Celkem nedávno začal školní rok, a za chvilku bude pololetí – to to letí! Mně se škola vybaví pokaždé, když uvidím někde nějakou gramatickou perlu. Tím myslím pravopisná nedopatření, co se přihodila lidem domácím, kteří s různým úspěchem prošli českou školou.

Tak třeba nápis na regále GRAMKO, nebo opodál stojící HOŘTICE, no to se prostě musíte culit!  Jiná instituce nabízí VONNOU VYSAČKU, stejně jako nás reklama láká na přechod přes VYSUTÝ MOST nad údolím. Musím se usmát i nad nabídkou výhodné koupě ZBITKU LÁTKY. Já dobře vím, že nikdo není dokonalý a chybu udělá každý, ale třeba blikající velký nápis, kde se v textu píše ABY JSTE BYLI SPOKOJENI, mě teda nenadchne. Taky doma jsme se zasmáli, když řidič napsal do cestovního příkazu v době uzavřené cesty na Holešov, že tam byla OBÝŠKA. Ale jsou tu i další rarity jako salát NAMÝCHANÝ z ovoce nebo RAGÚ, které paní vedoucí kuchyně hotelu tvrdohlavě psala s kroužkem celý rok, protože to tak měla v normách a ona se řídí normami. Ve výstavní síni se na jedné nejmenované výstavě v citátu básníka pravděpodobně jenom někdo překlepl, když napsal ZÍTKA namísto „zídka“. Prostě nikdo nejsme dokonalý stroj a chybka je tu cobydup. Pak nezbývá, než doufat, že si toho nikdo nevšimne, nebo to nepozná. Třeba moje srdeční záležitost je tečka nad velkým tiskacím I. To když někde vidím...

Přeju všem málo chyb v psaní i v životě a hodně tolerance – v podstatě tamtéž.  
Irena Hudcová