1891

Galuška
* Roku 1891 konala se v Praze velká zemská jubilejní výstava

Krumpholc
* Jubilejní výstava v Praze... Rok 1891 pokládán za nejrušnější a nejšťastnější v tomto životě. Politicky obrátil národ sedadla na říšské radě novými svobodomyslnými poslanci... Nejkrásnější událostí byla však jubilejní výstava zemská zahájená 15. května a uzavřená 18. října. Po pět měsíců žili jsme jak v radovánkách, všichni, celý národ českoslovanský. Buď navždy blahořečen, kdo v zemském výboru pronesl první návrh na jubilejní výstavu. Bylo to velkolepé divadlo... (Po těchto slovech následuje půlstránkový podrobný popis výstavy. „Jubilejní“ se výstava nazývala proto, že se uskutečnila 100 let po první pražské výstavě tohoto druhu. V roce 1791 se v Praze konala výstava za účasti Marie Terezie, výstava konaná o 100 let později na ni navazovala. Prezentovaly se tady hospodářské úspěchy českých zemí. Pozn. red.)
* Roku 1891 zamiloval si M. Hanuš Schwaiger tiché zákoutí horské pod Hostýnem tak, že si přál odpočinouti po bouřném životě na hřbitově bystřickém.
* Dne 2. března 1891 konaly se nové volby za venkovské obce do říšské rady. Předsedou volební komise V Holešově byl dosavadní dlouholetý poslanec, nestor rolnických poslanců na sněmu a v říšské radě, František Skopalík. Tehdy již 69letý stařec byl po poledni raněn mrtvicí a do večera skonal. (František Skopalík, 18. 6. 1822–2. 3. 1891, poslanec moravského zemského sněmu i říšského parlamentu a starosta Záhlinic, pozn. red.)
* Dne 9. 6. po 9. hodině večer strašná bouře a kroupy až do půlnoci se střídaly s vichřicí. Louky zaneseny štěrkem, v rolích vymlety debře.

Sova
* R. 1891, dne 7. června večer veliká bouře. Mosty a lávky strhány, louky zaplaveny, voda mnoho škody způsobila

Krumpholc
* Dne 15. 8. slaveno 650. výročí osvobození od Tatarů, mši sloužil arcibiskup olomoucký Bedřich Fürstenberg.

Sova
* Dne 15. srpna připadla 650. ročnice porážky Tatarův. Téhož dne posvěcen chrám Jeho Eminencí panem kardinálem Bedřichem Lautgraletem z Fürstenberka, arcibiskupem olomouckým.

1892

Krumpholc
* Šíří se nový druh dopisnic – pohlednice a s nimi ruch turistický, sběratelský, fotoamatérský, vlastivědný, okrašlovací. První bystřická pohlednice – Pozdrav z Bystřice pod Hostýnem (upomínka na císařské manévry 1897)
* Nastala korunová měna, čili zlatá. 1 K = 50 kr. = 100 halířů

Galuška
* R. 1892 konala se v Praze africká výstava cestovatele dr. Emila Holuba

1893

Krumpholc
* 11. 8. přivezeny na Hostýn věžní hodiny z Brna... když se daly do chodu, střílelo se, hrála bystřická hudba a průčelí osvětleno „bengálským“ ohněm.
R. 1892 dosedl na stolec sv. Metoděje po 234 letech zas konečně nešlechtic, Neněmec rodem – dr. Theodor Kohn. („Stolcem sv. Metoděje“ míní J. Krumpholc arcibiskupský stolec v Olomouci. Nový arcibiskup Theodor Kohn, na něhož máme mimo jiné v Hostýnských vrších připomínku v podobě studánky „Fons Theodori“, či Theodorova pramene, nejen že byl nešlechtického a neměckého původu, ale jeho kořeny byly dokonce židovské. Arcibiskupem byl zvolen v roce 1892 po smrti kardinála Fürstenberka. V lednu 1893 volbu potvrdil papež. Pozn. red.)
* R. 1893 uskutečnila se Národopisná a průmyslová výstava v Holešově, účastnili se i lidé z Bystřicka... (Následují vyjmenovaní řemeslníci, kteří se výstavy účastnili. Výstava se konala ve dnech 30. července až 13. srpna 1893 v holešovské měšťanské chlapecké škole. Měla tři oddělení: národopisné, průmyslové a školské. K nejznámějším osobnostem, které předměty pro výstavu shromažďovaly, patřil prostějovský vlastivědný pracovník Eduard Peck, Bystřičan Otto Sova nebo brněnský archeolog Inocenc Ladislav Červinka. Pozn. red.)