Zajímavou fotografii hřebene Hostýna pořídila paní Hana Nožičková v neděli 17. ledna 2016 v 8.24 při východu slunce. Patrný je na ní zvláštní efekt zrcadlení. Obrysy kopce a střecha baziliky jako by se odrážely na plátně mraků v pozadí. Má to ale háček. „Slunce pak za pár minut vyšlo vpravo za kostelem. Vzhledem k těm stínům bychom spíš čekali, že slunce bude před Hostýnem, ne za ním,“ píše autorka snímku.

Tahle skutečnost nedala redakci Zpravodaje spát. Po mnoha dohadech a dotazech rozesílaných na všechny strany nakonec zřejmě nejlépe poradili a záhadu rozluštili pánové Petr Vlček a Jiří Barbořík.

Oba vyslovili domněnku, že stíny vlastně nejsou na mracích, ale promítají se na plochu řídké mlhy tvořenou z ledových krystalků, která je k pozorovateli blíže než kopec a mraky za ním – jen s nimi na pohled splývá. Nejblíže k pozorovateli je tedy mlha, dál hřeben Hostýna s bazilikou, za ním mraky a zcela vzadu slunce, které se mraky prodírá, osvěcuje kopec a promítá jeho stín na průsvitnou mlžnou plochu. 

Na podobné případy poukazuje i blog Atmosférické jevy (https://atoptics.wordpress.com – v angličtině) provozovaný německým spolkem Arbeitskreis Meteore e.V.

Druhou možností vzniku takového optického jevu by podle RNDr. Jiřího Barboříka ještě mohla být situace, kdy jsou stromy na hřebeni i střecha baziliky pokryty ledovými krystalky, paprsky slunce se od nich odrazí a vytvoří stínový obraz pokryté plochy na hustších mracích.
Srdečné díky autorce snímku i oběma hloubavým poradcům.
msch