Dětství a mládí
Lev (Leo) Skrbenský z Hříště přišel na svět na zámku v Hukovicích, v obci přifařené do Bartošovic u Příbora na Moravě. Zde měli panství jeho rodiče, Filip baron Skrbenský a Leonie, rozená svobodná paní Čejková z Badenfeldu. Otec Filip byl vojákem, majorem regimentu Sicilských hulánů. Leo prožil pěkné chvíle svého dětství i mládí na zámku v Dřevohosticích u své babičky Marie, svobodné paní z Badenfeldu, která pocházela z významného uherského rodu Erdödy. I později, během svých středoškolských studií, do Dřevohostic rád zajížděl, aby v klidném prostředí dřevohostického zámku a na vycházkách po jeho okolí načerpal  dostatek sil a potěšil se s rodiči a se sourozenci, o rok  starší Irenou (1861) a mladší Marií (1864), Hansem (1868)  a Annou (1872). 

Studia  a vojna 
Svá středoškolská studia započal na benediktinském gymnáziu v rakouském Kremsmünsteru. Vyšší gymnaziální studia absolvoval na arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži. V roce 1882 zde maturoval a začal studovat práva v Innsbruku.  Jako jednoroční dobrovolník sloužil
u 6. dragounského pluku se sídlem v Brně. Po ukončení vojenské služby vstoupil na počátku října 1885 na bohosloveckou fakultu olomoucké univerzity. Dne 7. července 1889 byl kardinálem Bedřichem z  Fürstenberka, knížetem arcibiskupem olomouckým, vysvěcen na kněze.

Svou primici (první samostatnou mši svatou) slavil z vděčnosti ke svým rodičům i k prarodičům, které miloval a na které po celý život rád a s úctou vzpomínal, v Dřevohosticích. Jeho první slavnostní mše svatá se konala za velké účasti věřících v místním chrámu svatého Havla dne 14. července 1889.
Zanedlouho potom byl ustanoven kooperátorem v Dubu u Olomouce. Odsud ho olomoucký arcibiskup vyslal další církevní studia do Říma, na kolej Santa Maria dell Anima a na papežskou Gregoriánskou univerzitu, kde pak studoval církevní právo. Náročné studium ukončil doktorátem. V Římě pobýval na studiích do 1. července 1892. Pak se rád vrátil zpět do olomoucké arcidiecéze.
Po svém návratu do rodné země byl opět ustanoven do duchovní správy. Stal se kaplanem v Uherském Ostrohu, kde působil od 24. září 1892 do 17. ledna 1894. Ještě v roce 1893 složil farní zkoušku a po odchodu z Uherského Ostrohu se počátkem roku 1894 stal farářem v Melči u Opavy, na panství knížete Razumovského, které kdysi patřilo jeho strýci Felixovi baronu Skrbenskému.
Dne 16. května 1896 byl Lev Skrbenský zvolen olomouckou metropolitní kapitulou nesídelním kanovníkem. Roku 1898 se stal proboštem kolegiátní kapituly v Kroměříži, ve městě, které si zamiloval za středoškolských studií. Svůj nový úřad nastoupil 20. října 1898 a zároveň vykonával funkci faráře v překrásném, starobylém chrámu sv. Mořice v Kroměříži.

Jmenován arcibiskupem
Dne 11. září 1899 byl instalován jako sídelní kanovník kapituly olomoucké. Přesídlil tedy do Olomouce, ale pouze na krátkou dobu. Dne 15. září 1899 byl císařem Františkem Josefem I. ve svých 36 letech jmenován knížetem arcibiskupem pražským.
Dne 21. prosince 1899 pak složil předepsanou arcibiskupskou přísahu do rukou císaře v přítomnosti nejvyššího komořího, hraběte Abensperg-Frama, a rytíře z Hartlů, tehdejšího správce ministerstva kultury a vyučování. Arcibiskupské posvěcení přijal dne 6. ledna 1900 z rukou arcibiskupa olomouckého Dr. Theodora Khona v katedrále svatého Václava v Olomouci. Za necelý rok a půl, dne 15. dubna 1901, byl jmenován kardinálem knížetem. Svou náročnou funkci vrcholného církevního politika vykonával s velkou zodpovědností.

Účast na slavnosti korunovace Panny Marie Svatohostýnské
Dne 15. srpna 1912 se kardinál Lev Skrbenský osobně zúčastnil velké slavnosti věřících z celé Moravy – korunovace Panny Marie Svatohostýnské. Byl na Svatém Hostýně, kam během oslav zavítalo na 200 tisíc věřících, velmi srdečně přivítán, neboť bylo tehdy všeobecné známo, že už od dětství rád putoval na Svatý Hostýn a později, již jako kněz, sem často vodíval poutníky z farností, kde sloužil. Po slavnostní korunovaci, kterou provedl olomoucký  arcibiskup kardinál Dr.  František Salesiánský Bauer, sloužil kardinál Lev Skrbenský slavnostní biskupskou mši svatou v zaplněném hostýnském chrámu. Po skvělé církevní slavnosti se konala slavnost národní. Velké zástupy věřících se shromáždily na širokém hostýnském prostranství za Sarkandrovou kaplí, kde byl pro slavnostní řečníky postaven velký vyzdobený stan. Projevy zahájil biskup Dr. Karel Wisnar, přeseda Matice svatohostýnské. Kromě holdu papeži Piu X. a císaři Františku Josefovi I. srdečně pozdravil kardinála Bauera, který právě v tuto slavnostní dobu oslavil 30. výročí vysvěcení biskupem. Pak přivítal pana kardinála Lva Skrbenského jako primasa království českého. Poděkoval mu upřímně za všechny Moravany, že miluje Moravu, kde se narodil, vyrůstal a byl vysvěcen na kněze. Tato velkolepá církevní slavnost se stala i velkou manifestací národního cítění Moravanů téměř bezprostředně před vypuknutím I. světové války. 

Po úmrtí kardinála knížete arcibiskupa olomouckého Dr. Františka Salesiánského Bauera byl kardinál Lev Skrbenský zvolen dne 18. ledna 1916 knížetem arcibiskupem olomouckým. V tomto úřadu setrval až do roku 1920, kdy se vzdal úřadu, oficiálně ze zdravotních důvodů. Při automobilové nehodě si nešťastně zlomil nohu, která mu  pak působila neustálé potíže. Odešel však i z důvodů politických, neboť se nemohl jako významný rakousko-uherský  církevní politik oddaný monarchii zcela vyrovnat se vznikem nového československého státu dne 28. října 1918.
Po odchodu z církevních funkcí se uchýlil na odpočinek ke svému mladšímu bratranci, plukovníku ve výslužbě Filipu Skrbenskému na jeho statek v Krásném Březně u Ústí nad Labem. Svůj život pak dožil na zámečku Řádu německých rytířů v Dlouhé Loučce u Uničova, kde zemřel zaopatřen svátostmi 24. prosince 1938 ve věku 75 let. Byl důstojně pochován v katedrále svatého Václava v Olomouci.
Dne 30. září 2012 byla v dřevohostickém zámku zásluhou úřadu Městyse Dřevohostice a Okresního archivu v Přerově slavnostně otevřena velmi důstojná Pamětní síň kardinála Lva Skrbenského.

Mgr. Zdeněk Smiřický
Vlastivědná společnost Žerotín
Dřevohostice