Archiv Zpravodaje

Prezentace na adrese www.mubph.cz slouží jako archiv a není od 31.12. 2016 aktualizována.

Aktuální prezentace Městského úřadu v Bystřici pod Hostýnem najdete na adrese www.bystriceph.cz



Počasí v loňském roce

Meteorologická stanice umístěná na Schwaigrově náměstí poskytuje údaje o počasí, které v automatickém režimu přebírá od ledna 2014 Český hydrometeorologický ústav v Brně. Odsud řadu údajů potom zpětně zasílá do Bystřice k publikování. Některá data se přesto získávají i nadále klasickým způsobem – optickým pozorováním, např. bouřkové jevy, typ srážek, mlhy, jinovatky, sněhová pokrývka, viditelnost atd. Z jednotlivých měsíčních přehledů vyplývá následující informace o počasí v uplynulém roce.

Průměrná roční teplota vzduchu byla +10,5 °C, a to je 2,1°C nad dlouhodobým normálem, byl to tedy rok jako celek o dost teplejší, než je dlouhodobý průměr. Jaké byly odchylky jednotlivých měsíčních teplot od dlouhodobých průměrů pro dané měsíce, ukazuje graf č. 2 (nulová hodnota odpovídá normálu). Je patrné, že v deseti měsících byly teploty nad normálem, pouze dva měsíce pod normálem. Nejvyšší naměřená teplota v průběhu roku měla hodnotu +36,1 °C (11. 8.). Nejteplejším dnem v roce podle průměrné denní teploty byl 9. srpen s teplotou +30,3 °C. Nejteplejším desetidenním obdobím byly dny 5.–14. 8. s průměrnou teplotou +27,8 °C. Dnů s nejvyššími denními teplotami v rozmezí 25,0 až 30,0 °C, tzv. letních dnů, bylo celkem 28 a dalších 27 dní mělo denní maxima vyšší než 30,0 °C, tzv. tropické dny. Prožili jsme devětkrát tropickou noc, kdy noční teplota neklesla pod 20,0 °C, nejčastěji v srpnu (šestkrát).

Naopak nejstudenějším dnem byl 6. leden s průměrnou denní teplotou -5,8 °C, nejchladnější desetidenní období bylo ve dnech 31. 1.–9. 2. s průměrnou teplotou -2,0 °C. Minimální teplota v průběhu roku 2015 byla zaznamenána dne 7. 1., a to -11,6 °C, nejnižší teplota v přízemní vrstvě vzduchu byla dosažena téhož dne, a to -12,1 °C. Mrazových dnů, kdy denní nejnižší teplota poklesla pod 0,0 °C, bylo 65, dalších 10 dnů bylo ledových, kdy denní nejvyšší teplota nepřesáhla bod mrazu, arktický den, kdy nejvyšší denní teplota nepřesáhla     -10,0 °C, nebyl žádný. Dnů, v nichž byl zjištěn mráz jen v přízemní vrstvě vzduchu, bylo 31. Poslední mráz zimy 2014/2015 byl registrován 19. 4., avšak přízemní mrazík byl ještě 30. 4., první mráz zimy 2015/2016 byl 2. 11, přízemní mrazík přišel už 1. 10. 

Teploty vzduchu byly po většinu roku vyšší než normál, proto byly překonány teplotní rekordy vedené od r. 1961 hned osmnáctkrát, z toho v srpnu osmkrát. Denní rekordní minima se změnila pouze jednou.
Srážkově byl rok 2015 chudý, neboť roční úhrn srážek činil 467,8 mm, a to je jen 64,7 % dlouhodobého normálu. Tento vláhový deficit trvá už od roku 2011. Pouze tři měsíce byly srážkově nad normálem, zbývající měsíce byly srážkově chudé. Nejvíce vláha chyběla na jaře a v létě. Srpen sice měl srážek více, ale vzhledem k vysokým teplotám a vysokému výparu vegetaci chyběly. Nejvíce srážek v jednom dni (38,5 mm) spadlo 18. 8. Květen byl měsíc s nejvyšším počtem dnů se srážkami (23 dní), nejméně srážkových dnů měly červen a srpen (po 10). Během roku ve 153 dnech pršelo, v 26 dnech sněžilo a v 12 dnech byly srážky smíšené, někdy během dne bylo více druhů srážek. Dnů se srážkami, včetně nepatrných a neměřitelných, bylo celkem 180. Srážkově nejvydatnější dekáda byla ve dnech 10. 8.–19. 8., kdy napršelo 92,6 mm srážek, naopak nejsušší období trvalo 16 dní (22. 10.–6. 11.), kdy nebyly vůbec žádné srážky. Souvislá sněhová pokrývka ležela nejdéle 23 dní, a sice v období od 25. 1. do 16. 2., s dalšími dny bylo v průběhu roku celkem 30 dnů se souvislou sněhovou pokrývkou. Nejvíce sněhu bylo naměřeno dne 26. 1., a to 21 cm. 

Nad městem bylo pozorováno celkem 21 bouřek a bouřkových jevů v 17 dnech, první z nich přišla 3. 3. a poslední 4. 9. Krupobití se během roku nevyskytlo, náledí, námraza a zmrazky byly v 10 dnech. Mlha byla v 15 dnech, nejčastěji v prosinci, jíní a jinovatka v 38 dnech. Zvláštností byla duha pozorovaná už 14. 1.

Během roku vanul nejčastěji vítr jižního směru – v 18,5 % pozorování, následoval vítr severovýchodního (17,0 %) a jihozápadního (13,2 %) směru, nejméně foukal vítr jihovýchodního směru (2,4 % případů pozorování). V jarních měsících převažoval vítr severovýchodní, v letních měsících východní vítr, v podzimních a  zimních měsících jižní vítr. Bezvětří bylo v 19,7 % pozorování, to bylo nejčastější v říjnu a listopadu.  Největší rychlosti (19,2 m/s) dosáhl náraz větru vanoucí 11. 10., byl to severovýchodní vítr. V lednu měl vítr největší průměrnou rychlost 1,8 m/s.
Extrémně nízký tlak vzduchu byl zaznamenán dne 30. 1., a to 979,9 hPa, neboli 735 mmHg.
                                   -Zk-



Design By Macik