* Radostné opojení z roku 1848 ze zrušené roboty pohaslo příštím rokem 1849. Zdusila je úplavice a cholera, jež tu a tam řádila.

*  Roku 1849 vytištěna prvně(!) Komenského Didaktika česká. Kdo ji měl z našeho učitelstva? Kdo z ní učil?

* Ke konci 40. let vytlačuje fotografie svými kolorovanými daguerrotypy malířskou podobiznu v drobné její potřebě… (Daguerrotypie jako zobrazovací technika byla vynalezena ve Francii v roce 1839. K fotografování se používala dokonale leštěná stříbrná destička, která se působením par jódu stala citlivou na světlo. Daguerroptypie byla poměrně rychle překonána dalšími fotografickými technikami. Pozn. red.)

* Slovanský sjezd v Praze se sešel ke konci května, aby byl jakousi protiváhou všeněmeckým projevům frankfurtským. Od nás se ho zúčastnil i evangelický farář Sloboda. (Slovanský sjezd v Praze byl oficiálně zahájen 2. června 1848 na pražském Žofíně. V tomto případě jej Josef Krumpholc datací 1849 o rok posunul. Sjezd byl sice zahájen 2. června, čeští a moravští účastníci se ale podle Slobodových deníků scházeli už od 30. května v muzeu. Kromě zástupců z Čech a Moravy se sjezdu účastnili také Srbové, Chorvaté, Slovinci, Poláci a Slováci. „Všeněmeckými projevy frankfurtskými“ míní J. Krumpholc revoluční události usilující o sjednocení Německa, které dosud sestávalo z asi 30 samostatných států. V polovině 19. století byl do Frankfurtu svolán celoněmecký sněm a Čechům bylo nabídnuto se do něj začlenit. Ze Slovanského sněmu ovšem vzešla jednoznačná odpověď: Češi jsou samostatný národ a k německým snahám se nepřipojí. Pozn. red.)

* Bystřice měla 210 čísel, 61 dominikalistů, kteří do roku 1848 robotovali.
* Hrabě Stadion (Rudolf hrabě Stadion-Warthausen, v letech 1845–1848 moravský zemský hejtman, po r. 1848 se stal prvním předsedou Národního výboru, pozn. red.), ministr vnitra, výborný znalec správy, odstranil úplně prastarou politickou i soudní správu vrchnostenskou (patrimoniální) okresními soudy a okresními hejtmanstvími chtěje správu soudní od politické oddělit. Tak namísto pěti soudů patrimoniálních na Bystřicku vznikl jeden soudní okres. Když však zařízení to se neosvědčilo, bylo 1855 zrušeno a jako společné nejnižší instance soudní a politické zřízeny tzv. okresní úřady.

* Dne 11. 8. vzdal se Košut diktatury a prchl do Turecka.

* Císařským patentem ze dne 15. 6. 1849 ustanoveny byly c. k. okresní soudy, pro přestupky c. k. okresní soudy sborové (podkrajské), c. k. zemské soudy, co soudy apelační, porotní a obchodní, úředníkům státním předepsán stejnokroj, vydán patent finanční, o porotách, řád advokátní a organizace c. k. četnictva, a toto jsa pouze svým vojenským představeným podrobeno, vykonávalo stráž tak, že nebylo na venkově skoro člověka, který by nebyl býval pro nějaký přestupek policejního řádu nebo pořádku potrestán.
Nařízením ministerstva vnitra od 29. 9. 1849 vyzváni byli držitelé lén zeměpanských, by se k obnově léna a vykonání berní povinnosti pod ztrátou léna do dne a roku dostavili.

(V létě roku 1849 se Rakousko-Uhersko dočkalo mnoha reforem. Bylo vydáno prováděcí nařízení, které mělo 161 paragrafů a stanovovalo postupy při vyvazování z roboty a z ostatních poddanských povinností. Začalo se s celní reformou a na základě nařízení vydaného 26. června 1849 se začala reformovat také státní správa. Řízení státu mělo být trojstupňové, členěné na politické okresy, kraje a země. Ty nahradily od ledna roku 1850 dosavadní patrimoniální, tedy vrchnostenskou správu. Reorganizace byla dokončena v roce 1854. Na Moravě vzniklo díky reformě 25 okresů, v každém okresu vzniklo okresní hejtmanství a s ním zaniklo dřívější gubernium. Dne 14. června 1849 byla vydána také reforma soudnictví. Základní jednotkou se tady stal opět okres. Okresní soud řešil trestní věci menší společenské důležitosti a věci civilní. Druhou instancí byly soudy krajské, ty působily ve věcech trestních a občanských. Hranice okresů soudních a politických ovšem nebyly totožné. Kronikář Galuška sice v zápiscích z let 1849–1850 pokulhává v češtině, ale zato projevuje velkou znalost oboru své působnosti. Pozn. red.)

