a třemi obrazy ze šestidílného cyklu inspirovaného první světovou válkou.
Stanislav Ježek se narodil 6. července 1904 v Bystřici pod Hostýnem v rodině dekorativního malíře kostelů Jana Ježka. Jan pracoval po boku známých výtvarníků, mezi které patřil např. Jano Köhler. Vytvořil ornamenty ve dvaapadesáti kostelích, restauroval sochy i obrazy. Kromě toho maloval bystřická zákoutí i podhostýnskou přírodu. Dojmy z první světové války ztvárnil v cyklu drobných maleb.
Snad právě z otcovy práce vychází i výtvarný talent Stanislava Ježka. Zdědil nejen nadání, ale také Janovu skromnost a píli. Stanislav Ježek se učil zpočátku v dekorativní dílně svého otce, v letech 1924–1927 studoval malířství na Uměleckoprůmyslové škole v Praze u Vratislava Hugo Brunnera, a dalších pět let pak na Akademii výtvarných umění u Vratislava Nechleby. Akademii absolvoval v roce 1932.
Jeho první výstava se uskutečnila v rodné Bystřici pod Hostýnem hned po absolutoriu. Z jeho počátečních prací představených na naší výstavě jmenujme především obraz Zimní krajina s vyobrazením podhostýnského Slavkova, na němž je ještě patrný otcův vliv.
V roce 1933 obdržel Stanislav Ježek první uznání Diplôme d´honneur na Mezinárodní výstavě dekorativních umění v Bruselu. V roce 1936 absolvoval roční pobyt u malíře Františka Kupky v Paříži, po němž následovaly další zahraniční cesty do Itálie, Řecka, Holandska, Turecka, Jugoslávie a dalších zemí.
Většinu života strávil Ježek v Praze, která byla tehdy plná duchovních proudů a progresivních estetických myšlenek. Během druhé světové války se ve své tvorbě zaměřil na figurální motivy, které vyjadřovaly lidský neklid, smutek, ale i naději. Příkladem mohou být Rybáři z roku 1944 prezentovaní na této výstavě.
Po válce zaznamenala Ježkova tvorba výrazný posun. Stoupá jeho zájem o techniku a vedle industriálních námětů se objevují také velkoměstská zákoutí Prahy a jiných měst, střídají se tu ulice, nábřeží i továrny. V barvách převažuje červená, modrá a žlutá, kompozice jsou lineárně rozvržené.
Kunsthistorička Věra Laudová (ve svém drobném díle Obraz města v současném malířství) v roce 1978 napsala: „V díle Stanislava Ježka jako by se projevovaly a křížily protikladné tendence působení obou jeho učitelů, a to ve výrazně kresebné kostře obrazů a důrazu na smyslově pojímanou barevně-světelnou stránku malířské techniky. Nezapře ani prvotní, zřejmě už v dětství získaný cit pro stylizaci a dekorativní členění obrazové plochy. V poválečném období se převážně zaměřil na zobrazování všedních výjevů z předměstí, dvorků, nádraží, továren a od poloviny 50. let pak objevoval s charakteristickým panoramatem historického jádra naší stověžaté metropole i obtížný problém – jak malířsky zachytit svár či soulad staré a nové Prahy. Zřetelná kresebná konstrukce vertikál a horizontál, typická pro jeho tvorbu, byla jako stvořená pro nesnadné pokusy vypořádat se výtvarně s novou tvářností Prahy…“
Na výstavě byly nejvíce zastoupeny Ježkovy technické a industriální práce – Noční směna, Večer, Z přístavu nebo Stavba mostu. Velkoměstská zákoutí prezentovaly pohledy na různé části Prahy: Motol v zimě, pražské Jungmannovo náměstí a další.
Na výtku, že na jeho obrazech chybí krajina, reagoval Stanislav Ježek kdysi slovy: „Doménou mých obrazů je vše, co vytvořila lidská ruka – města, architektura, lodě…“ S lidskými výtvory pak kontrastují kytice vytvořené především pro bystřické instituce, dvě velkoplošné kytice zdobí dodnes vestibul Základní školy Bratrství Čechů a Slováků, dvě méně rozměrné pak obřadní síň městského úřadu.
K poněkud méně obvyklým Ježkovým pracím patří kresby krajin kolem Berounky či Váhu. V šedesátých letech se objevují i experimenty s výtvarnými technikami, které na bystřické výstavě prezentovala díla Město a stromy a Červené město.
V roce 1974 vyjádřila Bystřice pod Hostýnem Stanislavu Ježkovi poděkování za práci v kultuře udělením čestného občanství, o rok později získal Stanislav Ježek za svou práci titul zasloužilý umělec. Zemřel 2. července 2001 v Praze.
-eda-
©Městský úřad Bystřice pod Hostýnem
Design By Macik