* V květnu 1849 táhly dva pluky z Olomouce přes Bystřici horami k Vsetínu na zastavení uherských vzbouřenců, na Hošťálkové byli zastaveny. Nazpět poslaní a utrmácení vojíni s oteklýma nohama po šest dní v Bystřici leželi.

* R. 1849 počítala Bystřice 149 rustikalistů a 61 dominikalistů (rustikalisté hospodařili na půdě, kterou jim šlechta pronajala, dominikalisté byli poddaní, kteří hospodařili na panské půdě, pozn. red.), které byly sloučeny v jednu obec, přestal tak veškerý rozdíl mezi rustikalisty a dominikalisty, takže stará obec rustikální v nový útvar s velkostatkářem a dominikalisty přešla. Zvolili si prvního starostu a sládka Jana Branšovského. Dominikalisté započali na obecních pastviskách spolupásti.

1850
Sova
* Dne 1. července byl otevřen c. k. okresní soud a berní úřad za velké slavnosti, jíž přítomen byl hejtman Škalda z Holešova. Okresním soudcem jmenován Jindřich Stašek, rodem z Kelče, adjunktem Josef Mužík, kancelisty Tomeček a Vysloužil z Holešova. Písařem soudním Pelikán, sluhou okresním Jung, žalářníkem svobodný pán z Albrechtovic.
Dne 5. července 1850 zvoleni do obecního úřadu Jan Nepomuk Branšovský z čís. 40 za přednostu, Josef Ličman z č. 76 za obecního pokladníka ku vybírání císařské daně, Josef Staniček z č. 33 za výběrčího obecních příjmů. Téhož dne sloužena slavná mše svatá, při níž nově zvolení před hejtmanem holešovským na sv. evangelium přísahali. Za tohoto ouřadu počal na obci vzorný pořádek. Usazení četníci v Bystřici: Josef Havránek, strážmistr, Jan Juger a Antonín Prachovský. Po desáté hodině večerní musely se všechny hospody zavříti a žádný neměl na ulici více choditi.

* Zřízena četnická stanice – 3 muži. Konstituce. Obecní úřad. 1. starostou Branšovský. V obci počal vzorný pořádek, o 10. hodině konec všemu, i karbanu. Blahobyt počíná rozkvétat. Papírové peníze a šestky. Vláda Bachova potlačuje i sebemenší národní hlesnutí, kdejaký paběrek byl bezohledně zničen.

* Tři léta byla tak mokrá, že nebylo pamětníka tak veliké vody (1850–1852). Bečva se v Radslavicích vylila a sahala až po chalupy. Stálé deště způsobily, že osení shnilo. Ceny obilí stouply neslýchaně, měřice rži byla za 12 15, pšenice za 15–20 zl.

* Dne 7. 3. se narodil Tomáš Masaryk v Hodoníně. 8. 5. první číslo Havlíčkova Slovana (8. května 1850 vydal Karel Havlíček Borovský v Kutné Hoře první číslo časopisu Slovan, který měl nahradit zrušené Národní noviny, jejichž vydávání bylo zakázáno v lednu 1850. Slovan vycházel několikrát týdně v nákladu 2.000 výtisků, pozn. red. )

* Do roku 1850 obstarávaly politickou správu i soudnictví vrchnostenské úřady jednotlivých panství, tedy i bystřický, jež byly podřízeny krajským a ty zemským guberniím. Ve městech vykonávaly tuto moc magistráty, jež byly toho roku i s vrchnostenskými úřady zrušeny a nahrazeny úřady císařskými. Pro Bystřici a její okolí zřízen pro věci soudní okresní soud v Holešově i okresní hetmanství pro věci politické.

* Nařízeno vedení farních kronik.

* Zřízen poštovní úřad v Bystřici, dotud obstarával poštovní dopravu pro bystřické panství vrchnostenský úřad v zámku. Zboží obchodní dopravovali formani.

* Roku 1850 vydány nové bankovky 10, 100 a 1000 zl., vydán patent o dani z příjmů, zákon kolkový a poplatkový, I. organisace soudu, trestní řád soudní, předpis o sirotčích a uschovacích pokladnách, řád směneční, notářský, zdravotnický, divadelní, sazba poštovní a telegrafní.

* Dne 6. 11. 1850 vyšel jenerální pardon pro vojenské uprchlíky a zbouřence.

* Bystřice po zrušení patrimonia byla r. 1850 přidělena kraji Přerovskému, c. k. zemskému soudu v Uherském Hradišti, c. k. okresnímu hejtmanství v Hranicích, c. k. sborovému soudu v Holešově a c. k. okresnímu soudu v Bystřici.
Nastal c. k. berní úřad, c. k. četnictvo a c. k . úřad poštovní.

Připravila -eda-